Nevyzpytatelné cesty Boží

Orio Paulo, rejjža a scénárista, od kterýho sem viděl všechny filmy... Tohle je eden ze dvou filmů, kterej se mi nelíbil na 5 hvězdiček. Je to ze dvou důvodů... 1. Je to zbytečně dlouhý 2 a půl hoďky. 2.e to až zbytečně překombinovaný... Jako chápu, že když chceš dobrej film, chce to promyslet, aby byl divák pořád napjate a překvapenej. Ale tady to rejža s těma verzema a fiktivníma verzema přehnal. Což je škoda. Ze začátku to vypadalo na Prokletý ostrov, uprostřed na Přelet nad kukaččím hnízdem, ale nakonec se to zvrtlo v To je vražda napsala .o))) (14.12.2022)

Španělská kinematografie zase zasahuje a za pomoci nejzručnějšího režiséra na tamním poli poskytuje nečekanými zvraty nabobtnalý film, který vám uškvaří mozek za cenu bezprecedentního zážitku. Kousky, co přiletí bez sebemenšího oznámení a ve finále člověka totálně ohromí, cením ze všech nejvíc. Vrhám se hned do zbytku Paulovy tvorby. [viděno na Netflixu 27.12.2022] (27.12.2022)

Pozor, bojlerový poplach! Cesty některých pohádkových postav mohou být nevyzpytatelné, avšak cesty dříve tak nevyzpytatelného Pavlíka začínají být satanžel čím dál víc vyzpytatelnější. A tak po plnotučných, originálních a překvapivých Tělu a Nehodě si to nejprve unyle přišoural s klišovitě rodinněhovnotnou uspávačkou hadů Během bouře, aby nyní důkladně pochcal má vysoká očekávání plytkou, docela nudnou a stokrát omletou šestákovou historkou o tom, jestli někomu jebe nebo nejebe, jejíž jediným a vcelku laciným přeqapením je vydávání budoucích záblesků za zpětné záblesky, přičemž za logiku děje a některých rádoby zvratů, či spíše zvratků, by Aristoteles dozajista Pavlíkovi narval srolovaný scénář do některého z hodně bolestivých otvorů. Nasraně druhé je to vcelku hezky natočeno, solidně zahráno a Barbora Leninová je i jako blondýna solidně šťouchatelná MILFka, tudíž v té záplavě totálně vypatlaných, manipulativních a účelově multikulturně přiteplených svinstev Netflusu a Pizdyho je to pořád poměrně osvěžující jednooký král, který si s odřeným žaludem zasouložil hodně hnusnou trojku. (18.12.2022)

Oriol Paulo figuruje ve dvou mých Top Ten žebříčcích, a proto od něj očekávám jen to nejlepší. No, a když to, jako v tomto případě, nepřijde, dostaví se u mě frustrace, která má následně dopad na hodnocení. Je to prostě takový dominový efekt, popřípadě zákon padajícího hovna. Seňor Paulo mě obvykle pobaví důmyslně spletitým příběhem, u něhož si v závěru už nejsem jistý, jestli se dívám na film, nebo se film dívá na mě a já si na diváka jen hraju. Režisér a scénárista v jednom totiž běžně klame scénářem tak, jako to dělá zkušený fotbalista tělem. A to byl tentokrát problém. O všechny tyto zapeklitosti jsem byl hanebně ochuzen; já si totiž myslím, že je téma psychiatrických léčeben už natolik provařené, že si nedovedu představit, čím by mě ještě mohli filmaři překvapit. A pokoušet se udržet mou plnou pozornost za těchto okolností po tak dlouhou dobu (protože stopáž byla skutečně obsáhlá) bylo prakticky nemožné. Ani můj oblíbený inkvizitor holt nemusí být neomylný, ale faktem zůstává, že i když jsem se tentokrát dokonale nebavil, žádná katastrofa to přece jen nebyla. / Poučení: Každý je psychicky zdravý jen do doby, než si promluví s psychiatrem. (29.01.2023)

Tvůrce Oriol Paulo mě baví, vše, co jsem od něj viděla, mi sedlo a i tentokrát to klaplo, opět předhodil filmové puzzle divákovi a poskládej si to sám, človíčku.. Hlavní postavou je sympatická žena, která pracuje jako soukromý detektiv a nechává se dobrovolně zavřít na psychiatrickou kliniku, aby vyšetřila podivné úmrtí jednoho pacienta, jehož otec nevěří, že jde o sebevraždu.. Bárbara Lennie to zvládla na výbornou, natočené je to pěkně, příběh zajímavý i napínavý.. (27.12.2022)