Predátor: Kořist

Nejenže jde po dlouhé době o zdařilý predátoří biják, ale ještě k tomu o historicky první celovečerní film dostupný současně v angličtině a jazyce Komančů (v komančtině zní název Ku̵htaamia - doslova "rituál přechodu"). Z čehož plyne i malé doporučení: pokud budete mít jen trochu možnost, zvolte druhou variantu. Komančtina - ač pouze ve formě synchronního dabingu - přidává příběhu jinak chybějící vrstvu autentičnosti (domorodé jazyky například nikdy nereferují o mimolidských tvorech jako o "tom" či "věci", což v angličtině vyloženě tahá za uši) a navíc krásně zní. (06.08.2022)

"Myslíš, že nejsem lovec jako ty. Že nejsem hrozba. A proto jsem nebezpečná." Sympaticky snaživé, ale stejně jako Antalovi Predators oproti prvním dvěma dílům producentsky podvyživené. Místo dusné džungle nebo rozhicovaného velkoměsta dostáváme obyčejně působící lesík, místo barvité party vojáků/poldů nastupuje parta zaměnitelných indiánů a místo nadčlověka Arnolda drobná outsiderská Amber - což je zajímavé se vymezení/změna vůči originálu a funguje díky citovanému vysvětlení výše. Zasadit Predátora mezi indiány sice dává výborný smysl z hlediska zde dobře tématizovaného lovu, ale osobně by mě mnohem víc bavil jiný setting, od pirátů (mezi které chtěl kdysi poslat Predátora Rodriguez), přes kovboje, až po nácky. Budování tajemného a až hororového napětí tu zdaleka nefunguje tak, jako v originálu a hodně jsem postrádal původní hudbu, která originál strašně nakopávala. Takže i když je to pečlivě odvyprávěné, nápadité a o krev tu není nouze, vnímám to spíš jako decentní rehabilitaci série, než pořádnou palbu. (07.08.2022)

Jestli krvácí dá se i zabít! Ok režisér Trachtenberg je evidentně fanda jedničky a odkazů na ni se tu najde kolik si kdo přeje jenom Get on the chopper! se tu z pochopitelných důvodů neobjevilo. Každopádně někdy to funguje víc někdy míň, ale narozdíl od některých mých oblíbenců nemůžu mluvit o nějakým vyloženým průseru. Po totálně přestřelený Evoluci která mě, ale taky nijak vyloženě neurazila je tu spíš komornější verze vracející se více ke kořenům a asi jo napíšu to i když tím leckoho pohorším, ale asi nejlepší pokračování od nedostižného originálu který, ale taky pro mě nebude nikdy žádný kult a v tom se asi odráží i můj přístup k tomuhle univerzu. Tak jako tak zasadit Predátora do téhle doby a prostředí není úplně špatnej nápad a když si odmyslím pár historických nesmyslů tak je to solidní survival s pravda možná lehce zmateným Predátorem který i přes hi tech výbavičku úplně nepřipomíná toho neohroženýho zabijáka, ale vem to čert. Do hlavní hrdinky jsem se nezamiloval, ale ani mi vyloženě nevadila, takže zůstanu neutrální a střelím 60% (11.08.2022)

Snímok "Predátor", ktorý v roku 1987 natočil režisér John McTiernan, je stálou a neodmysliteľnou súčasťou v rebríčku mojich najobľúbenejších filmov. Je to klasika, na ktorú nedám dopustiť. Ďalšie pokračovania a projekty, v ktorých sa objavil tento neľútostný mimozemský lovec a zberateľ ľudských trofejí ma síce potešili, ale nijak zvlášť nenadchli. Teraz som dal šancu titulu "Predátor: Korisť" (Prey), ktorý mal premiéru v roku 2022. Je to dielo amerického režiséra Dana Trachtenberga. Dej sa odohráva na začiatku osemnásteho storočia, na území indiánskeho kmeňa Komančov. Toto časové zaradenie a voľba prostredia sa mi páčili. Prírodné lokality sú nádherné. Rozjazd bol trocha pomalší, ale akonáhle sa objavil na scéne predátor, tak to nabralo obrátky. Mladá, malá, päťdesiat kilová indianka versus takmer dva a pol metrový, dobre stavaný mimozemšťan. Obaja od útleho veku cvičení k lovu. Súboj môže začať! Jasné, že to neprekonalo pôvodný film, ale štyri hviezdičky si to zaslúži. **** (24.04.2024)

Nový Predátor dodává přesně to, co slíbil. Nic víc, nic míň. Dan Trachtenberg znovu ukázal, že patří mezi nejschopnější přehlížené režiséry, a vrátil sérii jednoduchost, špinavost a potěšení ze scén, v nichž vesmírný lovec trhá svou kořist na kusy. Trochu škarohlídsky mě nicméně mrzí, že jsme po 35 letech vlastně došli zpět na začátek, a že je dobrý predátoří film malým výletem do divočiny, jehož událostní rozměr je nula. Je to jako kdyby měl čtvrtý Šílený Max to samé měřítko jako jednička… a George Miller by za to minimum ambicí chtěl potlesk. Jak říkám, v rámci přednastavené škatulky je to výhra, která je v lecčems zajímavá a po všech stránkách (s výjimkou digitálních zvířat) poctivě udělaná. Pocitu, že je tenhle comeback v jádru dost bezvýznamný, jsem se ale bohužel nikdy nezbavil. (7/10) (10.08.2022)