Dogma

Moje první filmové setkání s Kevinem Smithem. A po zhlédnutí tohoto snímku nejspíš zdaleka ne poslední. Chvíli mi trvalo, než jsem si navykl na styl humoru (a taky třeba na věčně sprostého a nadrženého Jaye), ale pak se dostavila dobrá zábava. Bohužel problém filmu je, že někdy až moc sjížděl na vážnou notu, to mi nesedělo. Co se týče narážek na církvi, tak tleskám, jednak za kreativitu při jejich vytváření a pak za odvahu vyjít s nima na svět, a to v samotných USA (ale rozhodně netvrdím, že jsem pobral všechny, jednak nejsem dané tématiky moc znalý a pak si taky myslím, že Dogma celkem vybízí k opětovné projekci ). Co se týče konce, tak ten v mých očích docela skřípal a zachránila ho až závěrečná scéna na schodek, která ho vrátila na ty správné koleje. Váhání mezi 3 a 4* hodnocením mi usnadnila přítomnost Alana Rickmana (který mohl dostat ještě víc prostoru) a patriotství samotného režiséra zakomponováním 3 "ďáblů" s hokejkami (jako fanda týmu New Jersey Devils jsem tenhle možná nenápadný odkaz ocenil :-) ). Takže prozatím slabší 4*. (09.10.2010)

Režiséra Kevina Smithe by ve středověku zřejmě upálili. Dva padlí andělé se hodlají vrátit zpět do nebe a cestou pozabíjet pár lidí. Bůh je tady za ženu, v Bibli chybí důležité části a třináctý apoštol je negr, který jinému dluží peníze. Myšlenkově nejzajímavější a nejambicióznější, jinak ale z někdejší tvorby zřejmě jeho nejméně vtipný kousek. Sorry, jako. Ta kadence dialogů je šílená. Protesty ze strany špiček zaoceánské katolické církve krátce po premiéře se daly očekávat, Smith se nemilosrdně pustil do církevních dogmat, je kousavý, ale místy i přespříliš dlouhý. A to nevíme, kde a jak moc nešetrně stříhali producenti, protože původní verze byla ještě výrazně delší. Příběh je zajímavě poskládaný, ale občas mu chybí drajv a místy jsem se v množství postav a situací i ztrácel. Nejde si nevšimnout také několika děr v kontinuitě některých scén. Na druhou stranu, co bychom dnes za takového Smithe dali. (13.10.2019)

Chudák Kevin Smith to měl koncem 90. let těžké. Nejlepší kamarádi Ben Affleck a Matt Damon ho po hospodách celého západního pobřeží pomlouvali, že neplatí a jakpak prý tu charitu vysvětlí berňáku. Kevin Smith se na tuhle nezaslouženou kritiku rozhodl reagovat natočením bijáku s podporou velkého studia, takže vznikl snímek, který má slušnou výpravu i obsazení. Do té doby se datuje nespravedlivé obvinění, že se Smith dal koupit a Dogma je mainstreamová studiová komedie, která ztrácí typické smithovské znaky a provokativnost. Nic z toho není pravda, protože natočit v Americe film s náboženským tématem, který tak neuctivě nakládá se všemi náboženskými dogmaty, počínaje Bohem jako ženou a konče utajeným černošským apoštolem, a zároveň film tak neuctivý k oficiálním náboženským autoritám je věc nadmíru odvážná, takže se nejspíš jedná o neodvážnější Smithův počin v kariéře. Film překypuje spoustou nápadů, komických situací a prvků absurdity, ale zároveň je, jako většina Smithových snímků poněkud nevyrovnaný a neučesaný. Pro vychutnání všech nuancí je opravdu dobré znát něco víc z křesťanské věrouky a společenskou situaci ve Spojených státech. Nejvíc se mi líbily scény, kde Affleck a Damon chtějí umravnit správní radu obchodní společnosti a použijí k tomu přímo pekelných metod. Herecké obsazení je netradiční, ale vyplatilo se včetně Alanis coby šéfky na nebesích. Celkový dojem: 80 %. (15.01.2008)

Scénář: Kevin Smith .. Takže, neznám celou Smithologii (vlastně, tohle byl můj první snímek), takže hlášky jako typický Smith si zatím dovolit nemůžu.. Zajímavě poskládaný příběh, kde se vedle dvojíce Jay&Bob objeví padlí andělé, neplodná katolička, zlý démoni, múza, nechybí třináctý (černý) apoštol a možná přijde i pan(í) Bůh. Z ujeté originality Kevina a jeho výkladu náboženství se nejspíš katolíkům dělá hodně špatně a Papež se v hrobě obrací ostošest(šestšest). Několikrát jsem se skutečně výborně zasmál a rozhodně si dám v blízké budoucnosti za úkol doplnit si povědomost o tvorbě Kevin Smith (dodatek: což se mi na jaře 2007 kompletně podařilo). (19.04.2005)

Všetky existujúce otázky o Bohu, anjeloch a všetkým s tým súvisiacim dal Kevin Smith do šablóny jeho známeho spôsobu humoru, ale tentokrát to bolo až príliš zmagorené. Všetko o viere a spol. je tu nápadito spomenuté, ale nejak divne poprekrúcané, niekedy aj ťažšie pochopiteľné a verím, že keby sa s tým Smith tak neponáhľal, mohlo to dopadnúť aj lepšie, hlavne vtipnejšie. Ale aj tak, Alanis Morissette v podaní Boha ma dostala. Síce je to z môjho pohľadu slabšie dielo z New Jerseyskej série, ale stále má čo-to do seba. 70%. (29.09.2006)