Tiché místo: První den

No sláva! Ty tam jsou odporné, toxicky neprogresivní časy, kdy blahodárné, přelidnění redukující kosmické entity pronásledovaly výhradně zkostnatělou, konzervativně bigotní rodinku a její bíle maskulinní pohůnky, z nichž ani jeden člen nesplňoval moderní asimilační závěry XV. Sjezdu levotočivých kokotporátů a agresivních bolševických ziskovek, tudíž se tam trestuhodně neobjevil jediný transpohlavník, homoseksualista, hexadecimální ONONA či jiný deviant, a rovněž pigmentové složení celého ansámblu hrubě neodpovídalo jednoznačné kvótové doktríně Sdružených barev Benettonu a BLM, ať už do filmu fuckticky patří, či nikoliv. Jiskřička naděje je však nyní vykřesána, soudruzi, a emzákům s netopýřím sluchem konečně zcela po právu a korektně zachutnali i negři! Ovšem zde je to rasofilně lhostejné, snímek nemá přídomek ani historický ani společenský a Lupita jím tiše cupitá se svým smirkovým papírem rozpraskaným spodním pyskem důstojně a přesvědčivě. Ale! Pepkovi Krasoňovi zjevně došly tiché vyfikundace, které dělaly místo místem a kterých by se s trochou invence a fantazie daly lehce navymýšlet další qanta, tudíž po předchozích vcelku umírněných rodinných hovnotách nyní vsadil na patetický a močopudný „příběh“ v pozadí, který se ovšem nekompromisně vecpal do popředí, a do té prdele tak tematicky poslal celý spektákl. A to se v akčních hororech rozhodně nedělá, nene! Výsledkem je kýčovitá fentanylová náplast na scénáristické bolesti a poměrně nudná stominutová cesta za obětavou eutanázií bývalé těžce uzurpované a diskriminované kenžské otrokyně ku prospěchu privilegovaného bílého šovinisty. Což jako progresivní filmový kritik a korektní uživatel prostě musím nekompromisně odsoudit a pevně doufám, že před následujícím Dnem dva spolkne konzervativní kudlanka Pepek Krasoň hodně hořkého Ježíše a konečně se dočkáme také pořádné nebinární pohlavní rozmanitosti a znatelně zvýšených teplot! (01.07.2024)

|55%| Viděno v kině. Docela jsem se na tento rádoby prequel k prvním dvěma dílům těšil. Bylo mi ale jasné i z traileru, že už to nebude tak špičkově kvalitní jako původní dva filmy. Přesto jsem na to vyrazil. No, po skončení jsem se určitě zklamání neubránil, ale tak mohlo to dopadnout ještě hůře. Žánrem se to chvílemi pokouší o dramatickou polohu z důsledku oné začínající apokalypsy a i s ohledem na nemoc hlavní hrdinky, která mi zde ani tak moc neseděla. Akční scény jsou točené dobře, i jsou pěkně ozvučené, v tom problém rozhodně není. Jen tempo snímku je takové podivné, usekané. Máme tu akční sekvence a ještě než si ji stačíme pořádně užít, tak je useklá a následuje dlouhá odmlka atd. Ani to napětí zde moc dobře nefunguje. Ale tak, víc snímek moc kritizovat nemůžu, takových filmů bylo už holt natočených mraky, tak co už? Hlubší zápory film neměl, jen si to už nikdy asi nepustím. Fakt to nebyla taková tragédie, jen jsem si to moc neužil. (11.07.2024)

Mám svět Tichého místa docela rád. Jednička nebyla žádná žánrová revoluce, ale byla to slušná zábava se zajímavým nápadem. Dvojka to pak zrecyklovala, ale stále šlo o solodní žánrovku. Trojka slibovala že divákům ukáže jak to celé začalo a za mě se v tom skrýval ohromný potenciál. Naivně sem čekal že uvidíme začátek invaze třeba očima armády, nebo že dostaneme expozici podobnou Válce světů. Chyba. První den sice nabídne start invaze, ale ten už se objevil ve dvojce a navíc podstatně lépe s mnohem hutnější atmosférou. Tady se to smázne během pár minut aby se následně vše ponořilo do mlhy a prachu a následně do polorozbořených budov a film tak velmi brze přepne na opět to samé a teď už bohužel notně vyčpělé. Dostaneme sice nové hrdiny, ale jejich osud mi byl upřímně celkem volný a ta melodramatická linka na mě vůbec nefungovala i přesto že oba herci jsou dobří a snaží se nevydávat zbytečné zvuky o stošest. Takhle se zkrátka marní potenciál a pokud tahle série měla pokračovat pak to mělo být úplně jinak…55% (27.07.2024)

V úvodu se dozvídáme, jaká je průměrná hladina hluku v New Yorku. Je to jedno, protože velkohubí Američané zkrátka nikdy zticha nebudou. A než to pochopí, spousta jich zařve. Ti ostatní se podělaní strachy plahočí prázdnými ulicemi mezi bubáky s dokonalým sluchem a doufají, že přijde nějaká z lepších zpráv. Třeba, že mají přijet lodě a odvézt je do zdánlivého bezpečí. Už u dvojky mírný propad byl, to si nenalhávejme. Práce s tichem u ní byla prostě jiná. A trojka je znovu méně atmosférická, plíživá, napínavá i méně účinná. Jakási filmařská vynalézavost je pryč, prostě dojíme funkční model a výdělečnou značku, příště si můžeme odbýt třeba stý den zkázy kupříkladu v kolumbijské Bogotě. Pacientka hospicu Sam chce svou oblíbenou pizzu. Dny jak přes kopírák s vážnou nemocí jí má totiž rozjasnit právě návštěva centra New Yorku. Úvod je moc sympatický. Brzy se objeví první divočáci a pořád je to fajn. Pak se ale tahle invaze začne rozpadat. Monstra se chovají velmi vybíravě s ohledem na to, kdo zrovna zvuk vydává a jak se to tvůrcům hodí, linie Djimona Hounsoua je nevyužitá, respektive zbytečná, práci s tichem trestuhodně chybí nějaká inovace, nápadů je zoufale málo, k napětí se ani vyjadřovat nelze. Finále nevzrušivé a nepřekvapující. Na druhou stranu si tvůrci s akčními sekvencemi znovu náramně rozumí, má to výtečné zvukové aranžmá a cynická Lupita Nyong'o prostě umí. (07.08.2024)

O nic horší, než předchozí sice lehce temné, ale o to víc patetické a melodramatické díly. Bavil mě prolog, obě hlavní postavy byly pěkně vykreslené a dobře rozehrané. Velká škoda, že potenciálně zajímavý "nurse" byl sežrán a nahrazen ufňukaným troubou, a to nejspíš jen proto, aby ještě víc vyniklo, jaký je ta karcinogenní slečna srdnatý a ledově cool chlapík. A úplně nejvíc mě samozřejmě bavil vpád zubounů, tyhle "apo" scény mám tuze rád. Naproti tomu mě pak úplně nejvíc nebavila skoro celá druhá polovina s ňoumou, kočičkou, spoustou významných a uslzených pohledů a slabomyslnou pantomimou v šantánu, blééé. (26.07.2024)