Cesta za smířením

Wirkolu mám moc rád, je to typ režiséra, který se umí utrhnout z řetězu a někdy peláší dokonce stejným směrem, který mě vyhovuje. Cesta za smířením začíná až netypicky poklidně a vlastně člověk čeká co z filmu vyleze. Po zhruba 20 minutách začíná první zvrat a není posledním. Prozradím snad už jen tolik, že krve bude samozřejmě dost. Noomi Rapace to stejně jako většině evropským hercům nejvíce sluší v domácí produkci. 75% (08.03.2022)

Becky ve veselém podání a je z toho celkem příjemná taškařice, která především ve scénách s dědou hraničí s genialitou, nicméně si to dovedu představit buď kratší nebo nařachlejší, protože takhle to bylo místy takové normální. Celkově ovšem velmi podařená záležitost a Wirkola tradičně potvrdil svou formu. 90% (20.10.2021)

Nedávní Rytíři spravedlnosti Anderse Thomase Jensena jsou úplně jiný level, tohle je jen nadprůměr. Poslední třetina je boží, ale takový drajv ten film bohužel nemá celý, hlavně třetinu úvodní jsem se moc nebavil. Na to že jde o ztřeštěnou gore komedii se ten film se vztahem hlavních postav patlá zbytečně dlouho.  7/10 (27.10.2021)

Norská divočina, která perfektně skáče mezi komedií, thrillerem, akčním filmem a vztahovým dramatem. Film, který nepřipraveného diváka může až šokovat a nikdy není jasné jakým směrem se bude dále ubírat. Pokud se divák filmu přizpůsobí a uvědomí si, že to tvůrci po většinu času nemyslí úplně vážně, bude se bavit jak při dialozích, tak i při přestřelených krvavých scénách, které jakoby vypadly z Braindead. Jedinou ale zásadní výtku mám k nevyváženému tempu a možná zbytečné dvouhodinové délce. Pořád to je ale originální dílo, kterým Netflix příjemně překvapil a má celou řadu výborně vypointovaných a vymyšlených scén. Cesta dědy na chatu je nejvtipnější scéna, kterou jsem viděl za posledních minimálně 10 let. (06.11.2021)

Ukončit manželství se dá různě. Buď dvojice návrh podá písemně u okresního soudu, nebo třeba vyrazí na chatu kdesi v divočině a vezme do ruky kladivo a pilu. Tommy Wirkola je filmový nadšenec, který si doma v Norsku plnil jeden snem za druhým. Pak se v něm probudily jisté ambice a za oceánem natočil solidní sci-fi 7 životů, kterému přesto nechyběla milá béčkovost. Ale taky naneštěstí chřadnoucí tempo. S tím má problémy i tentokrát, kdy se vrátil domů do Skandinávie a vsadil na další ulítlou látku. Kromě zmiňovaného tempa, s tím související natahování některých scén a krapet přepáleného finále ale celkově baví. Prostě se drží toho, co umí a ho baví. Násilné a vtipné koniny má holt v malíku. Znuděnému páru do cesty připravil množství absurdních situací, ze kterých se nakonec stane boj o přežití. Wirkola prostě do světa vypustil zábavný a vizuálně poutavý kus, u kterého si měl ale ve střižně aspoň 15 minut odpustit. (24.10.2021)