Cuki ga mičibiku isekai dóčú - Season 2

strašná otrava to sledovat, ale kvůli principu jsem to vyděl a musím říct že to je fakt blbost, bych dal omezení , že se na to můžou koukat jen lidi 15 a méně (25.06.2024)

Druhá sezóna rozhodne prekvapila vo viac aspektoch, rozhodne je to lepšie ako prvá séria a dokonca si myslím, že to je častokrát lepšie ako Slime (Tensei Shitara Slime Datta Ken), až takto veľmi sa dokázala druhá séria zlepšiť na dosť vysokú úroveň. To som dokonca prvú sériu pomenoval ako kópiu Slima a zároveň som si myslel, že mi to kompletne vyšumí z hlavy a ono sa to aj stalo (fakt mi prvá séria vyšumela z hlavy, že som si musel spomínať čo sa v nej vlastne stalo), lenže druhá séria je oveľa, oveľa kvalitnejšia a komplexnejšia, aj keď nejaké maličkosti mi stále liezli na nervy. V tomto prípade tu máme väčšiu porciu dielov, tak dostávame vo svojej podstate obšírnejší príbeh, ktorý obsahuje rôzne vrstvy, ale Makoto rozhodne pôsobí dospelo, rozhoduje sa zaujímavo, aj keď niekedy mi doslova vadila jeho nerozhodnosť, že či sa má prikloniť na jednu, alebo druhú stranu, ale myslím si, že záver bude taký, že si vlastnú stranu vytvorí a nebude ani na strane ľudí ani démonov (a to nie je spoiler, ja si myslím, že sa to stane v tretej sérii, alebo neskôr). Nový hlbší rozmer a veľa priestoru dostal Shiki, podľa mňa je to dobrá premyslená postava a občas mi pripomínal štýl nejakej postavy z Overlorda. Čo sa týka Mio a Tomoe tak svoje miesto si zastali ako predtým, aj keď Mio mi pripadá už hodne sebecká a tak, že dokáže dokonca v budúcnosti poza chrbát hlavnej postavy si robiť čo chce, ak si bude myslieť, že to môže hlavnému hrdinovi nejak pomôcť (akokoľvek). Áno stále je to zmes všetkého možného, obchodník, starosta, učiteľ, bojovník a podobne, lenže teraz tá zmes funguje, aj keď je pravda, že každá zo súčastí je rôznorodo zábavná. Čoraz viac sa do popredia dostáva nejaká politika a Makoto sa postupne vyvíja a začína veriť len sebe, množstvo nových postáv nevadí, ale problémom je, že ktoré nové postavy sú naozaj podnetné. Nové postavy, ktoré sa pridajú do mestečka sú často zbytočné, žiaci, ktorých učil Makoto boli často nezaujímavý. Preto sú tu zaujímavé iné nové vedľajšie postavy, väčšinou na strane démonov, alebo ľudí (hrdinovia na strane ľudí, Yuusha) a nie na strane nášho milovaného Makota. Ja mám proste jediné problémy v tomto s maličkosťami, napríklad mi vadia Makotove schopnosti nie sú pre mňa dosť zaujímavé, vadí mi, že ten svet čo si vytvára málo zasahuje do reálneho sveta a je to len taká "hračka", aby to malo viac vrstiev. No ale zistil som, že tieto maličkosti čo mi vadia, mi nijak neberú to, že toto je naozaj zábavné pokračovanie niečoho v čom som neveril, že bude dobré, aj nudné diely sú dobré. Za týmto celým stojí zväčšovanie zaujímavého sveta, worldbuilding, ale zároveň, že Makoto je proste odrazu "cool" a to hlavne jeho neskoršie správanie v druhej polovici druhej série. (26.06.2024)

Tak Moonlit fantasy se přece jen ukázalo být něčím víc, než jen napodobeninou trochu známější Tensury. Druhá série přinesla komplexnější pohled na celý ten fantasy svět i na hlavního hrdinu, ze kterého se navíc vyklubal opravdu hodně zvláštní, komplikovaný a zajímavý charakter. Pořád je to vyprávěné silně fragmentovaně a nesouvisle (což je typický neduh light novel adaptací), nicméně konstantně vtipná vypointovanost jednotlivých scének a různé dramatické střety tomu dodávají potřebný šmrnc i napětí. Za nejsouvislejší a nejzábavnější část bych označila tu, ve které se Makoto omylem stane učitelem magického boje na proslulé lidské akademii (a překvapivě se ukáže být skvělým instruktorem), za nejslabší pořád považuji dění v poloprostoru, kde se všechny ty nelidské rasy vyznačují pouze absolutní oddaností svému vládci a tak nějak připomínají plastové figurky, se kterými si hraje nějaké děcko. A bohužel ani Tomoe, Mia a Shiki nedokázali nějak moc vystoupit ze šablony typických isekai nohsledů (bezbřehá oddanost hlavnímu hrdinovi + neuvěřitelná síla + jedna či dvě legrační chatrakterové vlastnosti, aby mohli být něčím sympatičtí). Celkově se vlastně pořád jedná o jeden dlouhý worldbuilding, ve kterém se především hodně rozšíří mapa světa, představí se desítky nových postav (lidé, pololidé, povolaní hrdinové, draci, démoni) a nastolí se nějaké vztahy, na jejichž řešení si zase budeme muset počkat do dalších sérií. Ale kouká se na to celkem hezky. 70% (25.06.2024)

Paradoxně mám na druhou sérii opačnou výtku, než kterou schytala první. Tentokrát to bylo většinu času strašně zdlouhavé. Jak první série letěla jak blesk, tak se druhá loudala jak šnek a za 25 dílů se toho stalo o polovinu méně než v první za 12. Celý ten učitelský arc se ukázal jako naprosto zbytečný, nic nikam neposunul a kdyby tam nebyl, tak by se nic nestalo. Zároveň to trochu selhávalo v budování napětí, ale to je častý problém věcí, kde je hlavní hrdina už tak moc OP, že každá bitka už je předem rozhodnutá. Podobné hodnocení jako první řada, malé plus za konzistentní vedlejší charaktery a pěknou animaci soubojů. 75% (27.06.2024)

Líbil se mi začátek, kdy mi byli představeni zbylí hrdinové a já tak konečně mohl naplno poznat i zbytek z trojice "Hodná, zlý a ošklivý" (kdo nepoznal referenci, ať si prosím doplní filmové vzdělání). Bylo to i zajímavě odvyprávěno, vtipně proloženo tím, co zrovna v té době dělal Makoto. Líbil se mi i konec, prakticky od chvíle, kdy došlo k první mutaci a rozjel se kolotoč soubojů a Makoto se pustil do realizace svých plánů a někdy musel i improvizovat. Na rozdíl od ostatních jsem si však moc neužil prostředek. Část o tom, jak se náš hrdina stal profesorem, mi přišla zdlouhavá, příliš rozvláčná, zkrátka nebudu lhát – nudil jsem se. Chápu, že to byla důležitá pasáž, která měla víc rozkreslit Makotův charakter, představit ho v jiném světle a celkově připravit půdu na všech frontách pro to velké finále, ale já během toho všeho jel na volnoběh a jak dopadne zdejší pobočka Kuzunoha Company mi bylo putna, jestli se na demipláních dočkáme sněhu mi taky bylo buřt a ani jsem si nenašel cestu k Makotovým novým studentům. Překvapivě nejvíc jsem si během téhle části užíval výkon a práci Šikiho (a je mi jasné, že kdyby tohle četly Mio a Tomoe, tak je po mě…). Další zdejší aspekt, z kterého jsem občas trochu rozpačitý, je humor. Někdy je to vtipné, ale jindy umí být seriál tak nějak na můj vkus až moc pitomý… Jak to vše ovlivní mé hodnocení? Hodně dlouho jsem vše zvažoval, jsou zde nadprůměrné pasáže, chvíle, které by si ty 4* rozhodně zasloužily, ale je to proložené i slušnou dávkou balastu a někdy ne moc povedeného humoru. Dostal jsem spoustu worldbuildingu, ale užil jsem si jenom část z něj (rozkreslení světa a představení frakcí). Zkrátka za mě to vše co jsem viděl na ty 4* zatím pořád těsně nemá, stále to není seriál u kterého bych se vysloveně těšil na další díly, ale blížíme se k tomu, snad už u další řady... 6,4/10 (25.06.2024)