Po čem muži touží 2

Jednička byla slušná. A bylo mi i před přečtením obsahu jasné, co se stane ve dvojce. Zase se nám tu prohazuje tentokráte Polívková s Langošem. Tentokráte se žena dostane do těla muže a uvidí, že ani chlapi ta jednoduchá zvířata, kterým stačí dobře se najíst, ukojit sexuální potřeby a strávit nějaký čas v tlupě sobě podobných to občas také nemají ipřes svoji primitivnost jednoduché.  Irena je po proměně v chlapa v šoku a s hrůzou sleduje svoji proměnu ne jen fyzickou. Je chlupatá, v kalhotkách má něco navíc, smrdí potem a prdí... Ano, takhle jednoduše podle rejži a scénáristy Havlíka lze popsat muže. Chá chá ha ha. Langoš se pitvoří, nosí dámské hadry, šišlá, snaží se mluvit jako ženská a moc to fakt nefunguje. Kde občas problikne jiskra humoru jsou rozhovory s Taclíkem nebo chlapama z práce a z fotbalu. Občas se člověk usměje, ale je tam toho inteligentního k zasmání pomálu. Spíše filmcílí na diváka zbožňujícího ten nejprimitivnější druh humoru (označuji jej jako humor krkání a prdění - a ano an prdění opravdu dojde) a to já nejsem. Dávám tedy za dvě lahvičky omlazujícího krému se spermatem jihoamerických indiánů. Slabota! * * (08.07.2023)

U prvního filmu jsem se k vlastnímu překvapení dost dobře bavil; o to větší obavy jsem měl z jeho pokračování. A ukázalo se, že jsem se obával oprávněně. Veškerá inovace spočívala v tom, že nebyl napravován šovinista ale feministka. No, a to bylo celé. Tím byly vyčerpány všechny čerstvé nápady a dál už jelo všechno ve vyjetých stopách, což byla docela pruda. Tvůrci si ale alespoň vytvořili dostatek prostoru pro zviditelnění svých chlebodárců, a to je podstatné, protože hlavním úkolem současné české filmové tvorby není bavit diváka, nýbrž zajistit dostatečně viditelný product placement. Já tedy nezpochybňuji důležitost financí ve světě filmu, jen si myslím, že by jednotlivé snímky neměly fungovat jen jako jakési bilboardy, ale měly by hlavně bavit diváka, přičemž by se mělo myslet i na lidi, které neoslovují novácké a primácké seriály. Tento snímek jsem chtěl původně zodpadovat, protože mé zklamání bylo značné, ale přestože mě už vytáčí všudypřítomnost Jiřího Langmajera, tady jsem musel jeho dokonale nastudované pohyby ocenit jednou pěticípou. / Poučení: S přáními opatrně. Pamatuj na Opičí pracku. (03.10.2022)

Jednička je lepší v tom, že Polívková působí relativně přirozeně a tu proměnu jí člověk dokáže uvěřit. Pitvořící se Langmajer sice občas rozesměje, ale dosta často se jeho projev hodí spíš do nějakého skeče, než do celovečerního filmu. Tak nějak si to sedne až v dejme tomu poslední třetině. Svoje momenty to má, to zase jo, ale pokud se necháte ovlivnit tím haló, které se kolem toho strhlo, budete zklamání. 55% (23.08.2022)

Po čem muži touží bylo zručně zpracovaným mainstreamem s pochybným morálním jádrem, které dvojka přebírá a kopíruje tak nereflexivně, až to musí být trapné i nenáročným divákům. Přestože se téměř nevyhnutelně bude jednat o kasovní hit, filmoví fanoušci se zbytky vkusu by se mu měli vyhnout pořádným obloukem. Více zde. (24.04.2022)

Osobně bych čekal, že když má nějaký film v názvu číslo "2", tak že bude na jedničku nějak navazovat. Tenhle zparchantělý sequel ale nemá s původním filmem společného nic víc, než herecký výskyt Langmajera s Polívkovou a motiv nadpřirozené změny pohlaví přes noc (tentokrát navíc otočené naruby - minule se muž změnil na ženu, tentokrát se žena změní na muže). Langmajer s Polívkovou zde ztvárnili zcela jiné postavy než v jedničce a také dějově to nemá s původním filmem absolutně nic společného, takže je otázka, nakolik lze ten film považovat skutečně za sequel, a zda je něčím víc než jen komerční snahou vytřískat ze stejného nápadu (jen v trochu jiném kabátě) další prachy - už jen kvůli tomu bych jím osobně opovrhoval (stejně jako pro tu otravnou prolezlost product placementem a permanentně hrající generický hudební podkres ve všech scénách), nejvíc mi zde ale vadilo to stupidní přiživování těch nejotravnějších/nejohranějších genderových stereotypů o tom, jak mají vypadat typičtí muži a ženy a jak se mají chovat, to jsem si skutečně zoufal a měl pocit, že takový film by musel působit trapně snad už před 20 lety, natož dnes - lepší doklad provinční ubohosti současného českého filmu aby pohledal. Btw. překvapilo mě, že to šlo na Voyo už 4 měsíce po premiéře v kinech. (22.08.2022)