Režie:
Robert ZemeckisKamera:
Don BurgessHudba:
Alan SilvestriHrají:
Jodie Foster, Matthew McConaughey, James Woods, John Hurt, Tom Skerritt, William Fichtner, David Morse, Angela Bassett, Geoffrey Blake, Max Martini, Rob Lowe (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Jako malá mluvila nadšená radioamatérka Ellie Arrowayová s otcem o možnosti spojení s mimozemskými civilizacemi a po jeho předčasné smrti se její touha zachytit signály z vesmíru proměnila v posedlost. Nyní pracuje v Portoriku na projektu zachycování signálů z vesmíru, a když se vláda rozhodne podporu projektu zastavit, pokusí se získat peníze jinde. Zaujme miliardáře Haddena, který začne její práci financovat, a o čtyři roky později se jí podaří zachytit signály z vesmíru. Ty vzbudí mimořádnou pozornost, zástupci Bílého domu, především poradce pro národní bezpečnost Michael Kitz, jí však vyčítají, že výsledky pozorování zveřejnila. Po dešifrování signálu z oblasti hvězdy Vega v souhvězdí Lyry se na obrazovkách objeví záznam Hitlerova projevu při zahájení olympijských her v roce 1936. Mimozemšťané zřejmě zachytili experimentální pozemské televizní vysílání. V signálu však vědci rozeznají další šifrované informace. Ellie obhájí své místo v projektu a od záhadného Haddena dostane klíč k dešifrování mimozemského vysílání. Výsledkem je podrobný návod na konstrukci zařízení, jehož stavbu prezident přes Kitzův nesouhlas schválí. Probíhá výběr nejvhodnějšího kandidáta pro setkání s mimozemskou civilizací. Do užšího výběru postoupí také Ellie, zákeřným dotazem přítele Palmera je však vyřazena. Krátce před startem sice skupina náboženských fanatiků provede sabotáž, znovu ale zasáhne záhadný Hadden a zanedlouho se Ellie může vydat na cestu do neznáma. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (824)
Tohle je jedno z nejvydařenějších scí-fi co jsem viděl. Tady nestačí rozhoupat kameru a nechat před ní dvakrát přeběhnout panďuláka s tykadlama, tady se musí umět hrát, tady musí mít dialogy hlavu a patu (Jodie před komisí) , tady se nehoupe obraz, tady je obraz součást příběhu, který v divákovi vytváří nálady. Přesně takhle má vypadat kontakt filmu s divákem. ()
Ach, ty zatrolený Hollywoode... Téhle tvojí sáhodlouhé selance nějak chyběly koule. A nemyslím ty, ve kterých se létalo za Standou Hložkem na Vegu. Co se týče oné náboženské otázky, napadá mě, jestli fanatičtí věřící hledající Boha, a fanatičtí vědci hledající mimozemšťany, nehledají náhodou jedno a to samé? Vede mě k tomu resumé poroty, podle které nevěřící člověk nemá právo létat za Marťany. Škoda, už jsem si leštil kombinézu... Abych ale Robertovi jenom nekřivdil; je docela možné, že kdyby mi v sedmadevadesátém nebylo usmrkaných devět a zašel na tohle do kina, mluvil bych asi jinak. Takhle mi však Kontakt nepřišel ani z poloviny tak zábavný, jako stejnojmenná slovní hra. ()
Kontakt jsem si od první chvíle opravdu zamiloval a nepřestal mě udivovat až do samého závěru. Už jméno Carla Sagana jako autora předlohy je zárukou, že ve filmu spíše než o šokantní ztvárnění prvního kontaktu se zelenými mužíčky (či dalšími podivnostmi), půjde o hluboké mudrování na téma věda, víra, pravda. poznání... A film kupodivu všechna výrazná podobenství i myšlenky vstřebává bez větších obtíží, byť se někdy jejich dalekosáhlost a explicitnost jejich vyjádření pohybuje na tenké hraně kýče. Přesto je pátrání sympatické vědkyně po "prvním kontaktu" (spíše však po samé podstatě vědění) strhující a dobře natočené. Škoda jen, že Zemeckis nedokázal vizuálním zpracováním napodobit Kubrickův epos Vesmírná odyssea... Ale to bych chtěl až příliš... ()
Jakmile stopáž snímku přesáhne 2 hodiny, mám velký obavy, že mě zachvátí nuda a budu se jen silou vůle držet, aby můj prst nestiskl šipku doprava. Kontakt je jeden z mála filmů, kde jsem tenhle stav vůbec neměla. A to i přes fakt, že většina snímku je ve stylu: dlouho se bádá a poslouchá šustění z radarů, pak se ještě chvíli bádá, další šustění, pár dialogů o víře a vědě, bádání, šustění, další dialog, další bádání, jinej druh šustění a podobně. Jistě je to i zásluhou neskutečně do role zažraný Jodie Foster, že si Kontakt udrží pozornost od začátku do konce. Pak je tu taky docela zajímavá myšlenka, nebo aspoň jak jsem jí pochopila, jestli se dá na vědu pohlížet jako na druh víry. Do toho si připočtěte pár pěknejch hereckejch výkonů a krásně udělanej konec v rotující kouli a máte tu netypickou, zajímavou a inteligentní sci-fi, co má hodně co nabídnout. A na konec jednu hlášku, co mi utkvěla v paměti... (Po nalezení několika tisíc papírů s mimozemskými daty. "Co je to?" "Může to být cokoliv. První vydání Encyklopedie Galactica." "Instrukce pro nás ohledně kolonizačních procesů." "Mojžíš a jeho bilion dalších přikázání.") ()
Zemeckisova nedoceněná sonda do vesmíru, politiky a hlavně mezilidských vztahů, kterou mám den ode dne radši. Od milého a plného zážitku mi vystoupala až do filmu, který se mi v nejrůznějších životních situacích promítá až nebezpečně často. Tohle je v mých očích životní role Jodie Foster a pravděpodobně i prostřední bod Zemeckisovy cesty za duševní obrodou (započatou Jenny ve Forrestovi a zakončenou Trosečníkem Chuckem). Ta cesta byla strašně dlouhá a přitom zcela jednoduchá. ()
Galerie (62)
Zajímavosti (42)
- Na téma koexistence vědy a náboženství Jodie Foster (Ellie Arroway) řekla: "Carl Sagan často mluvil o Bohu mezer. Vždycky, když se v našem racionálním systému objasňování věcí vyskytne mezera - například když nemáme odpověď na otázku, jak vzniklo slunce - dosadíme si do mezery jako vysvětlení Boha. Ovšem čím více mezer věda zaplní, tím menší místo pro Boha zbyde." (NIRO)
- Když Ellie Arroway (Jodie Foster) na konci filmu říká, že se domnívá, že stroj vytvořil Einsten-Rosenův most (neboli červí díru), díky kterému její přibližně 18hodinový let pouhý zlomek pozemského času, pozorní fyzikové rychle poukázali na nesouhlas tohoto jevu s Einsteinovou teorií relativity. Podle ní by se totiž měl naopak let Ellie zkrátit na zlomek sekundy, zatímco pozemšťanům by se zdálo, že je dlouhé hodiny pryč (s tímto jevem tzv. dilatace času pracují například filmy Interstellar – 2014 nebo Rakeťák – 2022). Astrofyzik Neil deGrasse Tyson, který obdivoval práci Carla Sagana, autora knižní předlohy filmu Kontakt, ale později prohlásil, že to byl ze Saganovy strany geniální tah, protože nikdo vlastně neví, jaké fyzikální podmínky mohou panovat v červí díře. (imaginer21)
- V pokladnách severoamerických kin diváci nechali 100,9 milionu amerických dolarů, součet celosvětových tržeb pak dosáhl 171,1 mil. (NIRO)
Reklama