Všechno nejlepší, Chiaro!

Pro mne nejlepší film z mého výběru na 55. MFFKV. Zaujal mě od začátku až do konce a mladičké hlavní představitelce jsem moc držela palce a taky jsem se o ni každou chvíli bála. Ve svých 15 letech musela udělat velmi závažné životní rozhodnutí, byla statečná a zvídavá, což jí na jednu stranu pomáhalo, na druhou komplikovalo život. Film je napínavý a velmi dojemný. Člověk se ale i něco zajímavého dozví. A hraje tam skoro celá rodina hlavní představitelky Rotolo :) (26.08.2021)

pozvolna plynoucí festivalová artovka, aneb jak by asi vypadala Suburra z pohledu dospívající dcery jednoho z protagonistů. V tomhle případě si nicméně divák musí vystačit pouze s hromadou náznaků, kdy na tom bude stejně jako hlavní hrdinka. Ta taky většinu času jen  tuší že se děje něco nehezkého a  že se jí pomalu ale jistě otočí život vzhůru a musí se s tím vyrovnat i za cenu určitého vystřízlivění a rychlého (a nechtěného) dospění...70% (16.12.2022)

Silný príbeh z pozadia všetkých tých väčších či menších mafiánskych príbehov z originálnej, minimálne reflektovanej perspektívy puberťáčky, ktorá postupne zisťuje, o čom vlastne je blahobyt jej široko rozvetvenej rodiny... Tento uhol pohľadu ukazuje dianie v zákulisí, o ktorý sa stará málokto mimo sociálnych pracovníkov, dianie, aké sa mohlo odohrať (a pravdepodobne aj odohralo) v ľubovoľných časoch činnosti mafie, lebo súčasnosť tu rozoznáme vlastne iba vďaka prítomnosti smartfónov a elektronických cigariet. Taliani tieto drámy vedia alebo je za tým len moja slabosť pre nich, aj keď zbavených všetkého čara..? - Vadila mi však forma, ten permanentný detail, objektív nalepený na ksichte, čo je zvlášť v kine až obludné, keď namiesto vnímania okolitého prostredia môžem počítať chlpy či skúmať každý pór aktuálne zabratej postavy. Akoby ma fyzická blízkosť záberu mohla viac priblížiť k postavám samotným! A keď už sa kamera nepchá rovno do tváre protagonistu, nahrádza ju ten nešťastný zlozvyk zoomovania na temeno..  Scenáristicky by to tiež ešte chcelo vypilovať, nie nutne v rámci nedopovedanosti, ako skôr vhľadu alebo komplexnejších súvislostí, aj keď chápem zámer zotrvať v rovine osobnej a značne subjektívnej dokudrámy, kde si divák má sám dotvárať, domýšľať súvislosti – ktoré ostatne ani hlavná hrdinka do značnej miery nechápe, či už preto, že ich naozaj nevie alebo že ich z pozície svojho veku, situácie a postavenia ešte nedokáže zhodnotiť. S ťažkým zásahom vonkajších okolností do dospievania inak pracuje film podobne ako nedávna švajčiarsko-ukrajinská OLGA. Kým v nej šlo o výbušnú situáciu na Ukrajine v dobe Majdanu, CHIARA je rozhodne hodnotný príspevok k pretrvávajúcej problematike talianskeho organizovaného zločinu, citlivým presahom do toho, čo zostáva obvykle skryté či nepovšimnuté za príbehmi z novín a filmov. (28.05.2022)

Na první dojem působí film ve své symbolice doslovně, v emocích vyhroceně, v gestech teatrálně a samotná titulní postava místy až nesnesitelně frackovitě. Ale ono to vše zapadá do zdejšího zamýšleného mixu mafiánských dramat a filmů o dospívání, kde se obě prostředí a postavy těchto žánrů právě těmito atributy vyznačují i sebedefinují. "Vše nejlepší, Chiaro!" vlastně má něco společného se "Sixteen Candles" Johna Hughese, jen namísto obvyklých outsiderů školního kolektivu po nás Jonas Carpignano chce, abychom sympatizovali s modelovou rich bich, která poněkud překvapivě až v patnácti nahlédne za bezstarostnou fasádu svého vyvoněného života. Díky tomu, ale režisér může dobře rozehrát motiv dospívání coby přechodu od sebezahleděnosti s černobílým viděním světa k vnímání mnohoznačnosti, znejistění i hledání vlastní cesty ve vztahu k zázemí či navzdory němu. V jádru problematická a pro někoho až nesympatická hrdinka pak filmu umožňuje předložit i výsostně aktuální téma, že bychom lidi neměli soudit výhradně podle jejich minulých prohřešků a měli bychom jim dávat druhé šance. Protože v lepším případě celý život dospíváme a nově nahlížíme vlastní minulost. (23.08.2021)

Originální námět, podpořen kvalitním hereckým výkonem jedné rodiny, zejména hlavní představitelky, která působila přirozeně. Její postava je odhlodlaná mladá holčina, která si jde za svým, ale nepřestává působit křehce a zranitelně. Mafiánku jsem jako sociální drama ještě neviděl, takže mě to bavilo i když někdy ty zoom záběry byly přepálené už. Ve filmu se hodně pracuje s náznaky, což bylo někdy ku prospěchu věci, zejména v případě scén mimo hlavní hrdinku, někdy spíše na škodu, právě scény týkající se hlavní hrdinky. Z čehož vyplývá celek jako kvalitní sílný zážitek v jednotlivostech, v dialozích, ale často bez absolutní návoznosti po sobě jdoucích scén. (19.05.2022)