Kde zpívají raci

Vyprávět příběhy je hlavním posláním filmů a čím zajímavější příběh máte tím lepší by měl být i výsledný film. Bez ohledu na to, kdo ho točil, kdo v něm hraje a jestli to má velký rozpočet. Zpívající raci mají příběh dostatečně zajímavý, poutavý i napínavý, aby celé ty dvě hodiny utáhnul. Po formální stránce se jedná o poctivé řemeslo, které sice neuchvátí, ale je dostatečně funkční, aby příběhu neubližovalo. Přes i možná trochu nafouklou stopáž jsem se ani chvilku nenudil, příběh sice není nejpřelomovější, ale je velice pěkný, v tom nejlepším slova smyslu. Hezky se tu kloubí jistá unikátnost s přízemností, takže to cele vypadá velmi realisticky a nejede se tu žádné přehnané fantazírování. Romantická linka je vkusná a organická, ta detektivní je zase napínavá do poslední chvíle a relativně překvapí. Rozhodně takovéto “příběhové” filmy v kinech chybí a jsem rád, že se občas nějaký na velká plátna dostane. (28.09.2022)

Pre mna uspech. Necakal som nic velke, ale film ma presvedcil, aj ked zapletka je jednoduchsia. Romantika je taka prvoplanova, nie som fanusik sladkych filmov, takze miestami som kus trpel. Zaujalo ma vsak, ze vrazda nebola vobec podstatna. Skor sledujeme pribeh "odvrhnutej" zeny v romanticko ladenej drame. V zavere som mal najskor pocit, ze to zbytocne natahuju, no ten uplny zaver bol svetovy. :) (03.09.2023)

Mimoděk se moje recenze přesouvají z anime k top ten na netflixu. Bohužel. Ale víkend u rodičů si prostě vždycky žádá dohnat novinky. Lol. Ani jsem neměla v plánu tu něco psát, protože u takto sledovaných snímků to bude stejně jen takové plivnutí do deště. Jenže mi nedá se se svým plivancem neozvat proti zdejším recenzentům, kteří se dívali asi na nějakou červenější Rosamunde Pilcher verzi. Já jsem nějak v tom násilí, pokusu o znásilnění a ostrakizovaní zanedbáného, opuštěného děvčátka, romantiku moc neviděla. Bylo jí tam reálně dohromady asi pět minut, ale stejně tady z toho upadávají penisy. A hlavně ten “milostný trojúhelník” vůbec nebyl ten point! EH. Nebylo to sice dokonalé, souhlasím, že někdy měla Kya trochu moc bílé boty, na to že se pohybovala bahnitým močálem, ale rozporuplnost velmi inteligentní, něžné dívky a divokého zvířátka z bažiny Daisy Edgar-Jones ztvárnila znamenitě. Přes všechny ty předsudky a přesto, že v ní pravděpodobně byl nakonec divočiny stejný podíl jako civilizované ženy, tak si Kya zasloužila prostě víc než celé své mládí dostávala. Kya je pro mě naprosto perfektním vyobrazením toho, proč by si ženy vybraly být v lese raději s medvědem, než s mužem. Díky za dobré poplakáníčko. (26.05.2024)

Takový ten druh příběhu, na kterém víte, že je všechno tak, jak má být. Osudový příběh hlavní hrdinky žijící někde uprostřed bažin se nese v duchu celoživotního traumatu, od kterého se odvíjí i samotný děj. Mimochodem moc hezky vyprávěný děj. Dobové prostředí Severní Karolíny bylo velice pěkně ztvárněné a pozorovat ty bažiny bylo vysloveně zážitek. Obecně mám ale příběhy vyděděnců rád. Ty příběhy lidí, které nikdo nemá rád z nějakého vlastně neznámého důvodu (často jen z toho důvodu, že jsou jiní, než okolní společnost), ale realita je pak mnohdy úplně jiná. Kde zpívají raci tak za shlédnutí určitě stojí. Příběhem jeden z těch nejzajímavějších zfilmovaných amerických dramat posledních let. (23.05.2023)

Myslel som, že to bude väčšia dráma až thriller, ale ono to nakoniec prešlo až do romanťárny prepletenou s témou pomsty a záhady viny či neviny. Nebolo to zlé, ale čo mi chýbalo? Väčšia intenzita príbehu, pretože ten často padá až do takého lyrického prejavu. Takisto je tu nepravdepodobná premisa, že dievča z močiarov je krásne čistá, upravená, namakeupovaná a nechýbajú oholené nohy i všetky partie, čo nesedí ani na rok 1965, nie to ešte na osamelé dievča z bažín. A samozrejme, že zbalí dvoch najväčších kancov v širokom okolí. Inak tá právnická zložka a pokus o zvrat celkom zafungoval. (08.10.2022)