Zásek

(8/10). Francouzské komedie patří vždycky k tomu nejlepším komediím, které znám. Zásek (Mimochodem je to dost divný překlad) mě mile překvapil a dokonale pobavil. Různorodost postav v jednom činžovním domě je úchvatná. Jejich charaktery byly poskládány opravdu rozmanitě a každý je unikátní. Každý má svůj jeden malý příběh, který se odehrává na obrazovce a mě bavilo sledovat všechny a těšit se z jejich života. Některé postavy byly opravdu bez chyby - hlavně Belgičan a sám režisér snímku. Téma COVIDu bylo na plátna uvedeno už několikrát. Žádný z nich ale nebyl komedie. Tohle se vážně povedla. Dokáže vás rozesmát na plné kolo, ale také vás vrátit do reality. Protože Covid není a nebude žádná velká sranda a má to i své stinné stránky. (28.10.2021)

„Poviem vám tajomstvo. Oco netlieska zdravotníkom, ale Covidu. Hovorí, že Covid pozabíja dôchodcov, ktorí nás iba stoja peniaze a sú nanič.“ Smutný, ale reálny obraz toho, v akej prdeli sa v súčasnosti nachádza francúzska komédia. Zaujímavá, aktuálna téma, dobre načrtnuté typy postáv, avšak nič z toho. Zásek je len nudný, nekonečné dve hodiny trvajúci film, ktorý sa síce tvári ako komédia, no neobsahuje ani jednu vtipnú situáciu, scénu, či hlášku. Proste nič. Netflix len potvrdil, že je to čierna diera na peniaze, kde kvantita dlhodobo zvysoka prevažuje nad kvalitou. 20 % (27.12.2021)

Francouzi využili aktuální téma Covidu a dali mu komediální obal a s Dany Boonem včele, to znělo jako horký adept na komedii roku, ale bohužel francouzi se místy drželi až moc při zemi. Né že by tu nebylo pár vtipných scén. ( Dany si to opět krade pro sebe, avšak nemá dostatek prostoru a Francois Damiens jakožto domovník  mi přišel vůbec nejzábavnější a nejvtipnější). Škoda, že film je spíš Drama než čistokrevnou bláznivou komedií a ke konci sází spíš na emoce ( sice účinné, ale raději bych smích než pláč). Pěkný film na aktuální téma, který doplácí na 2 hodinovou stopáž, která je na film takového rázu zkrátka zbytečně moc. 6/10. (25.10.2021)

První regulérní komedie, která se odehrává během covidové karantény, co jsem viděl. A rovnou od Dany Boona, který má poslední léta patent na dobrou francouzskou komedii. Je teda pravda, že kromě jeho šílenému přístupu ke covidu v rámci jeho role, tu nebyl nikdo jinej, kdo by ve mně vyvolával takové salvy smíchu. Navíc i délka filmu je poměrně přehnaná. Když už se ale schyluje ke konci, tak závěr mě přesvědčil o tom, že i když se v komedii pořád nesměju, pořád dokáže udeřit na tom správném místě. I to byl vlastně důvod, proč jsem nakonec přihodil i čtvrtou hvězdu. (22.10.2021)

S Danym Boonem mám samé dobré zkušenosti a doba lockdownů přinesla tolik materiálu, že stálo za to ji trochu odlehčit a udělat z toho komedii.  A jeho  ohlédnutí za dobou úzavěru je úsměvné s několika vyloženě  skvělými momenty (nákup), jen možná  zbytečné dlouhé...Jen na samotné zhlédnutí   jsem se vzhledem k panu tvůrci a  vzhledem k tématu i dost těšil..Těšil jsem se i na případnou zvláštní nostalgii po časech  první vlně covidu, což mi zpětně přijde jako jinak přijímaná situace než teď, kdy možná lidí ještě nebyli tak otrávení z té nekonečnosti, naopak se spíše nevědělo, co se děje,  atmosféra ve společnosti byla bázlivější, ale i taková smířlivější, čekající rychlý dobrý  konec a Pokáč rozjížděl první rychlovky.:D Tuto atmosféru mi tady připomněla hlavně písnička o pandemii, kterou zde holka svalovce zpívá tak často, že se mi ten song i docela zalíbil a při první vlně bylo podobných písniček plno.  Rozhodně se zde vedle pár vtipných momentů povedla občas Danymu Boonovi i právě taková příjemná lidská atmosféra (snad jen bez postavy šíleného profesora by to šlo) , kterou jsem pocítil třeba při improvizovaném grilování (trochu to zkazilo jen to škrábání auta). Rozhodně neberu jako chybu ani takové to rodinné zaměření, naopak to byl docela fajn film na nějaké společné sledování, rád jsem se kouknul s bráchou a určitě zhlédnutí nelituji... Snad nás to bavilo oba, já se teda zabavil, jen to  chtělo krátit. Pan domovník byl takový ten typický roztomilý francouzský pán.   Emotivní závěr mě třeba dokonale zasáhl a stejně jako kolega bloom ho neberu jako citové vydírání, nýbrž jako upřímnou lidskost a vzpomínku na tu, kteří kvůli covidu přišli o někoho blízkého.  Právě že  si uvědomuji, že tento film chtěl právě takovým lidem nebo bojovníkům ve zdravotnictví udělat radost a tato myšlenka stejně jako ,,věnovaní solidární společnosti´´ se mi moc líbí a Boonovi za ni patří dík stejně jako za další fajn film. (23.01.2022)