Kontakt

Kontakt v mnohém připomíná Speilbergovy filmy. Používá náš reálný svět, jako jeho středobod vykreslí moderní technologie, a na těch pak uvěřitelným způsobem buduje sci-fi prvky. Taktéž využívá sílu dětského snu jako odůvodnění fanatického odhodlání postav(y). Paradoxně více než Blízká setkání, která mimochodem Kontakt naprosto splachuje do záchodu, se mi zde vybavuje Jurský park. Je tedy fajn, že Kontakt netrpí problémem spielbergovské naivity. Na druhou stranu Kontakt není dokonalý film, zasloužil by trochu vylepšit svou střední část, ale na mainstream dokáže nečekaně vybídnout k zamyšlení. Nejde jen o otázky typu: Jsme ve Vesmíru sami? Existuje Bůh? Stojí věda proti víře? Jde o celé myšlenkové procesy, jak o těchto otázkách uvažovat, nejde tedy jen o samotné odpovědi... Co se týče kontaktu s mimozemskou civilizací, film se soustředí především na sociální dopad. Jsou tady barvité střety názorů, komentář k politickému systému i terorismu (což není u filmu před 11. zářím obvyklé). Posledním sympatickým aspektem je neopakovatelná a moje oblíbená atmosféra 90. let, aneb ať žijou CRT monitory! :) 9/10 (28.09.2013)

Jakmile stopáž snímku přesáhne 2 hodiny, mám velký obavy, že mě zachvátí nuda a budu se jen silou vůle držet, aby můj prst nestiskl šipku doprava. Kontakt je jeden z mála filmů, kde jsem tenhle stav vůbec neměla. A to i přes fakt, že většina snímku je ve stylu: dlouho se bádá a poslouchá šustění z radarů, pak se ještě chvíli bádá, další šustění, pár dialogů o víře a vědě, bádání, šustění, další dialog, další bádání, jinej druh šustění a podobně. Jistě je to i zásluhou neskutečně do role zažraný Jodie Foster, že si Kontakt udrží pozornost od začátku do konce. Pak je tu taky docela zajímavá myšlenka, nebo aspoň jak jsem jí pochopila, jestli se dá na vědu pohlížet jako na druh víry. Do toho si připočtěte pár pěknejch hereckejch výkonů a krásně udělanej konec v rotující kouli a máte tu netypickou, zajímavou a inteligentní sci-fi, co má hodně co nabídnout. A na konec jednu hlášku, co mi utkvěla v paměti... (Po nalezení několika tisíc papírů s mimozemskými daty. "Co je to?" "Může to být cokoliv. První vydání Encyklopedie Galactica." "Instrukce pro nás ohledně kolonizačních procesů." "Mojžíš a jeho bilion dalších přikázání.") (02.11.2011)

film o touze člověka objevovat a poznávat.. film o touze nás všech dozvědět se více.. přirozené otázky.. co je tam "venku"? a je něco "poté"?.. bohužel odpovědi na tyto otázky spolehlivě nezodpoví nikdo z nás, takže fantazii se meze nekladou a i v hollywoodu se může vesele spekulovat.. škoda toho - v mých očích - nešťastného=amerického závěru.. (15.10.2007)

Děsivě úžasné intro předznamenalo ještě větší konsternaci (v pozitivním slova smyslu), která přišla na konci druhé hodiny. Úvodní část (trvající asi hodinu a půl) byla takovým nutným zdlouhavým "zlem" (i tam byla ale samozřejmě spousta dobrých momentů), jež připravila půdu pro nesmírný vesmírný zážitek, který o to více vynikl. Sice ta část jakoby z Vesmírné odysey vypadla, ale je snad ještě o něco působivější. Škoda té akcentace citovosti. Zejména ze strany těch druhých mi přišla nesmyslná. Naopak důraz na duševno (respektive náboženství) byl velmi na místě, tak nějak by to asi bohužel skutečně probíhalo. Jinak celkově je to velmi pozoruhodná science fiction s perfektní gradací, mnoha scénami, co skutečně stojí za to, ale také mnoha, které byly skoro i nadbytečné a pár, co uznáníhodným vyzněním snímku i trochu zacloumaly ( např. počet lidí, kteří zjistili skutečnou délku zrnění...). Neodpustím si ještě poznámku k hudbě, protože Alan Silvestri se asi taky ocitl v nějakém zvláštním přístroji na dilataci času a i do Kontaktu udělal alternativní soundtrack k Forrestu Gumpovi. (04.04.2009)

Viete čo, toto fakt nie. U GATTACI som dokázal tolerovať, že sa jedná o noblesne „civilné“ a galantne „oduševnené“ sci-fi. Ale KONTAKT naozaj už príliš zaváňa akademickou nudou a pchatím sa niekomu niekam (netvrdím, že sa vám nemôže páčiť, ale mne sa nepáčil, kým GATTACA áno). Výsledkom je čudná intelektuálska melodráma, v ktorej dobre nefungujú dokonca ani herecké výkony takých vysokých kariet, ako sú John Hurt (VOTRELEC), Tom Skerritt (VOTRELEC), Jodie Fosterová (MLČANIE JAHNIAT), David Morse (SMRTIACA LIEČBA) či James Woods (TAKÍ SME BOLI). Celé je to zdĺhavé, tvári sa to ako neviem čo, je to pomalé, ale možno sa práve nachádzate v nálade, v ktorej potrebujete niečo melancholické, plné rozjímania (nad všetkým). Dovolil by som si nahodiť drzý názor, že keď nemáte v sci-fi obludu, ešte vám to automaticky nedáva právo chvastať sa tým, že je to "sci-fi s myšlienkou. (08.11.2004)