Den Šakala

Tenhle film skutečně nebyl pro mě. Tempo pomalé i když zpracování rozhodně na svojí dobu neskutečně originální. Já jsem holt už zvyklý na něco jiného, ale dokoukal jsem to takřka v pohodě i když nudných míst tam byla celá řada. Víc tomu ale jak tři hvězdičky nedám. Hlavně kvůli délce, která vůbec nemusela být taková jaká nakonec byla. 145 minut koukat na politický thriller je popravdě místy dost náročné. (12.11.2009)

Výtečně ztvárněný thriller o pokusu o atentát na prezidenta De Gaullea. Atentátník je vylíčen jako ryzí profesionál, který se neusměje, a když, tak jen kvůli zisku. Edward Fox jej zahrál zcela bezchybně. Je zajímavé sledovat Šakalův postup. Režisér nechává zcela nahlédnout také druhé straně - policii, která zde pracuje velmi transparentně a takřka bezchybně. Divák tak sleduje oba zároveň a vychutnává si to. (01.11.2009)

Pomalu vyprávěný příběh o přípravě jednoho neobyčejného atentátu, který se soustředí především na hlavní postavy celého dění. Mám rád staré kriminálky z britské či francouzské školy a Den Šakala patří k těm nejzajímavějším, které jsem zatím viděl a i když se trošku vleče, tak se rozhodně je na co dívat. O to víc se teď těším na Eastwoodův chystaný snímek Americký sniper, ale ještě předtím si dám remake s Brucem Willisem (Šakal, 1997). (02.12.2014)

Dokonalý příklad toho, jak mohl dříve vypadat vynikající, nejen špionážní, thriller. Takový film, jaké se dnes již bohužel netočí. Hlavním kladem tu bezesporu jsou nebývalá realističnost, syrovost a přitom podivuhodná uměřenost, což se projevuje především ve vylíčení způsobu policejní práce, její všednosti, tuctovosti i zdánlivé nezajímavosti a nudě. Skvělá Šakalova postava, která nám někdy může připadat skoro až jako neživý inteligentní stroj s nesmírnou vůlí, vytrvalostí a trpělivostí, pak naopak filmu dodává něco té atmosferičnosti, pochmurnosti i osudového charakteru, jež dělají film tak neobyčejně zajímavým a přitažlivým. (15.01.2005)

Realistický a syrový pohled na skoro prohrané pronásledování neznámého nájemného vraha policiemi několika států. Typický film 70sátek, kdy vysoké tempo nebylo nutností a promyšlenost zobrazovaných detailů s jejich až reportážním nádechem brala dech. Spolu s tím nepřítomnost moderní techniky navrací oldschool nádech celému příběhu (možná díky tomu rychle zestárne, ale ta doba má své kouzlo). Kniha na mě čouhá z poličky již dobrých pár let a po filmu jsem k ní o výrazný kus blíže. Ovšem tu dvojitou výměnu lokomotivu u vlaku do Paříže si mohli tvůrci odpustit... (20.04.2011)