D-Tox

„Na strašidlá neverím.“ – „Lebo si ich zatiaľ nestretla.“ D-Tox vôbec počas natáčania nepôsobil zlým dojmom. Skôr naopak: v titulnej úlohe síce vyslúžilý, ale stále fajn Sly Stallone, v podporných rolách plno zaujímavých a atraktívnych tvárí (Courtney B. Vance, Tom Berenger, Stephen Lang, Charles S. Dutton, Robert Patrick, Kris Kristofferson), režíroval tvorca obľúbeného deväťdesiatkového slasheru Viem, čo ste robili minulé leto, rozpočet bol pekných 55 miliónov a námet pôsobil atraktívnym, pútavým dojmom. Skupina na alkohole a drogách závislých policajtov sa v gigantickom opustenom komplexe uprostred zasnežených hôr dostane do hľadáčika sériového vraha, to je niečo, čo proste chcete vidieť. Výsledok  žiaľ totálne vyhorel, celosvetová tržba nepresiahla 7 (slovom: sedem!) miliónov dolárov a tak nečudo, že u nás šiel film rovno na DVD. Snímka sa údajne brutálne prestrihávala a výsledok tomu pravdupovediac plne odpovedá. Scény sú zmätené, správanie postáv dáva malú (až nijakú) logiku, je to chaoticky zostrihané a  na snímke je celkovo poznať, že vznikala v problémoch. Hovorí sa, že od poslednej klapky po uvedenie na trh ubehlo niekoľko rokov (!), čo je u netrikového filmu šialené. A keď som si to požičal na DVD, ozaj sa nekonal žiadny zázrak. Keď som si to však následne pozrel na jeseň 2018, zaskočilo ma, ako sa mi to páčilo. Jasné, strih bol stále strašný, kuriózny scenár ani omylom nebol hodný Oscara a napriek silnému kastingu sa (bohužiaľ v kľúčových rolách, ale nechcem spoilerovať) pred kamerou objavuje zopár hercov, ktorí sú vyložene o ničom. Avšak atmosféra je skvelá, zariadenie pre detox má veľa do seba, zamrznuté jazerá, zasnežené hory a lesy, snehové záveje, miesto, z ktorého sa nemožno dostať, miesto temné, s množstvom chodieb, miestností, tmavých kútov a ešte temnejších ventilačných šácht. Ideálne prostredie pre teror. Takže s odstupom rokov prekvapivo vydarený a najmä atmosférický ponurý thriller. S extra blbým scenárom. Ale kameraman Dean Semler (Max Max 2, Tanec s vlkmi) si to tu dosť dáva. (04.11.2004)

V týchto časoch mal Stallone to najlepšie dávno za sebou, jeden priemerný film striedal druhý, za čo ale mohli hlavne nezaujímavé témy, ale D-Tox mal predsa len naviac, ako jeden z mála ponúkal aj solídnu zápletku a ďalšie klady, ale kvalitou teda moc neovplýva. A pritom na prvý pohľad všetko vyzerá tak dobre, pokiaľ akčný herec nehrá v akčnom žánri, najlepšia voľba je vždy nejaká drsná detektívka a tu úvod pôsobí veľmi dobre, pôsobí to správne temne, vrah je neznámy a hlavne inteligentný, aby bol vždy krok pred všetkými a k tomu ten osobný motív, vražda milovanej manželky, tento film mal teda vykročené skvelo. Ale aj potom to ponúka stále veľký potenciál, mám rád túto tému, kedy je skupina ľudí odrezaných od sveta, v tomto prípade všetko skúsení policajti z rôznych oblastí v zariadení uprostred snehovej búrky ďaleko od mesta, pričom jeden z nich je vrah a tak nikto neverí nikomu, aj v tomto období sa táto téma použila viackrát a vždy s dobrým výsledkom, ale práve D-Tox dopláca na veľmi slabý scenár. Film má síce skvelé tempo, takže nudiť sa tu rozhodne nedá, ale aj toto je skôr problém, miesto postupného budovania atmosféry sa tu stále niečo deje, ale v tak nezáživnom podaní, aké si pri filmoch s touto tématikou vôbec nespomínam. Ten scenár už nezaujímavejší snáď ani nemohol byť. A aj ten vrah, ktorý úvodnú fázu pôsobí inteligentne sa tak tu vôbec nespráva, akoby sa jednalo o úplne inú osobu a tu je z neho len nejaký treťotriedny záporák. A aby toho nebolo málo, finále je rovnako nezaujímavé, ako celá táto väčšina filmu. Obsadenie je síce skvelé, ale postavy sú na tom omnoho horšie. Sylvester Stallone je bez problémov, ako detektív ma tu bavil dokonca aj v tej horšej časti. Mimo neho sa tu nájde plno známych vedľajších tvárí, ktoré vždy rád vidím ako Tom Berenger, Stephen Lang, Robert Patrick, Charles S. Dutton alebo aj Sean Patrick Flanery, ale prakticky nikto z nich ničím nezaujme. Jedine asi len ten Robert Patrick v dvoch, troch krátkych scénach a tým to končí. Akčne tu nie je absolútne o čo stáť, to sú tak nevýrazné a nezaujímavé momenty, že sa na ne zabudne skôr, než vôbec skončia a rovnako sú na tom úmrtia, pri podobných kriminálkach si na tomto dávali vždy záležať, ale tu žiadna likvidácia nestojí za pozornosť. A režisér to tiež absolútne nezvládol, rozpočet bol slušný, takže vizuálne to očakávane nevyzerá zle, ale atmosféra a napätie sú väčšinu času nulové, rovnako emócie a pocit nedôvery, tu skutočne jedine ten úvod za niečo stojí, zvyšok akoby točil niekto iný a úplne neschopný. Takže toto bol zaslúžený prepadák, dá sa na to pozerať, ale vzhľadom na tématiku, obsadenie a rozpočet sa tu očakáva omnoho viac. V konkurencii D-Tox neobstojí. 55% (06.03.2011)

Co se týká barvitosti a povahových vlastností jednotlivých postav, byl jsem celkem překvapený, protože se zde našlo pár zapamatovatelných individuí, které dali filmu jak se říká grády. Bohužel jich bylo jen pár. Jen namátkou: policajt z protidrogového, který si ustřelil kus obličeje, stařík z jízdní policie, machr z přepadové jednotky. Ale i pár lidí z personálu jako psycholožka nebo správce nebyli k zahození. Zbytek bylo jen takové nevýrazné něco, co se stalo masem do mlýnku, aby se mohl vrah vyřádit. Hudba zde byla celkem nepodstatným článkem, protože těch pár melodií, které zde zazněli jsme měli možnost slyšet už i v jiných filmem. (12.11.2009)

"Chlast zabíjí pomalu, ale spolehlivě !!" Stejně spolehlivě zabíjí také sériový vrah v tomto neskutečně nevyrovnaném snímku, jehož pak zase zabíjí režisér Jim Gillespie.. Největší problém spočívá v tom, že se mu jeho biják, tenhle hybrid, jakkoli třeba už slasherem Tajemství loňského léta dokázal, že atmosféru umí budovat velmi slušně, rozpadá pod rukama na tři naprosto kvalitativně i schematicky odlišné pasáže.. Většina flashbacků postrádá smysl, hovadský střih často snímek ještě více rozmělňuje a činí naprosto chaotickým, často se zároveň dějí dvě věci na různých místech bez jakéhokoliv zdánlivého účelu, což spolu s faktem, že na DVD najdete celých osm vystřižených scén, svědčí o tom, že se tvůrci na poslední chvíli v postprodukci snažili film postavený na neskutečně chabém scénáři Rona L. Brinkerhoffa, který má na triku podobně příběhově polovičaté Mercury, zachránit.. Slušná kamera rutinéra Deana Semlera či více než slušný soundtrack Johna Powella, ani zajímavý casting na čele se Stallonem, Robertem Patrickem či Krisem Kristoffersonem nedokáží D-Tox zachránit od naprosté katastrofy páchnoucí jako zdechlina promrhaným potenciálem v rukou režiséra, který se zřejmě do poslední chvíle neuměl rozhodnout, zda chce natočit krimi, akční film či mystery.. (29.12.2013)

Spatřil jsem budoucnost protialkoholní léčby, doktore Jane Cimický, a jmenuje se detox nudou. Americká odpověď na film Dobří holuby se vracejí se táhne v takovém tempu, že i prototyp a legenda kruťáckých nuďáren Čekání na Kokota vypadá přes dno lahve jako jeho zběsilá akční varianta. Naštěstí se vrah při aranžování přibývajících nebožtíků drží mnohokrát ověřeného moudra našich babiček, že co je u ledu, to nezasmrádne, protože ke konci, když už mě vlastně ani nezajímá, kdo jde ožralům po krku, bych si připadal jako se čtrnáctidenním měkkým zrajícím sýrem v trenkách. Když ale vezmu v úvahu, jaké zrůdnosti jsem hodil do odpadu, musel bych se stydět, abych díky slušné zasněžené atmosféře a soustředěnému Slyovu hereckému výronu nedat alespoň za dvě. (05.03.2012)