Bál šílených žen

Blázinec, v ktorom mohol pokojne slávny maliar Théodore Géricault maľovať svoju sériu portrétov "Portréty šialených"/Les Monomanes (odporúčam si ich pozrieť ako doplnkový zážitok k sledovaniu filmu). Veľmi sugestívne. Výlet do čias, kedy bolo veľmi ľahko prepadnúť šialenstvu a veľmi ťažko sa z neho dostať. (01.10.2021)

Dílko bezesporu k zamyšlení, někdo by mohl říct dnes je jiná doba, nepáí se čarodějnice, do blázinců se zavírají jen ti nebezpeční a opravdu nemocní a jistě se s  nimi slušně zachází, už nejsme ve středověku nebo v roce 1885. No nevím, nikdy tohle nebylo dobou a lidé si dokáží velmi ubližovat v jakékoliv době a ano i dnes se to děje, jen s jiným pozadím, už ne tak historickým, jako že se nás to netýká. Někteří hloupě chtějí pomáhat medvědí službou, jiní závidí a další si chtějí udržet svou opojnou a zvrácenou moc, doba je jiná, prostředky modernější, ale člověk je stále stejný... (01.10.2021)

Dve hodiny trvajici historicke drama. Ve filmu uvidite skutecnou historickou postavu - zakladatele francouzske neurologie Jean Martina Charcota, ktery je zde licen jako kruty vedec. Nejprekvapivejsi vyvoj ma zapskla vrchni sestra Genevieve. Reziserka venuje pozornost hlavne obrazove strance, hlavne nasviceni. Pusobive zabery prirody, kompozice veci na stole. Nektere dejove linky se nedotahly a rusive pusobil  motiv duchariny. Navic duchy vubec neuvidite. (16.12.2021)

Poněkud slaboduchý film; konečně nemusím každou režisérku obdivovat. A to nejen co se týče Jean Martina Charcota a provozu jeho Salpêtrière, ale především rozptýleného "duchařského" děje, který nemá žádnou konzistenci a patří tam, kde se odehrává. Jedině jinak, pokud by poselstvím filmu bylo: čím víc trpíš, tím víc se poté dokážeš radovat ze života. Charcota, který je tu představen s feministickou neústupností ( Laurent, Mas) jako arogantní ďábel, liči Sigmund Freud, který s ním byl delší dobu v osobním kontaktu právě v Salpêtrière a přeložil několik jeho spisů do němčiny, byť jeho učení nepřevzal ( (a jemu bych dal spíš za pravdu), jako immer anregend, lehrreich und großartig, jak píše své snoubence Martě Bernays. Freudův životopisec Peter Gay, který dokáže posoudit souvislosti ve své komplexnosti, píše, že se Freud nechal ochotně okouzlit tímto nejen brilantním vědcem, ale i brilantním hercem. Ale to víte, na každém šprochu, pravdy trochu a i takový Salpêtrière vyžadoval nějaký marketing... Ještě, jak říká Karel Kryl, zpráva z tisku: Nacista dr. Sigmund Rascher prováděl v Dachau pokusy s podchlazením, pokus č. 25 se vyznačoval těmito daty: teplota vody 4,5°C, teolota těla po vytáhnutí z vody 27,8°C , teplota mrtvého těla 26,6°C, čas strávený ve vodě 51 min., čas smrti 65 min.). Škoda, že neznáme všechna data pokusu v Salpêtrière, pouze tepolotu vody 0°C. (29.05.2022)

Filmu sa podarilo ponúknuť drámu, atmosféru aj trocha napätia. Mohlo by ho byť ale oveľa viac. Keď vás neprávom zavrú do blázinca, môže sa toho veľmi veľa odohrať. Napriek dvom hodinám ale treba uznať, že všetko sa vezie plynulo, nenájdeme tu hluché scény či čas na nudu. Dobre sa tu ukazujú aj medicínske praktiky minulosti, kedy duševne chorého v podstate neliečili, ale rovno mučili. Príbehovo všetko do seba pomaly zapadá a vlastne len záver pre mňa vyriešil, či to nechám na priemere alebo hodnotenie zvýšim. Skončilo to tak neutrále, na 70%, ale stále mi tam niečo chýbalo, aby som to poslal do červených farieb. Inak výborná hudba. (22.09.2021)