Na kometě

V poslední své velké filmové adaptaci fikčních světů Julese Vernea se český režijní génius Karel Zeman nechal volně inspirovat románem Na kometě, který nadto obohatil o výraznou romantickou dějovou linku a opět postavil na (své stěžejní) myšlence čirého pacifismu a protiválečného vyznění. Vznikl tak zajímavý slepenec naivně fantastického filmu, páně režisérovy někdejší filmové Cesty do pravěku a v jedné chvíli dokonce snad jakési československé nápodoby Godzilly, která tentokráte nepřišla z hlubin oceánu, ale přiletěla na kometě z hlubin vesmíru (její originální způsob zahnání dobře postihuje poetiku Zemanových snímků). Film byl výtvarně opět vystavěn na dobových rytinách k Verneovým románům a jeho právě výtvarné zpracování a atmosféra jsou nejhodnotnějšími devízami celého díla. Samozřejmostí je také skvělé herecké obsazení, v němž zaujme především nádherná Magda Vášáryová. Na kometě je důstojné rozloučení velkého režiséra s velkým spisovatelem... (31.12.2011)

Tak prvně musím zdůraznit, že výtvarně to je opět dokonalé a to snad ve všem, kde to šlo a po téhle stránce se ten film dá jen a jen chválit. Na rozdíl od Barona Prášila to mělo nějaký jednotný příběh (a celkem zajímavý, btw), co by nebyl rozdělen na kapitoly, takže mě to i víc bavilo, než právě Baron Prášil. Nudě se to ale bohužel, i přes tu krátkou stopáž, vyhnout nedokázalo, obzvlášť uprostřed filmu a pak v nějakých scénách. On problém některých Zemanových filmů je v tom, že je v nich hodně fantazie, hodně nápadů a hodně efektů, ale dohromady to na mě působí poněkud přehnaně. Ale jinak se mi ten film líbil a ty 4* mu dám rád. (25.01.2020)

Snová kompozícia, plno bláznivostí, zvláštne a prekvapivé obrazy. Celok pripomínal akési absurdné, no pritom zúfalo reálne cirkusové panoptikum. Všetko toto popri neustálom striedaní hromového hluku bojov a zemetrasení s tichými scénami mi skôr pripomínalo adaptáciu atmosféricky podobne ladeného románu Jana Weissa Dom o tisísich poschodiach, než stvárnenie rovnomennej verneovky. (31.12.2013)

V tomto filmu vzhledem k datu jeho natočení mohla dostat příležitost tehdy nejmladší část československé herecké komunity. Ve vzpomínané volné trilogii tvoří tento film standardní vklad a osobně nespatřuji v rovině jeho umělecké úrovně nebo zvolených postupů trikových, režijních apod. výraznější odlišení. Zdá se mi, že si režisér Zeman splnil další velký sen života, kterým bezpochyby zfilmování tohoto vizuálně a výpravově (technicky) nesnadného filmu bylo a je. Využití dobových ilustrací z francouzských vydání, tak typických pro české i slovenské knižní předlistopadové edice v až statisícových nákladech vydávaných Verneových dílech, i funkční triky zůstávají právě tak jako radost z napínavého příběhu, v němž dobro vítězí nad zlem. O kometě platí v plném rozsahu to, co jsem již napsal o dalších dílech této velmi volné (spíše náhodné) trilogie: Ve všech případech se jedná o součásti zlatého fondu naší kinematografie. (30.03.2008)

Karla Zemana obdivuji, za jeho vytvarne citeni a odvahu tvorit, ve sve dobe tolik odvazne filmy. Mam ale radeji jeho animovane filmy. Na komete je pro me trochu zklamani. Na svoji skromnou metraz je dej dosti natahovany, satira na kolonizatory a touhu po moci to vsak vystihlo dobre. Zklamani jsou pro me tez herci, zadne mimoradne vykony. Efekty me bavily a animace take dobra. Zatim ale nejslabsi Zemanuv film, ktery jsem videl. (02.04.2011)