Šťastný Luke - Daisy Town

CHCE TO PROSTĚ NARODIT SE KOLEM ROKU 1964 jako já a potom budete jako malý kluk chodit každý den za 3 kačky do 3.řady na film, který je vtipný a rozdivočelý. DALTONOVÉ! DaLtOnOvé!! daltonové!!!!! Kino po týdnu změní program a vy jej ještě zachytíte v jiném kině a... a pak je Vám 35 let a díváte se na něj v televizi a je to pořád stejné a Vás hřeje u srdce, že kluk ve Vás se neztratil. Těším se na rok 2055. S chutí si dám repete. (31.10.2006)

Asi takhle - Goscinny je v tom určitě znát, ale jako člověku, kterému westerny nikdy moc nesedly, to u mě Lucky Luke měl celkem těžké a i když na tom oceňuji nemalý počet dobrých nápadů a vtipných scén, po určité době se mi to prostě omrzelo a začal jsem se spíš nudit. A popravdě na tom má svůj podíl i dost slabý příběh, který na celovečerní formát vystačí jen velmi stěží. Možná to docením někdy jindy, ale teď to pro mě byl spíš jen průměrný zážitek. Nicméně Baladě šanci někdy určitě dám. 3* (02.01.2022)

Ach, ten nešťastný Luke!¬         Podívám-li se na svá hodnocení animovaných snímků určených spíše k zábavě než k zamyšlení či poučení, vidím, že horní příčky (obdoba jedniček nejvýš dvojek ve škole) zabírají bez výjimky takové, které jsou lidsky pravděpodobné při vysoké animační úrovni a ve kterých komika blíží se víc humoru než srandě, čímž jejich podtón je spíše laskavý a kulturně lidský. Takové je Fimfárum Jana Wericha (Česko 2002) J. Wericha a animátorky V. Pospíšilové, Mary a Max (Austrálie 2009) A. Elliota, Mrtvá nevěsta (USA 2005) T. Burtona, Cesta do fantazie (Japonsko 2001) H. Mijazakiho, a podobné (nemnohé) další. Opačné, tedy spodní příčky zabírají (taktéž nemnohé) počiny postmoderního kulturně společenského ztroskotání jako Myši patří do nebe (Česko 2021) spisovatelky I. Procházkové a scénáristy A. Nellisové (pozor, ona je "Nellis", takže si paradoxně vynucuje podmět v ženském rodě) nebo Shrek (USA 2001) T. Elliota a T. Rossia, a nebo počiny umělecky výrazně podřadné, z nichž za všechny mohu jmenovati Kozí příběh — Pověsti staré Prahy (Česko 2008) umělecké kreatury (česky stvůry) J. Tománka.¬                 Šťastný Luke svým provedením patří mezi podařené počiny nepříliš výrazné společenské hodnoty, kde humor je velkou měrou redukován na komické karikované násilnosti druhu Toma a Jerryho z tak velice oblíbeného amerického seriálu. Nedíval jsem se s nechutí a chápu všechny obdivovatele podobných potvořenin, leč mé hodnocení — má-li býti objektivní — musí odpovídati kulturní a společenské hodnotě díla (i kdyby se mi půtky Luka a bří Daltonů líbily sebevíc, a ne že se mi nelíbily!).¬                 Na závěr k možnému srovnání Šťastného Luka s českým muzikálem Limonádový Joe (ČSSR 1964), taktéž parodií na Daleký západ: Vnímavému diváku se nelze splésti obě díla, neboť kvalita "Limonádníka" je zcela odlišná, kdy i při násilných scaenách vítězí onen podtón, o kterém jsem mluvil na začátku.¬                 Geniálně výstižné opoznámkování napsal ke Šťastnému Lukovi uživ. mortak (27. 09. 2008), kterého tímto mohu doporučiti pozornosti ostatních v tom kladném smyslu slova. (09.06.2022)

Paradni animovana komedie. Spis jen takovej sled scenek s Lukem v hlavni roli, kterej neustale huli cigaro, vetsinou rika jen "Jo" a strili na vsechny strany, takze se stihne zalozit mesto, poresit lupici, narezat Daltonum a zabranit valce s indianama. Je to perfektne vtipny, nektery forky a hlasky fakt brutalni, navic skvele svizny a s paradni hudbou a i kdyz dnes uz super zastarala animace, porad ma svy kouzlo. Jasnejch 5*. (12.02.2010)

Výborně natočený animák se Šťastným Lukem, se spoustou vtípků, ale s ničím, co by mne dostalo někam výše než na úroveň lidové westernové taškařice. Mít tak osm let, bavím se královsky, ale dnes už mi zde silnější než prvoplánový příběh poněkud chyběl. Trailer:http://www.youtube.com/watch?v=ke6JNVK3AWQ (24.02.2014)