Cesta za smířením

Aneb I takto se dá řešit manželská krize. Tommy Wirkola je v podstatě takovou norskou verzí Edgara Wrighta. Vsadil bych i všechny své vlasy na to, že je obrovským fanouškem jeho Cornetto trilogie. Jeho nejnovější snímek Cesta za smířením je v podstatě taková krvavější a vtipnější forma filmu Pan a paní Smithovi, akorát s kvalitnějším scénářem a lepším závěrem, který celkový děj řádně zakončí. Přijde mi ale trochu škoda, že Wirkol poměrně brzo opustil onen motiv "manželé jsi jdou krku", na který film láká, ale ve skutečnosti se ho drží vlastně jen jednu třetinu. Myslím, že by bylo poměrně zábavné sledovat, kdyby se vyvíjel déle. Klasicky nás ale ten dánský plantážník neošidil o krvavé a brutální scény (ovšem zároveň hezky kreativní), které jsou natolik absurdní, že se u nich musí člověk prostě řehtat. A svým způsobem je to i dost uvěřitelný film o krizi v manželství. Ne snad, že bych doporučoval si z něho brát příklad, ale na konci filmu jsem si o hlavních dvou hrdinech říkal něco ve stylu: ,,Sakra, to je chemie!" Herci vynikající, stejně tak i pozvolně gradující tempo. Finále možná trochu přepálené, ale ve výsledku to vlastně funguje. Důležité je, že to je po celou dobu dobrá sranda. Průměrné 4* (02.12.2021)

Prvá polovica je celkom vtipnou variáciou na legendárnu Vojnu Roseovcov v severskom chladnom a drsnom štýle. Ale akonáhle sa do sporu "milujúcich" manželov pripletie trojica zločincov, tak sa to premení na absurdný úchylný gorefest v ktorom si logika zoberie dovolenku a hlavný záporák toho vydrží viac jak Arnie v druhom terminátorovi. Namiesto napätia z toho, kto prežije, sa všetko nadobro podriadi čo najokázalejšiemu predvádzaniu mučenia a vrážd na x spôsobov. Ja už na tieto bezdejové gorefesty nie som. Párkrát som sa zasmial, ale druhýkrát si to nikdy nepustím. Precenená záležitosť. Čiernohumorné Coenovky sú oveľa lepšie. 5/10. (24.10.2021)

Doprdele, zase nářez ze Severu. Jak já to miluju, přistihl jsem se jak se několikrát potutelně usmívám a říkám si, jo tak tohle je přesně pro mě. Herecká a režisérská sestava, která by úspěch měla zaručit a tak se i stalo. Brutální, skvěle natočené scény, zároveň černé a vlastně úsměvné. To je přesně vlastní severské kinematografii. Moc rád jsem viděl po dlouhé době Aksela Hennieho a samozřejmě Noomi taktéž perfektní. No a ta příroda, to je balzám. Doufám, že uvidíme více severských filmů na Netflixu. (15.10.2021)

Pan a paní Smithsenovi potkávají (Not so much) Funny Games Norway. Tommy Cirkula Wirkola v jedné ze scén představí nástroje k budoucímu řezničení, ale postavy za celou dobu představit nedokázal. Anabáze Royovy nacistické stolice není zrovna výkvět humoru a po sérii zbytečně natahovaných scén bylo jen otázkou času, kdy vtipnost pojde na řídkost. Pokud to kvóty dovolí, český remake s plešatým Budařem, Kateřinou Hrachovcovou a Ondřejem Hejmou.. (20.10.2021)

Když jsem viděl režiséra – Tommy Wirkola – tak jsem nepochyboval o tom, že tenhle film bude parádní. Krásný úlet o dvou, kteří jedou na chatu, aby se navzájem pozabíjeli a série neočekávaných absurdních situací jim nakonec vytvoří holý boj o přežití. Bavilo mě to hodně. Připomínalo mi to krásný slet absurdně zábavných scén po vzoru Soumraku mrtvých, který je u mě v rámci podobných filmů absolutním vrcholem. Jen mi k tomu chyběl údernější soundtrack. To bych pak navalil i tu pátou hvězdu a ani bych nemrknul. Noomi Rapace a Aksel Hennie nicméně výborní. (22.10.2021)