Režie:
Steven SpielbergKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Gabriel LaBelle, Michelle Williams, Paul Dano, Seth Rogen, Mateo Zoryon Francis-DeFord, Keeley Karsten, Alina Brace, Julia Butters, Birdie Borria (více)Obsahy(3)
Projekt Stevena Spielberga je částečně autobiografický snímek o jeho dětství a dospívání, vyprávěný optikou mladého začínajícího filmaře. Drama o dospívání sleduje Sammyho Fabelmana, který vyrůstá v poválečné Arizoně, kde zkoumá a poznává, jakou moc mají filmy. Navzdory všem nepřízním osudu a překážkám, které mu stojí v cestě, se Sammy ponoří do své vášně a filmování se mu stane životní cestou. (Vertical Entertainment)
(více)Videa (12)
Recenze (317)
Film o lásce k filmu, který ale vedle jiných Spielbergových rodinných dramat působí malinko plastově. Dialogy působí dost neživotně, jako by se dospělí vyjadřovali výhradně ve frázích frázích, což snad lze omluvit selektivností dětského vnímaní, jehož optikou film sledujeme. Ovšem tam, kde je snímek fokusovaný na sílu média (zachycení matčiny nevěry, silná scéna se šikanátorem po projekci plážové párty), je Spielberg pevný v kramflecích. ()
Mistrovsky natočená filmová a rodinná anamnéza, která střídá momenty neobyčejného citu, v nichž Spielberg dokáže do komorního měřítka promítnout velké věci, a trochu banální kompilace známých motivů a osvědčených mouder. Několikrát se mnou film dokázal pohnout, hlavně když šlo o skvostný duet Dano - Williams, nebo když chlapecké nadšení z amatérských filmů přeloží způsobem, kdy v divákovi vzbudí pocit, že sleduje něco bezmála zázračného. Film jako médium líčí Fabelmanovi coby dvousečnou zbraň, schopnou rány hojit i nemilosrdně zasazovat. Je v tom kus rozbolavělé, ale smířlivé melancholie, která nepůsobí nijak rozměkle - na to má Spielberg pořád příliš jistou ruku. Na všech těch hezkých obrazech je přesto něco banálně pomíjivého, příliš komfortního, což dokládá anekdotický konec. Nejsilnější dojem tak zanechá vztah Sama a jeho rodičů, v němž se zrcadlí bolest i osamělost Spielbergových dětských postav. Velký respekt, lehké dojetí, ale bohužel taky pochyby, zda ve mně tenhle film reálně zanechá víc než prchavé okouzlení. ()
Steven Spielberg je zpět u toho, co umí nejlépe - citlivě vyprávěné a na charakterech postavené rodinné drama o kouzlech objevování čehosi magického - zde zosobněného kinematografií samotnou. Dvouapůlhodinový film dokáže téměř dokonale strhnout a pohltit, přesto jsou v něm dvě tvůrčí rozhodnutí, nad kterými mi zůstává rozum stát. Jednak nechápu, z jakého důvodu musel mít hlavní herec celý film nasazené tmavé kontaktní čočky, kvůli nimž vypadají jeho oči stejně mrtvě jako oči žraloka z Čelistí. Pro mě to sabotovalo jinak velmi snaživý výkon mladého Gabriela LaBelle. A pak teda myšlenka (spoiler), že by namachrovaný antisemitský šikanátorský hovado na základě kouzla filmového média šlo za svou obětí a nejen se omluvilo, ale rovnou citově zhroutilo nad vlastní prázdnotou - nic naivnějšího a přitroublejšího jsem letos v kině nezažil. Tyhle dvě věci o to víc štvou, protože se jim dalo jednoduše předejít. Nicméně i přes připomínky u mě panuje spokojenost a zejména v krátkých scénách, kdy prostor a výborně napsané role dostanou veteráni Judd Hirsch a David Lynch, jsem měl spokojený úsměv na tváři. ()
Nádherná autobiografická zpověď legendárního režiséra, v níž skrze zjevné i chytře nenápadné náznaky probleskují jeho typické režisérské postupy. Snímek The Fabelmans nám ukazuje tu nejvíce formativní část režisérova dospívaní, v němž se položily základy jeho nehynoucí lásce k filmovému řemeslu a režii jako takové. Celý tento příběh následně obepíná bolestivě známý příběh jeho rodičů, což ho donutí přemýšlet a pochybovat o všem co doposud poznal. Spielberg se všemi těmito ingrediencemi pracuje přesně tak jak čekáte, takže na ploše čítající 151 minut vytváří vtahující filmový koktejl, který ve svých nejsilnějších momentech dokáže být vtipný, třeskutě břitký, krásně rodinný, ale především dokonale uvěřitelný. Po celou dobu stopáže jsem se kochal každou vteřinou tohoto bezesporu dokonalého zážitku, který na dnešní smutně strnulé filmové scéně působí jako čisté zjevení. Steven Spielberg zkrátka natočil krystalicky čistý film po všech stránkách. Pokud jste tedy, stejně jako já, fanoušky jeho práce, snímek The Fabelmans by Vám rozhodně neměl uniknout. Nic takového už se (bohužel) dnes opravdu netočí. Výborná práce! PS: U závěru snímku s režisérem Johnem Fordem (epický David Lynch!) a hledáním horizontu mi ukápla slza dojetí. Tohle je prostě cinefilní zážitek se vším všudy! „Movies are dreams that you never forget.“ ()
Je to něžný a emocionálně úplný film, který také vzdává hold Spielbergovým rodičům. Jeho dětství míří do lesa temných pravd dospělosti. Vše je zabalené do jednoduchého vyprávění s pochopením a láskou. Půlka jsou nostalgické paměti, půlka óda na sílu filmů. Částečně zrod umělce, částečně rodinné drama. ()
Galerie (137)
Zajímavosti (12)
- Myšlienka pre zrod tohto filmu bola stará skoro dve desaťročia. V roku 2004, keď pracoval na filme Mníchov, Spielberg porozprával scenáristovi Tonymu Kushnerovi svoj životný príbeh, pričom Kushner mu v odpovedi povedal: "Jedného dňa o tom budeš musieť natočiť film." (Arsenal83)
- Posledná scéna Paula Dana ako Burta Fabelmana vo filme bola skutočne natočená na výročie smrti Arnolda Spielberga. (Arsenal83)
- Seth Rogen novinárom povedal, že Steven Spielberg bol na pľaci počas produkcie často emocionálny. "Bol to veľmi emotívny zážitok. Na natáčaní veľa plakal," povedal. "Film je dosť priamo založený na jeho živote a takmer všetko, čo sa deje vo filme, je niečo, čo sa stalo jemu.“ (Arsenal83)
Reklama