Buko

Buko je film bez ambic, to je potřeba vypíchnout na začátek. Čím dřív se s tím smíříme, tím víc máme šanci si užít pohodovou atmosféru pozdního léta na Kokořínsku, kde čas plyne líně a bezstarostně, a kde žije skupinka žen, jimž muži do života již v podstatě nezasahují. Krobot umře v prvních minutách filmu, a jinak jsou chlapi dobří jen na to, aby se postarali o domácí zvířata, popřípadě tvořili zábavné, směšné figurky. Jo, pardon, ještě jsem zapomněl na Cinu. Sledujeme tedy sbližování stárnoucí ženy (a také úžasně roztomilé autistické sousedky) s koněm, a také trochu s dcerou a lidmi na vsi, kde se rozhodla strávit důchod. Nellis hladí po srsti, zobrazuje všední chvíle ze života, a vlastně se tam nic nestane, ale po skončení je divák v klidu. Tedy taková hipoterapie filmem. (07.03.2023)

Alice Nellis natočila film o staré paní, která se začne starat o vysloužilého cirkusového koně. Nemůžu tomu upřít nápad nebo že to na rozdíl od běžných českých komedií nepůsobí vyloženě hloupě, ale s těmi  má společné to, že to je na komedii zatraceně málo k pousmání.  Takový citový kýč, který na mne působil depresivně a kde jsem nevěřil ani v ten autismus Issové. (27.12.2022)

Alice Nellis miluje svého koně a natočila si o něm film. Buko je věrný následovatel všech těch českých rádoby feel-good lifestylových komedií, jen tady vede k vyřešení všech životních problémů postav pořízení hřebce. Zkrátka místo žen v běhu, žen na vrcholu a žen v pokušení jsou tentokrát ženy na koni. Je to takové stařecky milé, neurážlivé a nekonfliktní, ale zároveň divácky absolutně nezajímavé, vykalkulované a délkou přepálené. Když se po 50 minutách vyřeší všechny problémy, čekáte další hodinu jen na to, než se všechny postavy postupně projedou na koni a než přijde obligátní fake drama scéna, která má diváky mírně vzrušit, než přijde ten konejšivý hřejivý konec. K tomu krásně podvratná message, že nejlepším osudem ženy je ten, který jí nalajnoval muž, a humor à la „autisté se chovají divně, hahaha!“ - nádhera, nádhera. [Finále Plzeň 2022] (29.09.2022)

Anna Cónava je paní herečka. Přesto, že má velké charizma, dokáže skvěle zahrát obyčejné ženy. Škoda, že ji pražští "umělci" nedávají víc prostoru. Martha Issová, je v lecčems opak Anny Cónové (hlavně věk a obsazování), ale přes svůj nižší věk se musí nechat, že v hraní je to opravdu velmi vyzrálá herečka, která zvládne zahrát vše. Vůbec, herci v tomto filmu jsou skvělí. Všichni. Co bych chtěl obzvlášť vypíchnout je zvuk a soundtrack. Výborný. Kamera výborná. Střih dobrý. Scéna vynikající. Scénář super. A nakonec v neposlední řadě skvělá režie. Pro mne vynikající filmový zážitek. (30.12.2022)

Tvorbu Alice Nellis mám ráda a s radostí mohu říct, že ani tímto filmem mě nezklamala, ba právě naopak. Hned úvodní zápletka týkající se dvou závětí vás okamžitě vtáhne do děje. Vzápětí se začne odvíjet poetický příběh o překonávání strachu, objevování sebe sama a hledání nového smyslu života po ztrátě milovaného partnera. A celé je to neskutečně věrohodné, parádně natočené, vtipné i smutné zároveň. Hereckým výkonům se také nedá nic vytknout. Největší pozornost na sebe přirozeně strhává zkušená představitelka hlavní role Anna Cónová, které uvěříte snad každé gesto. V těsném závěsu za ní se drží přesvědčivá Martha Issová, jež zde hraje ženu s autistickou poruchou. (85%) (07.04.2024)