Guilty by Suspicion
La Liste noire
Vopred vinní
Režie:
Irwin WinklerScénář:
Irwin WinklerKamera:
Michael BallhausHudba:
James Newton HowardHrají:
Robert De Niro, Annette Bening, George Wendt, Patricia Wettig, Sam Wanamaker, Luke Edwards, Chris Cooper, Ben Piazza, Martin Scorsese, Barry Primus (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V 50. letech v Hollywoodu řádil Výbor pro vyšetřování neamerické činnosti, pátrající po komunistech mezi umělci. Tento „hon na čarodějnice“ zasáhne i do života režiséra Davida (Robert De Niro) a jeho ženy. David se vrací do Los Angeles s vynikajícím scénářem. Netuší však, že i on je zapsán na černé listině podezřelých. Cítí houstnoucí napětí mezi kolegy a přáteli a ocitá se uprostřed složité hry, plné intrik a nenávisti. Davida sleduje FBI, je odvolán z natáčení filmu a nakonec je předvolán k výslechu. (HBO Europe)
(více)Recenze (31)
Méně známý De Nirův film (podívejte se, jaké skvosty na přelomu osmdesátých a devadesátých let natočil, a bude vám jasné, že něco prostě muselo ze světla poodstoupit), ale stále velmi dobrý film, který byl v době vzniku podle všeho mnohem důležitější než dnes. Kdyby šla atmosféra strachu více do hloubky, bylo by to ještě lepší, ale ani tak se rozhodně nejedná o ztracený čas, protože výkon Roberta De Nira je bezchybný a finále v soudní síni strhující. ()
"(ne) Komouši v ohrození", alebo ako sa v dávnej minulosti úmyselne vyťahoval "neexistujúci strašiak" len preto, aby sa niekomu ulahodilo. Čo tam potom, že sa bez faktov či adekvátnych príčin zničia životy nevinných ľudí, "sloboda" chce predsa krv, a prakticky rovnako, ako terajšie zoskupenie okolo progresívcov z liberálnych kruhov. Tí čo radi námetovo politické počiny, pričom sú z opačného brehu, prípadne radi "krok za krokom" balansujú na lane medzi (ešte "akože" stojacimi) "dvojičkami", tak presne tých bude miestami možno aj napínať. Naopak, dementi, ktorí cez stromy nevidia les, budú 3/4 filmu onanovať, aby následne zistili, že sa očakávanej erekcie aj tak nikdy nedočkajú. No a Ja verím, že presne takým istým spôsobom dopadne aj terajšia (ne)"tolerantná" háveď okolo Vášáryovej, pre ktorú iný názor je len štartovacím signálom na vykopávanie zákopov, lebo šak urážať je tak ľudské. Veľmi slušný, tématicky pomerne aktuálny snímok. ()
Zatímco ve východním bloku honili komunisté imperialistické špiony, buržoázní nacionalisty, trockisticko-sionistické spiklence a všechny další typy třídních nepřátel, tak ve Spojených státech se přesně tím samým stylem pronásledovali komunisti a organizovaly se s nimi monstrprocesy. Tento snímek docela hezky vykresluje atmosféru oné děsivé doby počátku 50. let. Příběh mě bavil, ale na to o jaké se jedná téma a jaký potenciál toto téma skrývá, tak mohl být ještě silnější a dramatičtější. Závěrečné slyšení před HUACem nemělo chybu. Celkově vzato bych dal tři hvězdičky, ale za DeNira a skvělou dobovou atmosféru musím ještě jednu přidat. ()
Obecně přijatelná omluva a pokus o odčinění jedné z temnějších stránek americké historie 20. století. Mírné odsouzení maccarthyovského honu na čarodějnice a především jeho, tak známých a prodiskutovaných, přesahů do světa kultury, zde konkrétně filmu a Hollywoodu. V hlavní roli pronásledovaného režiséra Davida Merilla exceluje přesvědčivý Robert De Niro, který tu příliš prostoru ostatním nenechává. Jako dobrý herec se každopádně předvedl i Martin Scorsese. ()
Totéž jako Rittův film Na černé listině (1976), jen bez allenovského humoru. Co se týká samotného závěrečného slyšení před Senátním výborem pro neamerickou činnost, je De Niro jako vždy skvělý, Woody Allen to ovšem ve zmíněném snímku pojal ještě úderněji. A ten western, na nějž byla De Nirova postava ostrakizovaného režiséra najata, nápadně připomínal V pravé poledne. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (10)
- Podle článku „McCarthyism Made Simple“ od Jonathana Rosenbauma publikovaného v „The Chicago Reader“ byl tento snímek „prvním hollywoodským filmem věnovaným v plném rozsahu černé listině filmového průmyslu“. Předchozí film režiséra Martina Ritta The Front (1976) se zabýval televizí. (Zetwenka)
- David Merrill (Robert De Niro) projde před plakátem filmu Tramvaj do stanice Touha (1951), což je odkaz na režiséra dotyčného filmu Elia Kazana, slavného informátora, který udal svého přítele, režiséra Johna Berryho (inspirace pro postavu De Nira) . (Zetwenka)
- Automobil paní Nolanové, Chevrolet z roku 1941, má být vybaven automatickou převodovkou Powerglide. Powerglide nebyl na Chevroletech nabízen až do roku 1950. (Zetwenka)
Reklama