Mimořádná událost

Na film jsem se moc těšil a o to víc jsem byl asi zklamaný. Filmu chybělo tempo i napětí, humor se dostavoval hlavně při narážkách na "bábu pod kořenem" nebo "atentátníka, který si hrál na islámského teroristu". Za mě to chtělo zvolit jinou hudbu, lépe vystavit scénář a dát filmu trochu spád. Já zažil sebevraždu, když jsme jeli vlakem do Jihlavy. Z toho by byl možná lepší film, než z tohoto. Slabé 3 hvězdy... (05.11.2022)

Ačkoli se film z větší části odehrává v jedoucím vlaku, pocitově mi přišlo, že stojí několik hodin na místě a bez posunu, gradace nebo katarze recykluje určité tiky a repliky. Rytmus vyprávění je spíš zadrhávající než plynulý, skeče a historky na sebe nejsou hladce napojovány, působí jako autonomní segmenty. Místo toho, aby postupně došlo k semknutí vyprávění, k propojení jednotlivých postav opakujícími se motivy, ještě víc se rozevírá. Přibývá postav, lokací i podzápletek. U jistých postav těžko určit, jaký vzorek společnosti, typický znak češství nebo mechanismus vypořádávání se s krizovou situací reprezentují, proč ve filmu vlastně jsou. Komičnost jiných, třeba záštiplné manželky-alkoholičky nebo vynervované samoživitelky, pak nestojí pouze na tom, že uvažují stereotypně. Samy zosobňují rozšířené stereotypy. Film ve snaze o vtipnost za každou cenu občas chytá křeč a zbytečně často sází na prvoplánové vtipy, kdy se někdo pozvrací nebo řekne, že není píča. Nesourodý tentokrát oproti Vlastníkům není jen kolektiv lidí spojených uzavřeným prostorem, ale celý film, stylisticky rozkročený mezi němou groteskou, absurditou a parodií hollywoodských katastrofických filmů, s náběhy na satiru společenskou, politickou a mediální. V poslední disciplíně podává nakonec nejlepší výkon. Titulní Mimořádná událost je míněna ironicky. Tou se jízda odbrzděného vlaku stává až přispěním médií lačných po senzačních zprávách. Ve skutečnosti se ve vlaku odehrává nedůležitá fraška, kterou jen její přímí účastníci, kterým chybí odstup, prožívají jako něco zlomového. Právě neschopnost novinářů poodstoupit, odlišit tragédii od komedie, a věnovat se namísto kravin podstatným tématům současnosti, Havelka trefně pojmenovává. Škoda, že se k této pointě dobírá hodně klopotně, s množstvím rušivých odboček a únavných mezizastávek. 50% (27.01.2022)

Je tu jistá paralela. Ta samovolně se pohybující lokálka obsazená lokálními karikaturami je film a Havelka je Koptův strojvedoucí, co za nim marně vyklusává v touze zmáčknout tlačítko s nápisem kompaktnost. Kdyby ten most před koncem nebyl dokončený, člen kapely, co moc kouká na filmy, vzpomněl Smrt přichází v bílém a Pleslův Charón Kopfrkingl odhalil pravý důvod své přítomnosti, věřil bych, že se pan režisér zase dostal do kabiny a ten přehnaný odklon od realismu zapracoval do jízdního řádu.. (25.10.2022)

Havelka byl ihned po své prvotině Vlastníci zřejmě z nouze pasován do role spasitele českých komedií. Znovu dává na odiv lokální buranství a chytře odkazuje na skutečné události, ale pokud někdo čeká salvy smíchu, tak je na špatné adrese. Jde o hodně suchý humor a navíc ho tam je celkem skromné množství. (25.10.2022)

Havelka přesunul děj své komorní komedie ze schůze vlastníků do lokálního vláčku (motoráčku) a tentokrát nesázel na kompletně hvězdné herecké obsazení, ale dal šanci i méně známým tvářím. Mimořádná událost - pomineme-li fakt, že z fyzikálního hlediska není tak dlouhá couvačka za konstantní rychlosti úplně možná, byť se tvůrci inspirovali skutečnou (čtrnáctiminutovou, prý) událostí - dokáže diváka pobavit zejména díky všudypřítomné absurditě a karikování Čechů. Banální technická porucha odstartuje kolotoč nedorozumění, (sebe)obviňování, doznávání, konspirací a duševních výlevů, a i když místy film trochu ztrácí dech (podobně jako chudák strojvůdce), bavil mě od začátku až do konce. Linie s "papouškem" byla, hm, divná, ale budiž. Slabší čtyři hvězdičky! (04.02.2022)