Jasný terč

Ze začátku to bylo vtipné, ale od příjezdu na setkání spolužáků se humor vytratil a nastupuje romantická linka, nudná a ufňukaná. Jaký černý humor? Veškeré hlášky spočívají v tom, že Cusack řekne, že je nájemný zabiják a ostatní na to vtipně reagují, protože mu nevěří. Jinak se film bere velmi vážně, což mu škodí. (12.11.2013)

Velmi zvláštní kombinace romance, komedie a akčního filmu, která měla v 90. letech nepochybně právem zasloužené místo ve filmovém průmyslu, ale zdejší koncepce, především díky akční části příběhu o nájemném zabijákovi hledající smysl života, nevzbuzuje zrovna pocit kontinuity v rámci všech použitých žánrů a ve větší míře působí negativně a celkově těžko zapadá do konceptu filmu, ze které se dalo jednoduše vytěžit mnohem více. Přitom v oblasti romantické komedie je Grosse Pointe Blank příjemně zábavným filmem se skvělou hlavní dvojicí John Cusack a Minnie Driver, perfektním příběhem o setkání bývalých absolventů střední školy a znovu oživení tehdejší lásky, a s dokonale poskládaným chytlavým soundtrackem. "Some people say forgive and forget. Nah, I don't know. I say forget about forgiving and just accept. And... get the hell out of town." (02.10.2020)

Roztomilé téma je jako vyšité pro zábavné béčko. 1) Svůj záměr vzhledem k veskrze průměrnému zpracování však film naplnil jen zčásti. I'm a professional killer... Do you have to do postgraduate work for that? 2) Zajímavý je 31letý John Cusack (nájemný vrah). 3) Cusack vnímal snímek jako vyjádření svých politických postojů: I grew up fascinated by people in the Reagan administration, their ethics, their mercenary values. People who plan wars and then go home to their wives and their kids ... How do they live? To me, Grosse Pointe Blank was a metaphor for the people in the Bush White House. (13.01.2019)

Spolužáci ze střední jsou někdy na zabití. Své o tom ví navenek vyrovnaný, dobře situovaný mladý muž Martin Q. Blank. Ve skutečnosti duševně vykolejený nájemný zabiják. Posilněn radou svého psychoanalytika se nyní snaží na jeden nádech sfouknout poslední fušku i přetrvávající resty z let studentských. Dle nepsaných pravidel high school komedií by si odtamtud krom traumatizujících zážitků ze šikany a nějakých těch nových vědomostí měl do dospělého života přinést také životní lásku. Jenže Martin to tehdy zvoral, proto se na místo (budoucího i minulého) činu vrací nyní, zocelen a přitom stále stejně křehký. Jasný terč chytře a lehce kombinuje nejoblíbenější žánry osmdesátých let. Tvůrci chvíli střílí ostré hlášky (Shane Black by měl radost), hned nato ostré náboje, obojí zvládají bravurně a obojí drží pohromadě mimo jiné zásluhou pečlivě sestaveného soundtracku a mimořádně příjemného výkonu Johna Cusacka (rovněž scénáristy). Navíc dokáži být tak nenuceně nostalgičtí, že i mne, člověka o osmdesátá léta jen lehoučce otřeného, přiměli k iracionálnímu stesku po nich. Anebo spíš po filmech, které se tehdy natáčely. Apendix: Přestřelka v supermarketu a likvidace mrtvoly nemají už po prvním zhlédnutí daleko k tomu, abych je označil za své milované scény. 80% (14.05.2010)

Přestože je to film o nájemném zabijákovi, tak bych ho zařadil mezi ty odpočinkové. Velkou zásluhu má na tom především představitel hlavní role Cusack, který je v každé situaci naprosto nenucený a uvolněný. Sraz spolužáků po deseti letech vyvolává určitou nostalgii, která je násobena hudebním doprovodem a skvěle vybranými songy. I já se určité neubráním při sledování tohoto snímku a filmů, které se dřív točily. (29.10.2021)