Den poté

Scénář je sice jeden velký vědecký nesmysl, a v závěru to s tím patriotismem opět přehnali, ale co. Je to výborně natočené, triky jsou úžasné - až mi z nich bylo taky zima (naštěstí jsem neviděl trailer), herci nejsou moc výrazní, ale o ně tady nejde. A hlavně - americký uprchlický tábor!! He he:-)) (26.05.2004)

Egypt má deset ran, katastrofický žánr má Rolanda Emmericha. A stejně jako rány sužují Egypt, nechává zde režisér bičovat Los Angeles ledovými hroudami, pustošit ohromnými tornády a zaplavit přílivovou vlnou. Digitální efekty jsou ohromující stejně jako u většiny jiných výtvorů německého filmaře. Naneštěstí Emmerich neselhává ani v ostatních aspektech, kterými jsou jeho filmy význačné, takže příběh obsahuje trapné scény, stupidní scény a postrádá logiku. 125 miliónů dolarů(rozpočet)/544 miliónů dolarů(výdělek celosvětově), takže příště bude zase na nějakou tu obří vlnu nebo mimozemšťany... (27.03.2010)

Napodruhé je to už přece jen o trochu lepší. Emmerich ubral s patosem. Ne vždy se mu to daří, ale diváka si získat dokáže. Jeho klimatická akce se může pochlubit opět fantastickými vizuálními efekty a strhující akcí. Bohužel jí tu není tolik jako v jeho předešlých filmech a zejména druhá polovina může přivodit pocit nudy. A to především kvůli slabému scénáři a tuně klišé, které se hlavním a velice sympatickým hrdinům lepí nepříjemně na paty. (10.09.2004)

Soundtrack Harald Kloser a Thomas Wanker: 1. The Day After Tomorrow [3:27] ,2. Tornado Warning [2:01] ,3. Sam! [1:18] ,4. Tidal Wave [3:14] ,5. Body Heat [1:51] ,6. Russian Ghost Ship [1:25] ,7. Hall's Plan [0:53] ,8. Rio Grande [1:11] ,9. Bedtime Story [2:04] ,10. Blizzard [2:18] ,11. Superfreeze [3:04] ,12. Cutting the Rope [3:29] ,13. Because of You [2:29] ,14. President's Speech [4:20] ,15. The Human Spirit [3:37] ,16. Burning Books [1:43], (09.06.2011)

Čekal jsem, že se mrknu na katastrofickou jedno až dvouhvězdičkovou socárnu a mávnu nad tím rukou. Jenže chtě nechtě musím uznat, že Den Poté je nechutně bombastický a i přes bezduchou story a sentimentální výlevy a výjevy sázené jako na běžícím pásu stojí za to se na něj podívat. Zásluhu na tom má i kvalitní hudba, za tu se Harald Kloser rozhodně stydět nebude. Plus malá sentimentální perlička - první film, ve kterém jsem viděl Emmy Rossum. Ale že by tady měla příležitost nějak vyniknout svými půvaby nebo nedej bože hereckým uměním, to tedy opravdu ne:) 60% a pryč od toho. (29.05.2005)