Körkarlen
The Phantom Carriage
Povozník smrti
Režie:
Victor SjöströmScénář:
Victor SjöströmKamera:
Julius JaenzonHrají:
Victor Sjöström, Hilda Borgström, Tore Svennberg, Astrid Holm, Concordia Selander, Lisa Lundholm, Tor Weijden, Einar Axelsson, Olof Ås, Nils Aréhn (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (116)
Geniálne dielo po všetkých smeroch. Má to hlbku, posolstvo, v každej dobe aktuálne ( až keď niečo stratíme, si uvedomíme, čo to pre nás znamenalo). Ked sa ma niekto opýtal, aký film z nemej éry ta napadne ako prvý, moja odpoveď bola dvojica Kabinet doktora Caligariho a Upír Nosferatu, ale po tomto zážitku k nim pribudla i vozka smrti. Nádherný film i smutný zaroven. Jedine čo by som vytkol je postava umierajúcej ženy, vobec nevyzerala ako umierajúca. Ale inač okrem tohoto, nemam filmu čo vytknúť. ()
Jeden z mála němých filmů, které si vybavuji i léta po tom, co jsem jej viděl. Je ale pravda, že když jsem film viděl později znovu, už mi tak skvělý nepřišel. Ty neustálé retrospektivy jen matou, navíc loňský Silvestr měl zemřít Martin, ale v retrospektivě loňského Silvestra tato okolnost zcela chybí. Jinak je to v podstatě náboženský film s prvky hororu, který ze všeho nejvíc připomíná Dickensovu Vánoční koledu - tedy snahu o nápravu hříšníka zjevením ducha, zde navíc přidanými modlitbami k Bohu včetně té závěrečné, dej mi, Pane, dozrát, než budu požnut. Sice je mi téma blízké, ale těch 107 minut mne skutečně chvílemi nejen nudilo, ale přišlo mi zdlouhavých a natahovaných až hanba. Herci často hrají teatrálně, kulí oči, takže za zmínku stojí výprava a práce s pozadím, a samozřejmě na tehdejší dobu velké využití dvojexpozice jakožto filmového triku. ()
I přes řadu nedostatků, nejasností a logických chyb se jedná o neuvěřitelně působivý film, obzvláště s přihlédnutím k době vzniku. Efekty jsou báječné a pomáhají vytvořit velmi hutnou atmosféru, která je cítit z každého záběru. V kombinaci s perfektně zvládnutou složitou narací se jedná o dílo, z něhož nespustíte oči. Další špičkové dílo zlaté éry švédského filmu. ()
Dechberoucí temná balada o nenapravitelném hříšníkovi, vině a smrti. Vynikající herecký i režijní výkon Viktora Sjöströma, jeho postavu jsem upřímně nenáviděla, když jsem se skrz sérii flashbacků seznámila s jeho destruktivním vlivem na všechny blízké osoby. Novoroční film - především pro závěrečné předsevzetí. ()
Je až úchvatné, ako zo všednej (ale stále silnej) myšlienky dokázali tvorcovia vytvoriť takýto (prekvapivo nedocenený a pomerne neznámy) klenot, ktorý poučí každého z nás. Okrem veľmi temnej atmosféry, silného a pekného príbehu, dvoj-expozície či hlbším retrospektívnym rozprávaním príbehu, z toho robí veľmi poučnú a pravdivú skutočnosť aj to, ako dokáže alkohol skaziť hlavu človeka a pomaly ničiť život aj ďalším ľuďom jeho v blízkosti. Toto by som nazval kultom. ()
Galerie (40)
Photo © Metro Pictures Corporation
Zajímavosti (11)
- V prosinci 1919 se společnost Svenska Bio spojila s Filmindustri AB Skandia, čímž vznikl pro pozdější švédskou kinematografii tak důležitý produkční subjekt Svensk Filmindustri. Jeho prvním snímkem se stal Vozka smrti, adaptace stejnojmenného románu Selmy Lagerlöfové z roku 1912. Knihu autorka koncipovala z pozic okultismu, mystiky a nadpřirozených sil. Victora Sjöströma s kameramanem Juliem Jeanzonem více než rozměr spirituality na námětu zaujaly jeho obrazově fantaskní možnosti. (Letní filmová škola)
- Působivé zvláštní efekty jsou postaveny na vícekrát opakované expozici v kameře, dodržení stejné rychlosti negativu v kameře, přesné choreografii pohybu herců, snímání (exteriérů) v noci s neutrálním pozadím tmy, zvláštním nasvícením postav a neméně neobvyklém vyvolávacím procesu v laboratořích. Cílem bylo dosáhnout věrohodně trojrozměrných postav duchů, skrze něž je vidět vše, co je za nimi, zatímco všechny objekty před nimi je přirozeně zakrývají. (Letní filmová škola)
- Režidér Victor Sjöström se vydal za autorkou předlohy Selmou Lagerlöfovou a celý scénář jí v jejím domě sám nahlas přečetl a zahrál. Poté se zhroutil vyčerpáním. Lagerlöfová mu nabídla pití a natočení schválila. (gjjm)
Reklama