Belle de jour
Bella di giorno
Kráska dňa
Belle de Jour
Belle de Jour
Režie:
Luis BuñuelKamera:
Sacha ViernyHrají:
Catherine Deneuve, Jean Sorel, Michel Piccoli, Geneviève Page, Françoise Fabian, Maria Latour, Macha Méril, Francisco Rabal, Bernard Fresson, Luis Buñuel (více)Obsahy(1)
Jiskřivé dílo, oscilující na rozhraní pikantní reality a surrealistické vize a řadící se k nejdůmyslnějším průhledům do podvědomí moderních žen. Na příběhu mladé mondénní dámy - oddané manželky i rafinovanou děvky - se Buñuel opět zabývá dvojí morálkou měšťácké společnosti. Séverine žije v ohleduplném, zjevně však neuspokojivém manželském vztahu s bohatým chirurgem Pierrem. Od rodinného přítele se dozví o existenci luxusního nevěstince, do něhož začne každý den odpoledne potají docházet, aby zde poskytovala pod pseudonymem "Belle de jour" sexuální služby. Buñuel vedle sebe bez přechodu klade útržky snů, představ a reality a tak bez velkých technických prostředků dosahuje surrealistického účinku svého filmu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (162)
Ponor do složitého vnitra ženy v provokativním příběhu nepostrádá vtip a Buñuelovy tradiční surrealistické výjevy mu dodávají osobitý nádech. Vlastně mě jen překvapilo, že zpracování děje kolem prostituce se obešlo bez jediného erotického záběru odhalující vnady Catherine Deneuve, zrovna u filmu, kde by odvážnější sexuální scéna snad ani nemohla působit samoúčelně. O to více možná lze ocenit kouzlo, jaké z decentně zrežírovaných a nasnímaných erotických scén sálá, kdežto pikantní nádech pramení především z obsahu. Spočátku vypadalo, že tenhle Buñuel bude ve srovnání s jinými filmy své pozdní tvorby málo zábavný a bez humoru, jakmile Séverine vstoupila do nevěstince, začala být Kráska dne nejen zábavná, ale i docela napínavá. Séverine hraje dvojí hru, jinou tvář představuje během chvilek vedle manžele, jinou, když začne poskytovat porůzným klientům své sexuální služby; režisérovi i herečce se skvěle povedlo odlíšit tyhle dvě roviny a přenést z nich na diváka často vzájemně odlišnou náladu. Pobavili mě i pánové hostující v nevěstinci, zvláště Buñuelův dvorní „epizodkář“ François Maistre, tentokrát jako profesor se svéráznými svůdníckými praktikami. 90% ()
Mám rád filmy se surrealistickým nádechem. I proto jsem se těšil až nám ČT2 ve svém cyklu Velikánů světového filmu nabídne týden s Luisem Buňuelem. A první film je za mnou tak vzhůru do hodnocení. To je jak vidíte kladné a to i přestože netuším jestli jsem tenhle film pochopil správně. Proto se v tomhle komentáři pokusím o svou interpretaci děje. Ty co film neviděli musím požádat aby dále nečetli kvůli spoilerům: Podle oficiálního textu distributora nám film ukazuje podvědomí moderních žen. A tady vidím hlavní nosník na kterém celý snímek stojí. Představuji si zde rovnici podvědomí = skryté tužby. Po čem touží hlavní postava? Po lásce, penězích, úctě, dobrodružství? Co ji ovlivňuje k tomu, aby se začala dobrovolně prodávat. Vždyť má zdánlivě všechno. Bohatého manžela, který ji miluje a ona podle svých slov miluje jeho. Žije v luxusu, má svou vlastní služebnou a určitě úctu všech svých přátel. Podle mě musíme přijít na to co hlavní hrdinku dovede k prostituci, abychom plně pochopili tento film. Já jsem to pochopil takto - Hlavní hrdinka má trauma z dětství kdy byla pohlavně zneužívaná. Odkazuje mě k tomu flashbackový záběr (dívka na klíně staršího muže) ze začátku snímku kdy vstupuje do domů neřestí. Proto má problémy ve svém milostném životě. Takoví lidé si většinou sami sebe neváží a někdy skonči u nejstaršího řemesla, které si vybrala hlavní postava. Myslím, že Séverine svého manžela opravdu velmi milovala a možná proto se mu bála svěřit. Bála se, že ji odvrhne. Nehledala, žádný flirt nebo dokonce poměr jasně přece vidíme, že svého velkého ctitele zarputile odmítá. Vyplývá už s toho proč se stála prostitutkou? Podle mého ano. Náhodný sex bez lásky ji zbavoval špatných vzpomínek a uklidňoval ji. Více se tak sbližovala se svým manželem. Což je docela paradox, jelikož manželé které sbližuje nevěra moc často nenajdete. Že by sex bez lásky nebyl nevěra? Problémy přece nastály až když se objevil Marcel. Který se do naší Krásky dne bezhlavě zamiluje. I ona k němu určitě něco cítí. A to ji vlastně donutí ukončit svou činnost dámy na jednu noc respektive odpoledne. Na konci utíká před láskou Marcela, aby zachránila svou lásku k Pierrovi. Tohle je můj výklad tohoto filmu. Tuším, že asi píšu úplně jiný film, ale alespoň jsem o tom zkusil uvažovat. 75% ()
Člověk by od Bunuela čekal nějaký surrealistický propletenec, u kterého si nejsme sami jisti, co to vlastně sledujeme. V Krásce dne tomu tak není. Jednotlivé sekvence na sebe pozvolna navazují a až do posledního záběru pochybujeme, zdali vůbec sledujeme Bunuelův film. Ale pak přijde onen poslední záběr a přichází na řadu ta správná tagada. Catherine Deneuve v roli Severine hledá svou sexualitu, pro níž ve vyšších kruzích není místo. I přesto, že je citově oddaná svému muži, city nejsou to, po čem by toužila. Ponížení, sexuální uspokojení a masochismus je to, oč tu běží, vážení. Dosáhla Severine svých sexuálních tužeb, udělala ze svého muže paroháče nebo to všechno byl jen sen, po jehož doznění jí čeká zas ten samý nudný buržoazní život? ()
O zdánlivě chladné krásce, která měla umírněně odvážné erotické představy - o spořádaném manželství, kterému evidentně tenhle druh fantazie zcela chyběl - o palčivé touze, která došla naplnění - a o nepřiměřené ceně, která musela být zaplacena ... i s lichvářskými úroky. Intimní, komplikovaný, křehký i provokativní příběh, který si nehraje na morálku a hází za hlavu zažité konvence - a jehož finále vás bez pardonu vrátí zpátky na zem. ()
Galerie (60)
Zajímavosti (11)
- Stejnojmenný román Josepha Kessela z roku 1928 vyšel česky pouze jednou, v roce 1934 pod názvem Belladonna. Slovenský překlad nese název Hriešnica a vyšel až v roce 1993. (NinadeL)
- "Belle de jour" (kráska dne) je ve francouzštině denivka, květina, která kvete jen ve dne, podobně jako Severine (Catherine Deneuve) pracuje v nevěstinci pouze v odpoledních hodinách. "Belle de jour" je také trochu slovní hříčka, protože připomíná "belle de nuit" (kráska noci), což je eufemismus pro prostitutku. (Aelita)
- Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Josepha Kessela. (Hans.)
Přepsáno v dubnu 2019. Kráska dne je v Buñuelových rukách kritikou morálního stavu společnosti, uvězněnou již mnoho věků v přísném řádu etiky bigotní křesťanské výchovy. Proto Kráska dne vyráží s anarchistickým odhodláním rázně vpřed, s cynickým úsměvem útočí otevřeně na zažité společenské konvence, zblízka obnažuje niternou rozervanost a demaskuje všechny potlačované touhy, úchylky a intimní osamělost. Morální rozkol mezi společensky přijatelnou normou chování a představou éterického uspokojení se odráží ve vnitřním sváru mezi idem a superegem, s bolestí se hledá cesta k vlastnímu pochopení. Ryze intimní boj a náhle osvobozená sexuální vášeň nenechává bez povšimnutí ani okolí, které je přímo i nepřímo zasvěceno. Následná spoušť vzájemných i protichůdných tužeb se nehodlá dobrovolně vzdát všech nově dobytých zisků. Buñuel využívá svoji surrealistickou posedlost k znejistění forem skutečnosti, realita se prolíná s dávnou vzpomínkou a stimulující představou. Volně prochází z jedné roviny do druhé a pohrává si s možností ztvárnění, přístupu i vysvětlení. Úspěch se sice odvíjí od erotického napětí a fetišismu, přesto je zde nejdůležitějším nástrojem čistě vnitřní boj jednotlivce. Hlavním místem objevené niterné rozervanosti je Séverine Serizy alias Belle de Jour (vynikající Catherine Deneuve, jako malá holčička Dominique Dandrieux), manželka s velmi dobrým stavovským postavením a sžíravou potlačovanou touhou masochistického ražení. Manželova laskavost ubíjí, je nenaplňujícím i předpokládaným standardem, vlastní sexualita má své zájmy. Původní bezradnost je překvapena realitou, má strach z následků a pamatuje si na výchovu. Hlas chtíče je silný, překonává nesmělost a užívá si nově poznané obzory rozkoše. Vnitřní boj nekončí, strhává, osvobozuje, zotročuje vlastní vůli, vydírá, mstí se a zrazuje. Hlavní mužskou postavou je Pierre Serizy (sympatický Jean Sorel), Séverinin manžel, uznávaný chirurg a vzor ušlechtilého muže. Spořádanost a lidumilnost pro něj nejsou prázdnou formulkou, ale životním přesvědčením. Výraznou postavou je Henri Husson (dobrý Michel Piccoli), Pierrův dlouholetý kamarád se slabostí pro jeho ženu. Prostředí lepšího stavovského postavení je sice zasaženo lehkým stupněm dekadence, přesto je velmi upřímný ve svém způsobu chování a nemá potřebu bořit a ničit. Důležitou postavou je Marcel (pozoruhodný Pierre Clémenti), mladý zločinec s výraznými sadistickými sklony. Zločinecký život uspokojuje jeho touhu po lepším životě. Bere si, co chce a odmítnutí nepřijímá. Chtíč nalezl své uspkojení a nemíní se ho za žádnou cenu vzdát. K výraznějším postavám patří také Anaïs (velmi zajímavá Geneviève Page), šarmantní provozovatelka nevěstince pro lepší klientelu. Kráska dne je pro ni perlou, která poslouchá příkazy a plní všechny možné mužské potřeby. Z dalších rolí: klidnější gangster a Marcelův kamarád Hyppolite (příjemný Francisco Rabal), spolehlivá a prostodušší Anaïsina služka Pallas (Muni), nenasytně žádostivý klient nevěstince a výrobce bonbonů Adolphe (Francis Blanche), po stimulujícím výprasku toužící gynekolog (François Maistre), rituální fetišista a dobře platící vévoda (Georges Marchal), Séverininy zkušené kolegyně z domu rozkoše brunetka Charlotte (Françoise Fabian) a zrzka Mathilde (Maria Latour), Séverinina kamarádka Renée (Macha Méril), tajemný a spokojený čínský návštěvník nevěstince (Iska Khan), nevybíravý vévodův majordomus (Bernard Musson), či služka u Serizů Marie (Adélaïde Blasquez). Kráska dne přitahuje na svou dobu velmi kontroverzní formou voyery a sexuálně nenaplněné, nicméně podstatou je rozpor a anarchistická nesmlouvavost Buñuelovy soukromé války proti zatuchlým konvencím, morální přetvářce a katolické nesnášenlivosti. Niterná rozervanost v poetické filmové řeči sugestivně ožívá a zmocňuje se všeho v dohledu. Konečně, buď se naučíme vycházet s potlačovaným pudem v souladu s realitou, nebo se staneme jejich otroky a život bude rozpolcen. Zásadní životní konflikt, úchvatný filmový prožitek! () (méně) (více)