Batman se vrací

V roce 1992, 3 roky po prvním, vynikajícím Batmanovi natočil Tim Burton další příběh z Gothamu. A dá se říci, že v podobně dobré kvalitě. Batman se tentokrát neutká pouze s jedním nepřítelem, ale rovnou se dvěma a to s kočičí ženou (vynikající Michelle Pfeiffer) a záhadným Tučňákem v podání Dannyho DeVita. Tentokrát se do příběhu zamotává i politika, když Tučňák s pomocí prohnilého Maxe Shrecka kandiduje na starostu, aby mohl rozsévat zlo v Gothamu. Tvůrcům bylo jasné, že si tentokrát nevystačí s jednoduchým příběhem jako v předešlé části, a tak vytvořili mnohem komplexnější a svým způsobem realističtější postavy. Samotný děj už se nezaměřuje výhradně na muže v netopýřím hávu, ale na Gotham City, jako celek. Z předešlé části zůstal v obsazenstvu hlavních postav jen Michael Keaton ke kterému přibyli nový kolegové, ať už Pfeiffer nebo DeVito. Je třeba říci, že Keaton si zachoval podobný styl jako minule, což rozhodně neuškodilo a s představitelkou kočičí ženy vytvořil nejzajímavější postavy snímku, narozdíl od Dannyho DeVita, který zůstal poněkud ve stínu svých dvou kolegů. Burton opět vytvořil fantaskní film, který je věrný podstatě komiksu a ani po několika shlédnutích neomrzí. A to jsme netušili, co přijde. :( (12.06.2006)

Pokud přistupujete k adaptaci klasických komiksů, největším problémem je, jak se chcete vyrovnat s faktem, že šlo o konzumní čtivo pro pracující třídu, v podstatě o komerční brak. Naivní příběhy se superhrdiny a superpadouchy, kteří zasazení do dnešní doby vypadají silně nepatřičně. Nolanova trilogie, nechť se na mě její četní příznivci nezlobí, i při vědomí toho, že akční stránka je skvělá, působí svým patosem a vážnou tváří nemístně. Převážná většina komiksových adaptací trpí schématismem a snahou zavděčit se teenagerskému publiku. Snaží se ohromit, sází na efekty. Burtonův Batman je hravý, vizuálně vybroušený, má osobitý styl a nezaměnitelnou poetiku, je originální a dotažený do posledního detailu. Většina komiksových filmů má problém s přepjatostí, tenhle Batman je neodolatelně ironický, evidentně se nebere vážně. Nemyslím, že jde jen o dosud nejlepšího Batmana, ale i o jeden z nejlepších komiksových filmů vůbec. Celkový dojem: 90%. (24.02.2019)

Burton zašel mohem dál v atmosféře a Batman Returns tak dostal ještě mrazivější feeling. Hodně taky dělá Tučnák Dannyho DeVita - jeho smrt a phřeb uspořádaný bratry tučnáky jsem z hlavy nemohl dostat hodně dlouho. Ale nebyl by to Burton, aby tam nebylo nějaké ALE. Tentokrát musím prstem ukázat na přílišnou rozmělněnost příběhu a nikam nevedoucí motivy vztahů mezi hlavními postavami (na co je v tom filmu krucinál Catwoman?). (30.09.2007)

Vskutku comicsový, dekadentně špinavý Batman, jen co je pravda. Počítám, že kdyby Burton udělal ještě trojku, tak po jejím zhlédnutí sáhne divák současně na provaz, žiletku a pistoli. Nádherně úchylné, souboj Kočičí ženy s Batmanem v s/m kostýmkách vražedně výbušný a Tučňák soupeřící s Maxem Schreckem o to, kdo bude zlejší ( já vím, 2.stupeň od zlý je horší, ale to mi sem moc nesedne...). Jen bolestně mi chybí fyzická přítomnost Siouxsie+The Banshees, které se Burtonovi k vystoupení ve filmu nepodařilo přesvědčit. A tak jen za zvuku jejich písně Face To Face sledujeme hrůzné poznání odmaskovaného Batmana a Kočičí ženy... (27.10.2010)

Tradiční burtonovská žranice pro zrak a elfmanovská pro sluch. Kořením druhého Batmana je rozhodně atmosféra Vánoc, ve které si Tim Burton vrací vzpomínky na svého legendárního kmotřence Nightmare Before Christmas. Oslnivý cynismus, ničení symbolů a především žlutá kačenka ve službách zla, tentokráte obřích rozměrů... Velkolepé, cynické, kromobyčejně koukatelné. Samo o sobě by ale koukání na kulisy nestačilo, čili jsou tu dvě klíčové postavičky – Tučňák a Catwoman. Obě mnohem výraznější titulního hrdiny, což vlasně není na škodu, protože spíše než o hrdinských skutcích netopýřího muže se hraje o dvojsečném charakteru těchto noviců. Batman Returns se tak obejde bez přímočarosti a místy bohužel i bez vypravěčského švihu. Burton vypráví neskutečně barvitě a lehce, ale párkrát jsem se přistihl při myšlence: o čem, vlastně? Zkrátka bych čekal trochu víc emocí a prožitku, ale možná to prostě zazdil děsivý dabing a špatný překlad. Jinak burtonovské cukrátko se vším všudy. I s náplní, která omamně voní po německé expresi. (23.07.2006)