Den hněvu

Na zmínku o tomto filmu jsem narazil v knížce Benandanti od italského historika Ginzburga, a tak jsem se na to taky ze zvědavosti kouknul. Sice mě tenhle typ konverzačních, pomalých filmů bez výrazných momentů a bez nějakých větších emocí moc neoslovuje, ale zase tak špatný to nebylo. Hlavně se mi líbila ta atmosféra a hodně dobrý začátek. Jinak ale jak už jsem psal nenalezneme tady žádný výraznější moment. Hlavně jsem se těšil na hon na čarodějnice a atmosféru strachu a ono vůbec nic. 3,5 (27.05.2010)

Komorně laděný film, který je přesto plný křiku a podrobuje všechny zúčastněné životní zkoušce. Je také plný skrývané pravdy, deroucí se napovrch ve chvíli, kdy hledíme do tváře smrti. Přichází den, kdy už nelze mlčet či cokoli zatajovat. Před Bohem i Ďáblem je nutné otevřít svou duši. V temné a syrové atmosféře dokonale podchycené doby mi k plnému počtu scházela snad jen silnější hudba. [Kino NFA Ponrepo - Praha] (15.02.2016)

Fenomenálny dánsky režisér Dreyer nenatočil mnoho filmov, ale vždy dokázal silno zapôsobiť. Jeho Vredens Dag sa odohráva v roku 1623 kedy vrcholila éra čarodejníckych procesov. Na základe jedného procesu sledujeme komorný príbeh rodiny miestneho pastora, ktorý žije s matkou, svojou mladou manželkou a navrátivšim sa synom. V príbehu sa miešajú čisté city lásky s nenávisťou prameniacou z náboženského fanatizmu a zbabelosti. Dreyer úspešne pracuje so silnými emóciami, využíva pomalé tempo, ako býva jeho zvykom, odťažité interiéry, ktoré dokonalejšie vystihujú prázdnotu postáv. (29.10.2017)

"Dies iræ, dies illa, v tom je teda, hrozná síla", zpívají způsobně dětičky u hořící hranice (my si to můžeme zazpívat třeba a la Tony Dvořák,) a neuvědomují si, že už hoří jim samým. Pokud bych nepřešaltroval do češtiny, pak dalším veršem je "dies tribulationis et angustiæ - den soužení a úzkosti" A už jsme doma (zatím ovšem jen ten, kdo si to uvědomuje - kdo si to neuvědomuje, je na to teď líp, ale brzy na tom bude hůř)... Má "Šalamounova píseň" nějakou naději proti „Dnu hněvu“? Sotva - ani jiná krásná písnička (Captain Beefheart) "Her eyes are a blue million miles" s ním sotva co svede... Dokonalé spojení scénáře (včetně skvělých dialogů) s režií v jedné ruce. (13.05.2018)

Zakiaľ Kladivo na čarodejnice podľa mňa lepšie poeticky vystihlo nezmyselné udalosti okolo upaľovania, toto bolo asi viac realistické, no zároveň ma tiež nejak extra nebavilo. Svojim spôsobom to v niektorých spomalených momentoch bola hrozná nuda. Plus vtedajšie správanie, prostredie, to mi z toho robilo neznesiteľný zážitok až horor až si z minulosti začínam vážiť slovenských pastierov oviec s ich tradíciami. Na svoju dobu sú tu podľa mňa prekvapivé zábery starej a nahej ženy a tiež akési ozajstné koketovanie s mágiou, až som miestami nevedel, či chcú odsúdiť udalosti z minulosti alebo ich čiastočne ospravedlniť. Pozoruhodné dielo tak či tak. (11.04.2015)