Já, spravedlnost

Film s hustou atmosférou, který originálním způsobem zpracovává otázku spravedlnosti na tom, kdo má na svědomí milióny životů. Bohužel ale naráží na fakt, že Hitler (ač se snaží) je zde nevěrohodný a ani u jiných postav se nevyhnete otázce, jestli byli dobře psychologicky vykresleny. Přesto dojem mírně pozitivní. 65% (15.09.2012)

Námět je proklatě chytrý a mrazivý, podobně jako náměty z lepších epizod Black Mirror. Jenže všechno ostatní je o dvě třídy horší. Scénář je zmatený, režie utahaná, a ona pomalu budovaná hypnotická atmosféra existuje jen v prchavých náznacích. Vynikající Karel Höger se snažil zbytečně. Věřím že kdyby se téhle látky chopil Karel Kachyňa nebo Juraj Herz, tak bych si do své pestré sbírky nočních můr přidal jednu opravdu lahůdkovou. V podání Zbyňka Brynycha je to ale slabé jako čaj z třikrát louhovaného pytlíku. (01.10.2023)

Hrozná šaškárna s katastrofálními hereckými výkony. Nedá se to dokoukat. Höger se na plátně zcela zbytečně nervuje. Rovněž „Hitler“. Energie spláchnutá do záchoda. Hlášky: „Celý svět sleduje norimberský proces.“ = přání otcem myšlenky. „360 km odtud“ „Stane se hrdinou příběhu, který se nikdy neudál.“ „Spal jste 36 hodin.“ Symbolika: 13:30 – 4 svastiky najednou; 20:06; 50:26 – one eye symbolism; 37:37 – podání ruky 39:40; 53:02 – svastika (Big Dipper Swastika). Film je plný milovníků hvězdné oblohy. 53:08 – Fénix. (14.10.2023)

"Pro Hitlera je jedna smrt málo! Musí umírat stokrát." Tak zní imperativ organizace, která pod vedením vůdcova bývalého spolupracovníka po válce Hitlera ukrývá a ve jménu "spravedlnosti" smývá vlastní spoluvinu na válečných zločinech sadistickou mystifikací. Führer, udržovaný v domnění, že válka pokračuje, má poznat nejtemnější zákoutí strachu. Ocitá se pod gilotinou, aby byl v posledních vteřinách dočasně "zachráněn" a zas a znovu prožíval totéž. K takové kratochvíli je potřeba mít Hitlera živého, což dostává na starost dvojník jeho lékaře MUDr. Heřman (Karel Höger). Důvod, proč ten film není tak slavný, jak by být měl, je asi v odlišném přístupu scénáristy a režiséra k předloze. Román Miroslava Hanuše jsem sice nečetl, ale je zřejmé, že Miloš Macourek napsal scénář jako dobrodružný sci-fi thriller, kdežto Zbyněk Brynych ho natočil svým osvědčeným "neučesaným" způsobem, jako dejme tomu Transport z ráje. Já, spravelnost je mimořádný film, ale myslím, že by stál za remake. Takový, který by nesmírně atraktivnímu příběhu dal odpovídající formu. 80% (10.03.2008)

Velmi zajímavá teze na téma Hitlerovo poválečné přežití. Z počátku filmu jsem se příliš neorientoval resp. nepochopil jsem první "přepad" a následné výslechy. Všechno to do sebe začalo zapadat až postupně. Soucit s Hitlerem jsem teda skutečně necítil, ale partička kolem toho němčoura měla v hlavách taky slušně vylízlo. Vadilo mě že všichni mluvili německy až na hlavní německou postavu, ta jako by náhodou uměla česky líp než Palacký a pak ještě že český titulky tady byly asi ne heslo nebo co. Občas se něco žvatlalo, ale titulkář asi klimbal. Jednou to bylo až k pobavení, tak nějakej skočpák nezavře papulu a v titulích se objevilo jen "je to jasný ? " (07.02.2011)