Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nachystejte se na komediální klasiku! Když se doktoři Venkman (Bill Murray), Stantz (Dan Aykroyd) a Spengler (Harold Ramis) z katedry parapsychologie nenadále ocitnou na dlažbě, rozhodnou se vydat na cestu lovců duchů - nevábných a občas poněkud drzých potvor. Sotva otevřou dveře, už se jim hrnou první zakázky. Největší výzva ale čeká na stopaře všeho nevysvětlitelného ve chvíli, kdy krásná Dana Barret (Sigourney Weaver) za dveřmi své chladničky objevuje bránu do pekel. Teď mají krotitelé duchů za zády celý svět a je jen na nich, jestli v této nekonečně zábavné akční komedii uchrání Manhattan před totálním šílenstvím! (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (670)

Šakal 

všechny recenze uživatele

„Musím(e) už běžět, mám(e) schůzku s duchem“. Geniální Reitman(ův) resp. Aykroyd(ův) nápad, pojmout duchařské téma komediálně, následně mít čich na casting (v čele s rozeným komikem-minimalistou B. Murraym), říct jim: „hrajte to, chlapi, navážno“ a udělat z nich rockové resp. popové stars (počkejte si na závěrečné titulky). Když k tomu přidáte mistrně (napsané) a vypointované dialogy („Máte ňáké koníčky? Já sbírám plísně a houby“...Jak se má Elvis....?) a ústřední hudební motiv, který se vám (lehce) zažere pod kůži jak červotoč do čerstvého (smrkového) dřeva (mít v té době mobil, hádejte (jednou), co bych měl nastaveno jako vyzváněčku) výsledkem je zasloužený 80’s kult, z kterého ta léta (vzniku) „křičí“ na všechny strany a který sice (Superpero) stárne, né že ne, ale stárnout se dá (Oskare) i s „noblesou“. Silné (nikoliv nostalgické), stále resp. nově bavící, nikoliv „hrůzu“ (pohledem dětských očí) nahánějící, s patřičným (věkovým) odstupem resp.nadhledem 4*. P.S. a ano, JÁ jsem „Pán brány“. V případě S. Weaver, kdykoliv a kdekoliv aneb nepodceňovat sílu (červených) růží... 85% ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Duchařina, ve které nejsou - pro dobu vzniku příznačně - duchové ke strašení, ale pro legraci. I když mi přijde, že je jí s každým zhlédnutím méně. Ke studiu postklasické hollywoodské kinematografie jde však o neocenitelný materiál. Málokterý hollywoodský film je s odstupem času tak esenciálně osmdesátkový - high concept zápletka, new age směska, dobře zapamatovatelný vizuál a titulní song, osvědčené komediální tváře, silně anti-feministický náboj (jednu ženu posedne jakýsi ďas, aby se vzápětí proměnila v psa, další je hlavním záporákem, třetí vystupuje jako frigidní intelektuálka). 75% Zajímavé komentáře: Oskar, MIMIC ()

Reklama

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Komedie, u které jsem se nesmála. Možná je to tím, že jsem film poprvé viděla až v pozdějším věku, kdy už jsem měla osobní parametry pro humor nastavené úplně jinak a kolektivní nostalgie nemohla ovlivnit moje vidění. Místo toho se tak u Krotitelů vždycky všemu divím a nechápu, co se na tom všem líbí a proč to má tak kultovní status. Předně mi přijde, že se v tom filmu nic neděje a tak se místo zábavy mám čas divit nad tím, že ten svět jako takový má velmi nevyjasněná pravidla. Ti titulní duchové jsou duchové zemřelých? Démoni z pekla? Bohové paralelních realit? Divné zelené bloby s chutí na hot dog? Všechno dohromady? Co to je za guláš? (A protože se později hodlám věnovat srovnání s filmem z roku 2016, tak tady rovnou musím říct, že ten nový film tento nesmyslný mišmaš přebírá a taky to tam nechápu.) Další věc, kterou nechápu, a zajímalo by mě, jestli je podmíněná dobou vzniku, protože možná trochu je, že scénář se velmi málo, nebo skoro vůbec, nevěnuje postavám a zobrazování vztahu mezi nimi. Ačkoliv sem tam padnou hlášky typu "sbírám spóry" nebo "musel jsem ti zabránit, aby sis vyvrtal díru do lebky", tak o jejich postavách skoro nic nevíme, nemají žádné vlastní identity a i jejich přátelství je značně fiktivní, předpokládá se, ale vlastně ve filmu není vidět. Místo dostaneme takové flákačky jako bezobsažné montáže generických záběrů podbarvených vlezlou hudbou, které jsou skoro vždycky průser, protože jenom vyplňují čas, během kterého by se mohlo dít něco doopravdy se vztahujícího k zápletce nebo k posílení fikčního světa. Například postava Ernieho Hudsona je tam připsána z nevysvětlených důvodů s neexistující kvalifikací a doopravdy by tam být nemusela, protože tam chudák celou dobu jenom je a nic nedělá, pokud se nepočítá hraní druhých houslí. A postava Billa Murrayho, které se dostává nejvíce nějakého vykreslení, je bohužel totální úchyl a sexuální loudil hraničící s porušováním nějakého zákona, takže jakkoliv mě může bavit hercova stoická tvář, jeho postava je prasák a prasáci mě nebaví. Největší sympatie si tak z mé strany vysloužil démon s dobrým vkusem na strážce brány a klíčníky, který se jenom chtěl dostat do zkaženého světa a celý ho zničit, to je vlastně pochopitelné. Celé je to takové divně sexuální, včetně té chlípně zpívané písničky, jako puberťácký film, kde omylem hrají úplně dospělí lidé. A když říkám, že se tam nic neděje, tak myslím ta místa, kde to není záměrně. Je super, když hrdinové na své cestě za vítězstvím narazí na nečekaného protivníka a tím je schodiště do dvacátého druhého patra, které musí vyjít pěšky, ale co ta sekvence, která k tomu předchází? Krotitelé přichází k domu, nad kterým je podle všeho otevřená díra do pekla nebo ještě hůř, kolem domu stojí davy lidí a reportéři a ti všichni skandují jejich jména a chtějí si s nimi potřást rukou a získat rozhovor, zatímco oni se klaní a přijímají gratulace. Se vším profesionálním respektem mě k tomu napadá jediný komentář a to totiž: WTF? A potom praskne silnice, naše čtyřka spadne do díry, chvilka napětí, vylezou ven a dostanou další dávku potlesku a obdivu a teprve po tom se vydávají něco dělat... wtf? Jako kdyby film neměl dramaturga, který by komikům zakazoval dělat si, co se jim zachce, a hladit si ego na místě, kde by měl být propracovaný zábavný produkt. V podstatě pro mě platí, že nejvíce zábavná věc, která se týká tohoto filmu, je epizoda Epic Rap Battles Of History, která proti Ghosbusterům nasadila Mythbustery a je to skutečně epické. A teď přijde ta opravdu rouhačská část. Když jsem se teď na film dívala znovu, abych mohla napsat o filmu víc než první větu tohoto komentáře, tak už jsem věděla, že existuje onen ženský reboot z roku 2016. A říkala jsem si: "Ou jé, nebaví mě originál, to by mě nemusel bavit ani reboot, podívám se na oba filmy po sobě a potom napíšu, proč mě to obojí nebavilo, a doporučím internetovým trollům, aby film nenáviděli z opravdových důvodů a nikoliv jen proto, že jsou v hlavní roli ženy." No a co se nestalo, navzdory všem předpokladům mě ten nový film bavil! Protože on není tomu roku 1984 zas tak moc podobný. Má své vlastní chyby (má hlavní výtka asi je, že by hlavní hrdinky nemusely být tolik hlasité - Melissa McCarthy nemá snad jedinou repliku pronesenou klidným hlasem), ale přináší i spoustu původních (a vtipných!) nápadů. Nabízí propracovanější a funkčnější fikční svět, představí nám všechny svoje protagonisty, ukáže v praxi jejich schopnosti a zabývá se sílou jejich vzájemného přátelství, ach, už brečím dojetím. A hlavně, hlavně žádné z nich žádný duch neolizuje klitoris, což se o původním filmu bohužel říct nedá. () (méně) (více)

salahadin 

všechny recenze uživatele

Tak já nevím. Zábavné to není, vtipné ani omylem, není to ani napínavé ani zajímavé. Trojka duchařských principálů je nejnudnějším výplodem kinematografie od počátku filmových věků a dovolte osobní poznámku, že Bill Murray byl nesnesitelný. Jednu hvězdu dávám vlastně jen proto, že se mi nechce dát odpad. Navíc opravdu upřímně nenávidím ústřední píseň, která je tak nesnesitelně juchavá, že mi způsobuje žaludeční nevolnost. Film, který je otravný a nikoli zábavný. A na čsfd má 83%. To mě poser slizem. Vlastně jediné slovo, které film vystihuje, je VLEZLOST (jak velmi správně podotkla Morien ve svém komentáři, pod který se klidně podepíšu). Vlezlá písnička, vlezlý Murray a jeho slintající úchyl, vlezlý Moranis. Ou, jak já nesnáším postavy typu Venkman - postarší chlap, chovající se jako prepubertální hejsek, neberoucí nic vážně, bez motivace a sympatií. Krom naprosto magorického a hloupě dlouhého závěru, kde má být asi vtipné to, že lidi ze čtyř hnusných chlapů uchcávají jako z fotbalistů Barcelony (prooooč!?!?), se ve filmu vlastně neděje absolutně nic, co by obsahem a filmovým řemeslem diváka bavilo, nebo alespoň minimálně podněcovalo jeho zájem o postavy a děj. Kdepák, vážení. Mně bylo absolutně šumafuk, kdo jsou krotitelé a naprosto mě nezajímalo, co se ve filmu děje. Možná je na vině můj věk, jako cirka desetiletému by se mi to mohlo líbit o deset procent víc. Naprosto nevyužitý potenciál a já jen namáhám krční část páteře, když si čtu superlativy zdejších komentérů. Nu což, proti vkusu zavřu pusu. ()

Mr.Apache 

všechny recenze uživatele

Geniální horrorová crazy komedie. Něco takového se podaří (řekněme) tak jednou za ... sto let? [Moje oblíbená scéna: Bill Murray přijde do bytu k Sigourney Weaver krotit duchy, všimne si piána a vyloudí na něm pár disharmonických tónů... "Rád je dráždím", pronese sebevědomě směrem k nechápající Sigourney... Tenhle vtípek, stejně jako několik dalších, nebyl původně ve scénáři - šlo o čirou improvizaci.] Ghostbusters patří k peckám, u nichž s hodnocením neváhám ani vteřinu. ()

Galerie (114)

Zajímavosti (128)

  • Během prvního uvedení filmu do kin režisér Ivan Reitman pro udržení zájmu vypustil upoutávku, která byla v podstatě reklamou, kterou Krotitelé duchů použili ve filmu. Smyšlené číslo začínající na 555 bylo nahrazeno reálným číslem začínajícím na 1-800, aby na něj lidé mohli skutečně volat. Volajícím se ozval záznamník s nahraným vzkazem od Billa Murrayho (Peter Venkman) a Dana Aykroyda (Raymond Stantz), kteří říkali: "Ahoj, právě teď chytáme duchy." Během několika týdnů mělo číslo kolem 1000 volajících za hodinu. (Kulmon)
  • Když tvůrci zvláštních efektů zjistili, že budou pracovat se Sigourney Weaver (Dana), byli nadšením bez sebe. Stále totiž měli v živé paměti závěr Vetřelce (1979), v němž navzdory vážnosti a napínavosti scény byla zároveň ve spodním prádle i mimořádně sexy. (NIRO)
  • Během natáčení v ulicích New Yorku způsobovali filmaři obyvatelům metropole krušné časy. Harold Ramis (Egon Spengler) na to vzpomínal: "Když jsme točili vrcholnou scénu na rohu ulic Central Park West a Pětašedesáté, zastavili jsme dopravu v devadesáti procentech Manhattanu." Pomocný producent Michael Gross dodal: "Ze střechy domu, kde jsme točili, byly vidět zácpy táhnoucí se až do Brooklynu. Točili jsme v pět odpoledne, během dopravní špičky. Dodnes nechápu, jak nám to radnice mohla dovolit. (...) Jednou jsme si zašli do hotelu Mayflower na panáka. Vešel tam chlap a řekl: 'Trmácím se sem z Třináctý ulice dvě hodiny, a to jenom kvůli tomu pitomýmu filmu.' V tu chvíli nám došlo, že máme na sobě odznáčky s logem Columbia Pictures, a tak jsme je nenápadně sundali a strčili do kapes." A zlomené fandovské srdce způsobilo natáčení Danu Aykroydovi (Raymond Stantz): "V tom domě bydlel Isaac Asimov, kterého jsem hrozně obdivoval. Jednou jsem ho potkal před vchodem a povídám: 'Dobrý den, my tu točíme komedii Krotitelé duchů...' A on na to: 'To je hrůza, jste celému baráku na obtíž! Nechápu, že vám to nezatrhnou!' A pak si odfrkl a s brbláním odešel." (NIRO)

Související novinky

Zemřel režisér Ivan Reitman

Zemřel režisér Ivan Reitman

14.02.2022

Nálož filmových novinek a trailerů ze Super Bowlu narušila v noci z neděle na pondělí smutná zpráva. Zemřel totiž legendární režisér Ivan Reitman. Autorovi filmů jako Krotitelé duchů, Policajt ze… (více)

Třetí Krotitelé duchů nabírají obsazení

Třetí Krotitelé duchů nabírají obsazení

03.03.2019

Pokud jste to prošvihli, Jason Reitman (Juno, Lítám v tom), syn Ivana Reitmana, režiséra původních Krotitelů duchů, chystá pokračování, které bude filmově navazovat na druhý díl a v podstatě tak… (více)

O čem budou Krotitelky duchů?

O čem budou Krotitelky duchů?

01.01.2016

Když bych ohlášen reboot Krotitelů duchů s ženským obsazením, spousta fanoušků to nenesla moc dobře. Režie nového filmu se sice ujal Paul Feig, který sklízel ovace za Ženy sobě nebo loňského Špióna,… (více)

Reklama

Reklama