Kde zpívají raci

Na film Kde zpívají raci jsem se hodně moc těšil, jelikož se mi líbila knižní předloha. První ukázka upoutala mou pozornost, protože vypadala dost dobře a působila věrně ke knize. Co se týče samotného filmu, tak ten není špatný, ale bohužel nedokáže využít přednosti předlohy a jen věrně přenáší stránky z knihy na filmové plátno. Adaptace je dost hodně věrná, nicméně díky režisérskému vedení Olivia Newman a scénáři od Lucy Alibar je to strohé, ploché a takové bez života. Newman nám ukazuje nádherně natočené scény, které na nás jako diváky mají nulový dopad, protože nemají emoce a hloubku. Práce s postavy je špatná, samotná gradace a vyprávění funguje tak na půl, a celkově tomu filmu chybí pověstné srdíčko. Daisy Edgar-Jones se opravdu snaží a film stojí na jejich bedrech. Taylor John Smith hraje dobře a svoji roli zvládl v pohodě. Harris Dickinson mi do této role nesedl a zahrál jí špatně. David Strathairn má charisma na rozdávání a jako jeden z mála dokáže v divácích něco vzbudit. Film má krásně natočené scény a záběry, pár moc pěkných momentů, ale to je tak všechno. Kde zpívají raci není špatný film, ale pokud ho neuvidíte, tak o nic nepřijdete, radši si přečtete knihu. (12.10.2022)

Takže, film jsem sledoval s dvěmi čtenářkami předlohy a hned po skončení mi bylo coby nečtenářovi a případnému kritikovi toho samého dne odňato právo byť jen lehce otevřít pusu s poznámkami o filmu. Teď už uběhl týden, tak na to kašlu a napíšu to. Hned za prvý, když jsme se o tom pak rozpovídali, bylo mi naznačeno, že jsem kretén co absolutně nepochopil poslání filmu. Však já uvedl několik pádných argumentů a nakonec alespoň jedna čtenářka přiznala, že mám pravdu. A tak mi byla převyprávěna kniha. A musím říct, že to určitě zní dobře. Zajímavě. ba dokonce i tak nějak chytře. Ale u filmu mi jakékoliv poselství absolutně uniklo. Ten film byl prakticky klasicky vystavěný příběh, který si představuji v každém filmu natočeném podle ''knihy pro ženy'' (z tohohle tvrzení asi bude za pár let průser!). Máme tu soběstačnou postavu, letí po ní dva kluci, jeden hodný a druhý zosobněné zlo, a ona kvůli osudovým situacím dopadá stále špatně. Však heleme, vše dobře dopadne! Jen tu máme zabudovanou maličkou nepatrnou vraždičku, která je prakticky záminkou k tomu, aby mohla ústřední postava odvyprávět svůj nějakým způsobem dozajista srdceryvný příběh právníkovi, během čehož však dokáže i zmínit všechny detaily, jaký si nechala udělat účes, či kolikrát přesně kdy zahlédla nějakou kytičku, či že nebe je modré, však v noci černé. A v tom já vidím problémy a řádnou řádku klišé, která vskutku neoceňuji. Ke všemu se to snaží na konci dojmout k slzám... a neříkám, že by se to někdy nějak asi nepovedlo, ale já k těm postavám neměl jakýkoliv vztah. Jediné, co mě nutilo smutnit, či si připadat, že smutním kvůli postavám, byla hudba. Ach jářku, ta hudba. Ta byla kouzelná. O zbytku filmu a jeho kladném pojmenování už mám pochybnosti. Herci zajímavý (Harris Dickinson mile překvapil), to jo. Ale kamera mě vysírala. Přesvícené záběry doupravené jen potemělým filtrem, to moc dobře znám ze své kariéry (😂) a to jsem skutečný amatér. U filmu vysokých kvalit bych to neočekával. Ale do toho asi nemám právo zasahovat, chápu. No, co říct. Prostě asi nějak zajímavý film, ale pro mě, ne, to fakt ne, díky. (10.03.2023)

Bál jsem se pomalejšího tempa a měl jsem strach, že se v průběhu filmu začnu nudit. Nestalo se to a děj mě dokázal do sebe vtáhnout. I když se příběh odehrává v minulém století, je i dnes k zamyšlení, zda dokáže v 21. století někdo takto izolovaně žít. Holka z bažiny má svůj vlastní svět a jakýkoliv návštěvník z „normálního“ světa se na ni musí dívat přes prsty, i když holka vlastně nedělá nic špatně a možná si život vychutnává víc než většina z nás. Soudní proces je skvěle prolínán s flashbacky, kdy se postupně dozvídáme, co přesně se stalo. Nevinný výraz a střídmý herecký výkon Daisy Edgar-Jones rozhodně celému projektu pomohl, o to víc zapůsobí závěrečné odhalení v poslední třetině filmu. Za mě byla malinko zbytečná úplně poslední scéna, která trošku narušila moment z celého závěru a vlastně už i tak neměla na nic vliv. Ukázat smrt hlavní postavy bylo zbytečné. I tak mě ale celý film příjemně překvapil, potěšilo i nekomerční herecké obsazení. (26.02.2023)

Tento film bol skvelým zážitkom s témou diskriminácie, izolácie a ľudskosti. Výkony Daisy Edgar-Jones a Davida Strathairna boli pre mňa hlavnými silnými stránkami. Ich vzťah a jeho neústupná túžba poskytnúť jej spravodlivú ochranu bez ohľadu na jej vylúčenie a stigmu, ktorú zažíva. Film sa venuje aj hlbším témam zneužívania, ktoré sa nesú celým filmom a sú kritické, ale nebudem uvádzať podrobnosti, aby som nič neprezradil. Avšak na konci je skvelý zvrat, ktorý úplne zmení váš pohľad na celý film a druhé pozretie by ho urobilo oveľa príjemnejším. Kinematografia tohto filmu je veľmi dobre spravená, pretože dokonale zachytáva krásu a pokoj bažiny. Jedným hlavným nedostatkom filmu je, že tempo miestami pôsobilo zbytočne pomaly, čo odobralo napätie súdneho prípadu a mal som pocit, že bolo niekoľko scén, ktoré mohli byť skrátené a stále by mali rovnaký vplyv. Celkovo film určite stojí za pozretie, určite vás zavedie na emocionálnu "horskú dráhu", pri ktorej sa budete cítiť naplnení po jeho pozretí. (11.08.2023)

Kniha mě pohltila, film splnil očekávání a v ledasčems i předčil. Kdo váhá jít do kina, neváhejte, stojí to za to. Už jen díky výpravě. Přece jen bažina knižní a bažina na plátně je rozdíl. Scénář se snaží hodně a citlivě držet předlohy, herci jsou také skvělí. Hudba to všecho jen podtrhuje. Snad ani nemám co vytknout, vydržel bych se dívat další hodinu. (13.10.2022)