Mrtvý mezi živými

Bez zbytočných emócií som si dopozeral film, ktorý je mojim rovesníkom. Nezamýšľal som sa nad reálnosťou príbehu, mierou moralizovania, či pokrytectva. Predpokladám, že dnes je situácia takmer opačná. Peniaze sú poistené a bankové úradníčky ich vydávajú už pri sebamenšej hrozbe násilia. Aj spoločnosť už nie je  taká jednotná v odsudzovaní "zbabelosti", ako tomu bolo vo filme. Karel Höger si film pochopiteľne privlastnil a urobil dobre, pretože výkony ostatných boli viac-menej prvorepublikové. Mierne nadpriemerný film bez akejkoľvek pochybnosti. (13.06.2022)

Psychologický snímek na téma odvahy a zbabělosti, a jak jsou tyto pojmy chápány veřejností, a jak skutečně lidmi, kteří byli takříkajíc "in", tedy účastníky dejme tomu nějakého přepadení. Jeden z úředníků se chce bránit, ale rána do hlavy je mu osudná. Druhý úředník zbaběle křičí, ať ho nechají, dostane taky jednu do hlavy, ale jemně. A ten třetí dostane na vybranou - buď dá zlodějům kasu, nebo přijde o život. Zatímco vdově po prvním úředníkovi nakonec nechce stát pomoci ani nějakým zaměstnáním nebo příspěvkem, z druhého se stane hrdina, který za cenu rány na hlavě statečně bránil pokladnu (stejně ji neubránil), a ten třetí je považován za zbabělce, protože vlastní život mu byl cennější než státních padesát tisíc. Tuto platformu režisér použil k vyjádření všech možných prohlášení a postojů, jaké k tomu člověk může mít. A to tak,že postavy působí charakterově plasticky, chápeme, co kdo a proč říká, dokážeme pochopit jeho postoje, nejde o levné fráze. Jsou zde dvě místa, kde snímek mírně hapruje - setkání s muzikantem v restauraci, přehnaná scéna v poštovním voze, a trochu mi i postava vdovy přijde až nějak moc psychicky silná a odolná, že dokáže vést lidi kolem sebe správným směrem. Ale celkově velmi dobře natočený film, který nabízí mnoho úvah a otázek. (A to se nezmiňuji o kameře, práci s detailem, s ruchy a i navození atmosféry obyčejného dne několika jakoby mimo záběry nebo pohledem z okna na vrcholky deštníků.) (19.06.2014)

"Jsme my lidi ale komický dobytek....." Není vůbec poznat, že film vznikl rok po válce a udržuje si po celou stopáž laťku kvality hodně vysoce nasazenou. Aby taky ne, když se jako asistent režie objevil Jan Kadár a Elmar Klos se podílel na scénáři a na výrobě filmu. Vznikl tak dramatický příběh člověka, který je okolím brán za zbabělce, když nezabránil loupeži na poště, kde zrovna pracoval. Jeden z jeho spolupracovník je zabit a druhý je zraněn. Oba jsou prohlášeni za hrdiny, zatímco od něj se hodně lidí odvrátí, i jeho budoucí žena a tak se nechá přeložit k vlakové poště, aby ulevil svému svědomí. Nakonec by málem uvěřil tomu, co si o něm všichni myslí a tak musí vyzkoušet jednu poslední možnost.....Herecká kvalita si nic nezadá s výborným příběhem a každá postava určuje daný charakter. Karel Hoger jako "zbabělec", Eduard Dubský coby "hrdina", Zdena Procházková budoucí manželka nebo Václav Irmanov v roli tajemného a zádumčivého hudebníka Cyrila Popova. (04.03.2019)

Otázka morálky, statečnosti a odvahy, o které film pojednává, je velmi důležitá. Při přepadení pošty jsou dva zaměstnanci zraněni, jeden odevzdá peníze bez odporu. Všichni mají dva zraněné za hrdiny, toho třetího za zbabělce. Opustí ho snoubenka, její rodiče jím pohrdají, lidé ve městě se mu posmívají. Na jeho pracovní místo je povýšen jeden z "hrdinů" (druhý zemřel). Zdá se, že věc nemá řešení a spěje k další tragédii. (08.06.2020)

Hlavná postava tohto film stála pred ťažkou otázkou: Byť za hrdinu a celkom určite zomrieť alebo mať rozum a neobetovať sa len kvoli peniazom. A na rozhodnutie je len nepatrný čas. A aj v tomto filme sa ukáže nielen pravá tvár akože hrdinu, ale aj to, že ospevovaný hrdina, ktorý padol nie za vlasť, ale za poštu je ospevovaný, ale len chvíľu a potom jeho rodina je odkázaná len na seba alebo musí žiť v chudobe. Je to myšlienka na dlhu debatu, lebo niekto by sa zachoval tak a niekto zas  inak, ale či to bolo správne alebo nesprávne by rozhodla len realita tej skutočnosti. Tu sú traja úradníci, každý sa zachoval inak a každého ľudia aj inak posudzovali.  Bořivoj Zeman roztočil úžasný psychologický kolotoč hľadania pravdy, ale aj pohŕdania, výčitiek či ľudskej hlúposti, kde ľudia nielen podľahnú tlaku ale aj davu. Tento film ma držal ako prikovaného, tá jeho úžasná atmosféra a nálada ma nenechali sa ani poriadne nadýchnuť a stále film pumpoval ďalšie a ďalšie fakty a keď prišlo vytúžene a očakávané finále, lepšie to skončiť ani nemohlo. Karel Höger hral bravúrne a bez jeho životného nasadenia by film nemal to, čo mal s ním. Ten ustavičný tlak na diváka, plne mu dôverovať a s každým jeho názorom či činom bez výhrad súhlasiť. Preto si na tom poste neviem predstaviť iného herca, neviem či by sa ešte v tej dobe našiel niekto, kto by to zvládol podobne ako Karel Höger, ale ja si myslím, že nie. Aj kvoli jeho excelentným výkonom film dávam 5*. (16.11.2023)