Devadesátky

"Trestní řád a psací stroj - největší nepřátelé každýho detektiva." Tohle bylo ze života, mělo to grády a skvělý postavy. Na straně práva mě bavil zarputilej kapitán Plíšek, počítat průstřely odmítající soudní lékař MUDr. Beneš nebo třeba skvělej potapěč Jura. Na temný straně byly ty postavy ještě lepší. Dokonalí byli Jonák, jednookej Alexej i vstřícnej slušňák Černý. A bavila mě každá zmínka o Roubalovi, Bělovi, Mrázkovi nebo Berdychovi. Vlastně jsem se bavil od chvíle prvního vtípku, kdy slavnej policejní autor scénáře přišel sám pro sebe v uniformě a představil se jako praporčík Vetchý. Jsem prostě rád, že jsem si tu dobu mohl znovu prožít z trochu jinýho úhlu pohledu, kterej ještě rozšířily přidaný Polosvěty. Tohle je prostě hodně dobrý. (21.02.2022)

Hodnotím níže, než jak bych si přál, ale když ono to  opravdu bylo takové půl na půl. Největší smůla Devadesátek je, že prostě v tom, že je nemůžu nesrovnat s Případy 1. oddělení, a ty byly rozhodně lepší. Přehlednější, každý díl byl nějak uzavřený, kromě samotných případů mě zajímaly i civilní, většinou dobře napsané osudy jednotlivých postav. V Devadesátkách mi to chybělo, protože takový příběh dostal vlastně jen mladý Kozák ve spíše nesympatickém podání Kryštofa Bartoše, a není to rozhodně žádná hitparáda - jedno klišé za druhým. První tři díly seriálu, přepostavované, zmatené, psané pamětníkem té doby a znalcem případů pro další pamětníky a znalce, mě navíc málem odradily od druhé poloviny, která už byla lepší (s výjimkou Kozáka a prostitutky), Peter Bebjak ji opatřil výbornou atmosférou a nesmírně ji táhl Martin Finger. Vlastně i Ondřej Sokol byl fajn, mile mě překvapil, a díky jeho a Fingerově chemii se povedl i konec, jakkoliv nereálně mohl jinak působit. (26.01.2023)

Bez ohledu na to, co si tehdy u policie začínající autor v příběhu vymyslel nebo upravil, se jedná o vynikající počin, který je sice v otázce faktů třeba brát s rezervou, což v jisté míře napravuje souběžný dokumentární cyklus o polosvětech mapující tehdejší případy a souvislosti mnohem šířeji a podrobněji, ale který zároveň perfektně vystihuje ducha onoho divokého období, z jehož atmosféry a protagonistů i po letech mrazí. 90 % (14.02.2022)

Případy 1. oddělení jsem nikdy nesledoval, takže jejich napojení pro mě nemělo žádnou přidanou hodnotu. Nicméně téhle minisérii jsem neodolal, po všech těch oslavných hodnoceních. Navíc doba devadesátek v čechách, kde všechno bylo možné, je vždycky lákavá.  Právě výprava do devadesátek byla špičková. Vytvořit tuhle retro atmosféru, to se jim opravdu podařilo na výbornou a je to největší plus seriálu. Navíc skvěle doladěná dobovou hudbou v závěrech. I když abych pravdu řekl, tak tady toho celkem na vytíkání moc není a nadšené reakce chápu. Akorát u toho Sokola jsem si nemohl zvyknout na vážnou roli, ale to může být jen můj problém. Jinak je to podle mě super dobrá televizní práce a po Orlických vraždách by si klidně dal i pokračování, které se v závěru nastínilo. (20.07.2022)

Super vhled do toho, jak to tady vypadalo v letech, kdy jsem se měla teprve narodit. Devadesátky byly bizár dekáda se vším všudy a Bebjak to docela dobře zachytil, si myslím. Já měla výhodu, že jsem ty případy znala jen hodně letmo a zároveň nevýhodu, protože vyprávěcí forma a scénář byl občas fakt zmatek, pořád tam lítala nějaká jména a možná bych to popsala tak, že jsem byla přesycená informacemi a některé díly byly trochu zdlouhavé. Zkrátka kdyby to bylo údernější, rychlejší a kratší, asi bych byla spokojenější, jinak si ale nemůžu stěžovat. Herecky to bylo taky moc fajn, potěšil mě mladý talent Kryštofa Bartoše, který se mi do té role hezky hodil. (17.04.2024)