Zlaté oko

Nový koncept Bonda je fajn. Campbell servíruje nadpozemskou akci, která dává agentovi slušivý kabátek. Bohužel to ztrácí dech v budování dramatického oblouku, takže se celá zápletka vleče předlouhé dvě hodiny. Ale to vem čert. Sajúz padl, nechal Bondovi slušivé dědictví, nová doba si vyžádala ostřejší nášup akce, což splňuje Zlaté oko do puntíku, takže ten tank v Petrohradě jsem si užil jako dlouho nic! (27.05.2007)

Tak tímhle si Brosnan získal fanoušky na svojí stranu. Nasadil laťku vysoko a už ji nepřeskočil. Myslím, že to bude něco jako Craig, Casino Royale se zdálo byti propadákem,ale podle všeho to bude hit. Zlaté oko patří mezi ty lepší a z těch nových snad nejlepší. Nadupadé, efektní, prostě vynikající každým coulem. Souhlasím s tím, že je to už takové více modernější, ale nevidím to jako špatné. (11.08.2006)

Po průměrném POVOLENÍ ZABÍJET s rozpačitým Daltonem, přichází megaakční komiksový refresh s lišáckým Brosnanem, který si roli pořádně užívá. Silné obsazení, svižné tempo, vtipné dialogy, kvalitní záporáci, pěkné kočky a demoliční orgie, pasující ZLATÉ OKO na jeden z akčních filmů desetiletí. Filmu, kde tank zničí půlku města a pak se srazí s obrněným vlakem, míň než 5 hvězd nedám (a to prý to původně mělo být ještě divočejší). Moje nejoblíbenější bondovka. (24.03.2007)

K téhle bondovce mám poměrně vřelý vztah, protože mě v roce 1995 přivedla zpátky k pozapomenuté lásce z dětství. Když se na ní však dívám z odstupu, vyvstává hned několik problémů. Předně: Timothy Dalton vykročil k úplně novému pojetí Bonda, které by osvobodilo sérii z jha okovů Studené válka ještě před pádem železné opony. Zlaté oko se však tváří, jako by celá tahle etapa (dle mého výtečná a produktivní) neexistovala. V polovině 90. let se vrací k dávno přítomné otázce: má Bond na konci milénia ještě smysl, nebo je to skutečně jen relikt skončené války ideologií a přežitého modelu zábavy? Tohle téma rezonuje v opakujícím se motivu "komunistického lapidária", ale především v trojím tázání postav. Natalia se Bonda ptá na jeho chlad a zastydlost u "chlapeckých" smrtících her se zbraněmi. Padouch Alec zpochybňuje Bondovu ikonickou roli "služebníka jejího veličenstva" jako přežitek ve světě, který ztrácí své jasné kontury. A konečně nová M, oproti konzervativním a tradicionalistickým předchůdcům více méně drsná a nevybíravá technokratka, Bonda označuje za misogynního dinosaura. Má pravdu, Brosnan (při vší snaze) v téhle roli skutečně působí dojmem tvrdohlavého reliktu moorovské éry. I když je mnohem přesvědčivější v akci a snaží se Bonda zároveň i lidsky vyprofilovat, jeho postava je pořád spíše "nádoba na třaskavou akci" než nějak působivý charakter s "craigovským" vnitřním napětím. Nelavíruje však jen on, s konceptem bondovky zápolí i Martin Campbell: prostřední část filmu je úmorná a zdlouhavá, chybí tu výrazné humorné momenty a nápaditější akce (všechno se vybíjí spíše v měřítku než v provedení). Závěr konečně chytře zakomponuje rychlý a funkční střih, dokonce sáhne i k fyzicky drsnějšímu střetu Bonda s padouchem. Problém je, že Brosnanovi se tyhle proměny věří jen těžko, i když má patřičně ironický pohled, jeho tvář i hlas jsou neustále až příliš blazeované a sedí skutečně nejvíc k "moorovskému" akčnímu kombajnu - on se při tom (přesně jak píše Woody) snaží o neptavděpodobnou fúzi všech dosavadních elementů této postavy. Nejasnost vyznění (je to bondovské drama, komedie, melodrama) zvýrazňuje otřesná hudba Erica Serry, která se míjí atmosférou jednotlivých scén a hodila by se spíše k lehce erotickému filmu či telenovele. Pozitiva? Výtečný padouch, který narušuje tradici megalomanských ničitelů světa osobní mstou za historické hříchy Impéria. Finále, které ukazuje, že Campbell umí do Bonda vnést značnou porci adrenalinu a dynamiky, když se oprostí od "bombastického kosení desítek nepřátel". Na zodpovězení otázky po "legitimitě" starého Bonda si série počká ještě dalších 7 let a odpověď není nakonec příliš příznivá. Z brosnanovské éry se časem stává tak trochu lapidárium, které nostalgikům skýtá spoustu příjemných vzpomínek, ale prach tu usedá až příliš nemilosrdně. (11.02.2004)

James Bond vstúpil do deväťdesiatych rokov pokračujúc v trende veľkovýpravnej akcie Daltonoviek pridávajúc efekty a grandióznu akciu a definitívne vytvára to, čo si dnes predstavujeme pod Jamesom Bondom. Na jednej strane už od úvodu cituje množstvo trademarkov (martini, naháňačka na snehu, naháňačka áut, "Bond, James Bond"...), ktoré ale inovuje post-modernizmom deväťdesiatych rokov (narážky na Bonda a spochybňovanie jeho kultového neohroziteľného statusu). Skvelá úvodná skladba, fajn bondgirls, celkom zaujímavý dej, potenciálny (ale nevyužitý) hlavný záporák, M a úžasný Brosnan, toť klady. Bohužiaľ tempo filmu je veľmi rozdrobené a medzi skvelú akciu a napínavý dej Campbell a spol. nepochopiteľne vkladajú až príliš veľa bla-bla scén. 7/10 (25.10.2008)