Ed Wood

"To je ta nejnepohodlnější rakev, ve které jsem kdy byl." Tak legendární Bela Lugosi mě bavil víc, než ten slavný režisér, scenárista, herec a producent, který se rád převlékal do dámských šatů. To však nic nemění na tom, že kdyby všichni režiséři točili s takovým nadšením jako Ed Wood, tak by ve filmovém průmyslu určitě bylo méně peněz a více zábavy. Nebudu se tedy falešně tvářit, že po zhlédnutí tohoto filmu začnu po večerech konzumovat Zlaté maliny a ráno pak do mísy vypouštět Oscary, ale na nějaký ten kousek z dílny nejhoršího režiséra všech dob si určitě udělám čas. (03.11.2016)

Když jsem pracoval pro Universal, točili jsme dvě tři scény denně. Ale Eddie jich udělá dvacet, třicet. Je neuvěřitelný. Poklona jednomu šílenému, ale nadšenému snílkovi, který navždy obohatil Hollywood a legendární souboj s gumovou chobotnicí. Pro fanoušky Tima Burtona či kinematografie obecně, je ED WOOD výbornou podívanou. Pro fanoušky Tima Burtona a zároveň skutečného Wooda, je to krystalicky čistá filmová zábava a až dojímavá černobílá dokonalost. Znalost minimálně Plánu 9 z vesmíru, budiž velkým plusem, kdo viděl, užije si tento černobílý klenot o to víc. Už od stylových úvodních titulků, záležitost pro opravdové filmové fanšmejkry a ihned po původním Batmanovi, nejlepší Burtonův snímek, s vynikajícím Johnnym Deppem v hlavní roli (plus doslova fenomenální Martin Landau v životní úloze, za kterou získal Oscara). Pocta filmu. Belo, jsi rozrušený, nechceš na vzduch? - Hovno! Jsem připravený, rozjeďte kameru! (15.11.2020)

Ed Wood byl nepředstavitelný blázen do filmů. Točil naprosto děsivé filmy, které diváci v té době opovrhovali a až po jeho smrti dostal jak přízvisko "Nejhorší režisér všech dob" tak obdiv nové generace. Což je vcelku paradox. Samozřejmě mu na jeho známosti v Hollywoodu pomohl charismatická a v té době již vyhasínající hvězda Bela Lugosi, kterého v tomto filmu ztvárnil Martin Landau a nakonec za tuto roli vyfasoval oskara za "vedlejší roli" a musím potvrdit fakt, že si ji zasloužil naprosto oprávněně. Dodal Belovi život a chvílemi Vám až vyrazí dech, tak emotivní výkon, jaký on podal. Tim Burton tento film natočil podle sebe a trocha své atmosféry se v něm nezapře, ale musim se přiznat, že chvílemi mi na tom vadila samotná délka a chvílemi nudnější scény, což se samozřejmě ihned po shlédnutí filmu přehlédne, jelikož je člověk uchvácen co si všechno samotný režisér vůbec dovolí. Chobotnice bez motoru je toho zdárným příkladem. --- Policajti přišli ve dne. A teď je noc! - To v napětí divák nepostřehne! (06.04.2007)

Burton v umělecké poloze poněkud nezvyklé, zbavený barev, zcela ponořený do vizí někoho jiného, než je on sám... opravdu jiného? Nelze přehlížet sympatii a empatii, s jakou se Tim noří do světa nejhoršího filmaře všech dob, s jakou nasává jeho obraznost a trasformuje je do svého brilantního a vybroušeného stylu. Jakoby se z woodovského chaosu stával ucelený filmový tvar, jemuž chybí všechen diletantismus "mistrových" patvarů, ale nechybí mu zvláštní nadšení a hluboké zaujetí. Sen, to je vše, oč Burtonovu Woodovi jde a právě tahle svéhlavost, odevzdání se vlastní vizi ať je jakkoli bizarní, představuje v tomto filmu největší Woodův vklad do Továrny na sny. Depp si excentrického blázna vychutnává, do zženštilých manýrů vnáší svůj vrozený exhibicionismus, do Woodova maniakálního zaujetí zase svou schopnost nabít postavu živelností a nadšením. Jednoznačně však stojí ve stínu Martina Landaua, jehož Lugosi je uhrančivý, charismatický, plný magie i lidské zranitelnosti. A právě vztah Wood-Lugosi nakonec vytváří linii, která přehluší všechny ostatní. Takový obraz duševního souznění nenalezneme v žádném další Burtonově filmu. Ač se Ed Wood trochu vymyká z mistrovy filmografie, rozhodně patří mezi jeho nejosobitější díla. (15.10.2007)

Radost z filmařiny je u Eda Wooda cítit stejně jako z Tima Burtona. Odzbrojující pozitivizmus nad svým "talentem", roztomilý Depp, tichý a výstřední "muž vzadu" Murray a hlavně brilantní Martin Landau jako uhrančivý Bela Lugosi, pronásledovaný drogovými problémy. Po formální i obsahové stránce strhující záležitost, místy až mravenčí snaha o autentičnost, dokonalá práce s kamerou, osvětlením, skladatel Howard Shore navíc přesně ví, co jaká scéna potřebuje. 80%. (27.03.2007)