Podezření

Základní osa příběhu je notoricky známá, protože to není tak dlouho, co případ zdravotní sestry Marešové rezonoval ve všech médiích. Potud tedy nic překvapivého. Samotné odbočky zabývající se rodinnými poměry či intrikami uvnitř nemocnice byly sice tím správným kořením, ale ani tady není nic, co by člověka vystřelilo z ponožek. To se ovšem mění ve chvíli, kdy nastoupí na scénu někdo z trojice Melíšková-Hanuš-Barešová. Tihle tři hrají naprosto famózně a Ivan Trojan tu vlastně jen přicmrndává. Netvrdím, že je to režijně nebo scénáristicky špatné, ale soudím, že bez výše zmíněné trojice by se jednalo jen o mírně lepší průměr. 80% (31.03.2022)

Zdravotní sestra Kučerová..Vyhořele působící neupravená žena s věčně naštvaným výrazem a nedůvěřivým pohledem...Odtažitá, nedostupná, naprosto strohá, šedá myš.....kontrolující jestli v obchodě nejsou prošlé potraviny....No tahle , paní Kučerová by mi byla v reálném životě asi velmi těžko sympatická. Já totiž nejdřív jím, až pak když tak kontroluji trvanlivost. Skoro  by se až mohlo zdát, že mě nebude bavit ani jako hlavní postava. Jenomže já mám vždycky  radost, když můžu záhlédnout v novodobé domací tvorbě něco nadějného! A taky by bylo škoda nevidět, jak se této nevděčné polohy šedé myši dokázala naprosto autenticky a civilně zhostit Klára Melíšková. To už je hotové převtělení a přesné vystížení role. Ale Denisa Barešová jako dcera je jí nejenom svou postavou, ale i výkonem prakticky rovnocenná,. K té jsem měl navíc postupně určitě daleko větší sympatie stejně jako k dobráckému advokátovi v dalším skvělém podání, tentokrát Miroslava Hanuše. Ale ostatně i u té ústřední šedé myši vás minisérie pěkně nahlodá a nastolí otázky jako jestli může člověk za to, jaký se narodil. A jestli mají ostatní právo z ni udělat vraha jenom kvůli její komplikované povaze? Zaslouží si vůbec takový lynč? Ale kdyby se chovala předtím vstřícněji, dočkala by se ho? V těchto otázkách a psychologickém vykreslení minisérie vrcholí až do samotného konce. Dokonce i ty sympatie se různě překlopují, , žadná z postav ve výsledku není vůbec černobílá, všechny naopak působí skvěle civilně a živě.  Vrcholem minisérie pro mě byl asi v poslední částí  rozhovor matky s dcerou před rozhodnutím a příjezd matky domů, který působil zdánlivě nenápadně, ovšem dal toho hodně.  Ale hutná atmosféra se nesla celým projektem a to v různých smětech.  Tohle dobře pohltilo, ale přece jen mimo té psychologické, dramatické roviny, mě nechávalo v napětí i samotné rozuzlení případu. A s tím, jak se v rámci hry tvůrců trochu zametlo pod koberec jsem se úplně nevyrovnal a závěrečnou sekvenci jsem nepochopil. Jinak ale skvělá práce. (27.03.2022)

Je úžasné vidět, že presumpce viny, kterou ve velkém využívala katolická církev při inkvizičních procesech a kterou s podobným úspěchem využívá například i celosvětově rozšířené hnutí MěTaky, se nevyhnula ani nám, takže je Česká republika stále světová. Nejsem zrovna všeobecně oblíbený dobrák, a přestože jsem nenalezl zalíbení v bondáži, k protivné paní Mar... Kučerové jsem si vytvořil celkem kladný vztah na základě pravidla, které říká, že vrána k vráně sedá. "Nejsem na lidi dost milá, tak mají právo ze mě udělat vraha?" Tato věta vystihuje podstatu celé minisérie a já odpovídám: "Ano, mají." Alespoň tak chápu současnou společnost, v níž je jakékoli vybočení ze stáda po zásluze soudružsky potrestáno. Tvůrci seriálu mě velmi pěkně pohladili proti srsti a vytvořili skvělou (z mého pohledu) záležitost, již mocně podpořily některé herecké výkony a jež mi měla co říct. Na závěr bych rád dodal, že vůbec nemám strach, přestože jsem pravidelným uživatelem draslíku. / Poučení: Máme demokracii, tak si toho važ a drž hubu a krok. (17.06.2022)

Štěpán Hulík opět napsal hluboký příběh, zapracoval do něj tolik (potřebných) odboček, emocí a souvislostí, že je opravdu důkazem kvality, že se mu takové vyprávění nerozsypalo pod rukama. Michal Blaško natočil svůj první výrazně nadprůměrný počin a dovolte mi, abych výkon Kláry Melíškové zařadil až za fenomenálního Miroslava Hanuše, Ivan Trojan byl tentokrát trochu upozaděn. (31.03.2022)

Herecký koncert Kláry Melíškové. 1)  Zdá se, že na co 37letý scenárista Štěpán Hulík sáhne, to se mu daří. Po Hořícím keři a Pustině je podepsán pod dalším čtyřhvězdičkovým projektem. Ani 33letý režisér Michal Blaško se ve své seriálové prvotině (předtím jen příštipkařil) nedal zahanbit a tak vznikla vskutku pozoruhodná minisérie._____ 2)  Výborné je i herecké obsazení. 49letá Klára Melíšková zdravotní sestru Hanu Kučerovou nehraje, ona tou hnusnou káčou doslova žije (i když mě nepřesvědčila, taková paní Klára určitě není). Získal si mě i 59letý Miroslav Hanuš (advokát ex offo) v tentokrát kladné roli věcného právníka s uměřeným projevem._____  3)  Spoiler. Poslední záběr z nemocnice naznačuje, že úmrtí pacientů pokračují. Nevíme sice, jestli jde o úmyslné konání personálu nebo o systémové zanedbání péče (teď už můžeme vyloučit snahu pomstít se sestře Kučerové), ale vidíme, že věc není vyřešena. Osobně bych dal přednost jinému konci, ale i tento je zajímavý... a snad i více ze života._____ 4)  Jen letmý průlet internetem ukazuje, že i když je příběh psaný podle skutečného obvinění sestry Věry Marešové (2014) pracující v rumburské nemocnici, neodpovídá přesně tehdejším událostem a už vůbec ne rolím jednotlivců a jejich charakteristice. Sestra byla osvobozena (2016), protože nebylo prokázáno, že se skutky, pro něž byla obžalována, skutečně staly. Znalecký posudek, podle něhož Marešová vraždila draslíkem, byl jinými znalci vyvrácen. Marešová poté vcelku úspěšně vysoudila odškodnění (2017 - 2021) za způsob, jakým média informovala o celé kauze. (30.03.2022)