Gosford Park

To je typický Altman. Brilantná vzťahová nadstavba medzi jednotlivými postavami, no ktorá mi žiaľ narozdiel od jeho Krátkych strihov (1993) skoro nič nepovedala a bavila ma podstatne menej. Určite to bolo aj kvôli samotným postavám, ktoré neboli tak výrazné a tak dobre napísané ako už v zmienených strihoch. Tiež príbeh, ktorý utvárali bol často nezáživný, nudný a mdlý, pričom som sa v ňom zo začiatku aj trocha strácal, keďže hneď a bez prípravy na vás vybafne toľko mien, ktoré si je treba zapamätať. No a samotné pátranie po vrahovi a konečné rozuzlenie tiež prinieslo iba málo vzrušenia. Lepší priemer. 65/100 (06.10.2017)

Bravúrne herecké obsadenie v čele s Kristin Scott Thomas. Majstrovská scenáristická práca si podáva ruku s perfekcionistickou réžiou Roberta Altmana. Gosford Park je výnimočný tým, ako pútavo dokáže rozprávať takmer o ničom a navyše na tak nudnom mieste ako je aristokratické sídlo počas jedného víkendu. To platí o prvej, lepšej polovici pred vraždou. Druhá polovica je bohužiaľ príliš tichá, skromná a jej vyústenie nedostatočne uspokojivé. Hitchcock by jej prospel viacej než zdržanlivý intelektuál Altman. Stále však jasne nadpriemerné dielo, patriace k tomu najlepšiemu z danej doby (kde kraľujú filmy Jamesa Ivoryho, u mňa konkrétne Súmrak dňa). (17.02.2007)

Určitě zasloužený Oscar za scénář. Zvláštní cena měla být udělena hercům jako týmu. Detektivní zápletka je zde spíše jen takový bonus, především tu jde o vykreslení prostředí a zachycení mezilidských vztahů v přesně odstupňované hierarchii velkého množství postav. Altman je dobrý v tom, že se v tom množství lidí, kterými zaplnil plátno, neztratil. (25.08.2003)

Detektivní zápletka v této "detektivce" je záměrně zcela nepodstatná. Altman se věnoval především vykreslení a co největšímu příblížení ducha doby. A to se mu podařilo na výbornou. A tak mnohem více důležité, než-li linie příběhu jsou dopodrobna rozebrané třídní vztahy mezi jednotlivými, dočasnými obyvateli výletního zámku v časech předcházejících První světové válce. Onen zmíněný duch doby je podán se suverénní dokonalostí a nezapře v tomto ohledu příbuznost s vrcholnými Ivoryho filmy. (03.05.2007)

Právě tenhle film mě z filmografie Roberta Altmana eminentně zajímal, nicméně musím říci, že náš kontakt se nápadně podobal čelnímu střetu. Nudnější film jsem opravdu už dlouho neviděl. Uznávám, že evokace aristokratické prázdnoty, přetvářky a bezcílnosti se Altmanovi povedla dokonale, podobně jako zobrazení mimetického a neduhy snad ještě prolezlejšího světa jejich služebnictva. Bohužel mi však zobrazované osudy a onen "ironický místopis" přišly jako turistická objížďka po místech, které mi ale lautr nic neříkají. Podobně velice konzervativní a zkostnatělý styl režie, který jen akcentoval vlastnosti zobrazovaného světa, nedokázal ve mně evokovat žádné silnější pocity. Určitá hysterie a ustavičný patos mi po hodině a čtvrt lezly na nervy a vražda, která měla vytvoři iluzi detektivní zápletky, příliš úlevy nepřinesla. Z odstupu se mi skutečně výborný jeví jen konec, který měl v sobě nádech úlevy jak pro mne, tak pro onen nesnesitelný snobský svět, který jakoby smrtí Sira Williama a koncem honu končil... Přes respekt k řemeslnému provedení a přes uznání, že Altmanův tvůrčí záměr byl naplněn měrou vrchovatou, nemohu pominout, že mě tenhle film nechal aristokraticky chladným. (11.03.2005)