Po čem muži touží 2

Mělo to zábavné momenty a komediálnost šla Langmajerovi přímo na ruku. Sice to někdy dost přeháněl a pak už se jen opakovalo dokola to, že se chová jak ženská, ale na štěstí to zachraňovaly různé veselé situace. Co bylo původně vtipné, časem přeroste v docela trapné pitvoření a mám z toho i pocity trapnosti. Někdy to spíš připomíná stařecké tápání alzheimerovského typu. Polívkové ksichty fakt tatu nezapřou, ale zahrát ožralou fakt asi neumí (nebo jestli jí to rejža takhle nakázal, nevím). Nějaké překvapivé dějové eskapády se čekat nedají a toho fotbalu tam bylo na mě trochu moc, ale není potřeba to nějak komplikovat, když potřebujete oddychový film. Akorát blbé bylo, že i když je to dvojka a hrají tu stejní herci jak v jedničce, ve skutečnosti to jsou úplně jiné postavy. Ale docela pobavilo, smát se dalo. (02.05.2022)

Klasická česká (čti podprůměrná) komediální jednohubka, která sice přináší jen stokrát viděné, ale pokud u snímku vypnete mozek a budete koukat do pop-cornového kýble, je velká šance, že nebude s kina odcházet totálně znuzení. Jinak toporný příběh z odpadních vod tahá nahoru snad jen trojice Langmajer - Polívková - Taclík a kvalita kukuřice. Prosím, trojku již ne! (35 %) (01.05.2022)

Pokud se Vám líbila jednička, tak dvojka Vás nezklame. Bavilo se celé kino. Kdo čeká více, než jen blbou komedii, tak ať na to raději nechodí. Když čtu některé hodnocení, že to uráží ty a ty skupiny, pohlaví atd. Tak si kladu otázku, co nás v budoucnu čeká za filmy, když si nemůžeme dělat prd..el z něčeho jen tak. (22.04.2022)

Klasické “filmové” dno českého střihu. Tereza Kostková (kterou mám jinak docela rád) a Jiří Langmajer (který charisma přece jenom má) jsou současnými živými trademarky totálního trapna a tvůrčí i mentální nemohoucnosti na poli kinematografie. Po čem muži touží 2 je líně splácaná mrdka, která vykrádá námět 21 let staré polofekální komedie s Robem Schneiderem Hot Chick (Žába k zulíbání), přitom se jí nepřibližuje ani na sto honů. Americkou verzi mám upřímně rád, protože Schneiderovo expresivní herectví a s ním spojené (tehdy ještě politicky nedebilizované) kontrasty mezi ženským a mužským světem vytvářeli dohromady ten pravý americký nenáročný oddechový humor. Přitom film dával smysl, což je zcela mimo kompetenci této české verze. Například když se Rachel McAdams přemění na Roba Schneidera, zcela logicky začne pátrat po příčině a vrací se ke strůjci přeměny (cikánce v obchoďáku). Když se Anna Polívková přemění na Langmajera, řekne jen “řekla jsem nějaký kartářce, že chci bejt chlap” a po zbytek filmu se téma neřeší. Vtipy i vizuální humor jsou zcela poplatné průměrnému českému divákovi, tzn. padesátileté paní Jarmile, která daný námět pravděpodobně ještě neviděla a bude u vytržení. Narážky na rozdíly mezi mužem a ženou vymýšlelo něčí dítě v odpolední družině, zatímco odmítalo spát, protože jejich kreativita i úroveň se pohybují někde v oblasti sedmiletých ožužlávačů zásuvek. Filmařsky se pak tvůrci omezují na to, že dají kameru na stativ a občas ji musí pronést futry, aby změnily lokaci. Film nemusí být nutně autorským uměním a může sloužit “jen” jako zábava a uvolnění. Sám mám takových rád spousty (jako již zmíněný Hot Chick nebo třeba Moderní Popelku). To je právě kouzlem celé audiovize, která dokáže obsáhnout veškeré člověčí záměry. Ale dá se to dělat nepoměrně méně kreténsky, líně, retardovaně a postiženě. Po čem muži touží 2 je jen další ukázkou toho, jak tuzemská kinematografie slouží primárně pro umělé vytváření zakázek a vykazování zdánlivých aktivit, aby mohl každý jeden líný a neschopný debil v tvůrčím týmu vyinkasovat svých pět švestek. Velebnosti, jdu blejt. 1/10 (10.10.2023)

Anička Polívková v prvním filmu v roli chlapa jednoznačně předčila Langmajera v roli ženský. Hlavně úvod byl dost blbej, ale po nástupu na stavbu se přeci jen našlo pár vtipnejch momentů. Pozitivum je faktický srovnání mužskejch a ženskejch zálib, koníčků, úchylek a tak podobně. Povrchně zpracovaný, ale přeci jen. V prvním filmu to fungovalo líp, a to o dost. 30%. (22.08.2022)