Belle de jour
Bella di giorno
Kráska dňa
Belle de Jour
Belle de Jour
Režie:
Luis BuñuelKamera:
Sacha ViernyHrají:
Catherine Deneuve, Jean Sorel, Michel Piccoli, Geneviève Page, Françoise Fabian, Maria Latour, Macha Méril, Francisco Rabal, Bernard Fresson, Luis Buñuel (více)Obsahy(1)
Jiskřivé dílo, oscilující na rozhraní pikantní reality a surrealistické vize a řadící se k nejdůmyslnějším průhledům do podvědomí moderních žen. Na příběhu mladé mondénní dámy - oddané manželky i rafinovanou děvky - se Buñuel opět zabývá dvojí morálkou měšťácké společnosti. Séverine žije v ohleduplném, zjevně však neuspokojivém manželském vztahu s bohatým chirurgem Pierrem. Od rodinného přítele se dozví o existenci luxusního nevěstince, do něhož začne každý den odpoledne potají docházet, aby zde poskytovala pod pseudonymem "Belle de jour" sexuální služby. Buñuel vedle sebe bez přechodu klade útržky snů, představ a reality a tak bez velkých technických prostředků dosahuje surrealistického účinku svého filmu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (162)
Bunuel si ten snový svět prostě nemohl odpustit, ikdyž vlastně díky tomu jsou jeho filmy o to zajímavější. Hromada flashbacků, nemálo vizí na pomezí snu a reality a k tomu krásná, křehká a půvabná Catherine Deneuve. To je Kráska dne, která skrze své touhy dojde až ke spokojenosti a odpoutání se od sadomasochistických představ. Nebo ne?! Ať už to režisér zamýšlel jakkoli, tak to vcelku vypadá opravdu umělecky, poutavě a zajímavě. Zkrátka film, který si každý z nás může uchopit zcela po svém. ()
Náruživé a provokativní, přesto velmi vkusné a seriózní. "Mistři šoku a hnusu" dnešní kinematografie (ano, myslím tím Lanthimose a von Triera, a nejen je...) by se od Bunuelova snímku mohli učit, jak zacházet do niterných pater lidské duše a nepodlehnout při tom vůni kalkulu. Luis Bunuel a scenárista Jean-Claude Carriere se v Belle de Jour ponořují do skrytých tužeb dívky z buržoazních poměrů (ztvárněné chladnou Catherine Deneuve), jejíž vysněné představy o submisivitě nabydou po návštěvě salonního nevěstince reálných rozměrů. Drama je to komorní, zato úderné a nekonvenční, ozdobené Bunuelovým surrealistickým laděním (stěžejním centrem snových kontur se zde stává začátek a konec), jehož dokonalosti a absolutní syntézy s tradičním narativem dosáhli Bunuel s Carrierem o pár let později ve sžíravé kritice salonních poměrů: Nenápadném půvabu buržoazie. ()
Zpočátku zajímavá studie nefunkčního vztahu mladého páru, kde chybí láska, oba na sebe vůbec nemají čas a žena se na základě chybějících citů a nenaplněných sexuálních tužeb rozhodne jít dělat prostitutku bohatým chlapům, později se z toho vytratí ten chybějící cit a je to jen o jejích sexuálních tužbách. Takže pak celkem dlouhá část filmu je jen o sexu, ale je v tom zase kritika bohaté třídy a jejich bizarních úchylek, tudíž i tahle značně slabší část má něco navíc, jenže i tak ztratí silný náboj úvodu a se vztahem těch dvou se moc nepracuje. A v závěru, s příchodem toho gangstera, to je zase solidně vedené a naštěstí to tak zůstane až do samotného (a dost povedeného a silného) konce. Po filmařské stránce to má Buňuel zase samozřejmě naprosto dokonalé se spoustou skvěle promyšlených záběrů, zahrané je to taky slušně a na mladou Catherine Deneuve se hezky kouká (s tou jsem v poslední době vlastně viděl dost filmů), poutavou atmosféru to má taky, ale u vyznění celého filmu nemůžu říct, že by se ho povedlo podat úplně nejlíp. I tak se mi ale Kráska dne líbila a i přes určité mínusy si myslím, že se to Buňuelovi spíš povedlo než naopak. Slabé 4* ()
Je fascinující koukat na film o prostituci a sexu, ale žádnou otevřenou sexuální scénu nevidět. Jsem si jist, že kdyby to někdo točil dnes, je z toho prach obyčejné porno. Nicméně Kráska dne má po celou délku nádech erotiky a vzrušení a sny, které se odehrávají v hlavě hlavní hrdinky, to jenom dokreslují. A ze všeho nejlepší je konec, ale psát o něm nebudu, těch 101 minut Vám stejně uteče jako voda a konec si užijete sami. ()
Galerie (59)
Zajímavosti (11)
- Výklad děje zůstává na divákovi. Utajen je také obsah krabičky, kterou asijský zákazník přinese do nevěstince, otevře před děvčaty a ta s výkřiky hrůzy odmítají. Séverine (Catherine Deneuve) však reaguje jinak. Tato krátká scéna rozdráždila představivost miliónů diváků, zejména žen. Na jejich otázky, co bylo uvnitř, reagoval tvůrce slovy: "Cokoli chcete." [Zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
- Režisér si jako obvykle u svých děl na producentech vymínil, že mu do realizace nebudou zasahovat. Méně však zmohl proti katolické cenzuře: musela být vypuštěna scéna mše, sloužené pod kopie Grünewaldova Krista (obrazu proslulého svým naturalistickým spodobněním zmučeného těla). [Zdroj: FNŘ] (hippyman)
- "Belle de jour" (kráska dne) je ve francouzštině denivka, květina, která kvete jen ve dne, podobně jako Severine (Catherine Deneuve) pracuje v nevěstinci pouze v odpoledních hodinách. "Belle de jour" je také trochu slovní hříčka, protože připomíná "belle de nuit" (kráska noci), což je eufemismus pro prostitutku. (Aelita)
Přepsáno v dubnu 2019. Kráska dne je v Buñuelových rukách kritikou morálního stavu společnosti, uvězněnou již mnoho věků v přísném řádu etiky bigotní křesťanské výchovy. Proto Kráska dne vyráží s anarchistickým odhodláním rázně vpřed, s cynickým úsměvem útočí otevřeně na zažité společenské konvence, zblízka obnažuje niternou rozervanost a demaskuje všechny potlačované touhy, úchylky a intimní osamělost. Morální rozkol mezi společensky přijatelnou normou chování a představou éterického uspokojení se odráží ve vnitřním sváru mezi idem a superegem, s bolestí se hledá cesta k vlastnímu pochopení. Ryze intimní boj a náhle osvobozená sexuální vášeň nenechává bez povšimnutí ani okolí, které je přímo i nepřímo zasvěceno. Následná spoušť vzájemných i protichůdných tužeb se nehodlá dobrovolně vzdát všech nově dobytých zisků. Buñuel využívá svoji surrealistickou posedlost k znejistění forem skutečnosti, realita se prolíná s dávnou vzpomínkou a stimulující představou. Volně prochází z jedné roviny do druhé a pohrává si s možností ztvárnění, přístupu i vysvětlení. Úspěch se sice odvíjí od erotického napětí a fetišismu, přesto je zde nejdůležitějším nástrojem čistě vnitřní boj jednotlivce. Hlavním místem objevené niterné rozervanosti je Séverine Serizy alias Belle de Jour (vynikající Catherine Deneuve, jako malá holčička Dominique Dandrieux), manželka s velmi dobrým stavovským postavením a sžíravou potlačovanou touhou masochistického ražení. Manželova laskavost ubíjí, je nenaplňujícím i předpokládaným standardem, vlastní sexualita má své zájmy. Původní bezradnost je překvapena realitou, má strach z následků a pamatuje si na výchovu. Hlas chtíče je silný, překonává nesmělost a užívá si nově poznané obzory rozkoše. Vnitřní boj nekončí, strhává, osvobozuje, zotročuje vlastní vůli, vydírá, mstí se a zrazuje. Hlavní mužskou postavou je Pierre Serizy (sympatický Jean Sorel), Séverinin manžel, uznávaný chirurg a vzor ušlechtilého muže. Spořádanost a lidumilnost pro něj nejsou prázdnou formulkou, ale životním přesvědčením. Výraznou postavou je Henri Husson (dobrý Michel Piccoli), Pierrův dlouholetý kamarád se slabostí pro jeho ženu. Prostředí lepšího stavovského postavení je sice zasaženo lehkým stupněm dekadence, přesto je velmi upřímný ve svém způsobu chování a nemá potřebu bořit a ničit. Důležitou postavou je Marcel (pozoruhodný Pierre Clémenti), mladý zločinec s výraznými sadistickými sklony. Zločinecký život uspokojuje jeho touhu po lepším životě. Bere si, co chce a odmítnutí nepřijímá. Chtíč nalezl své uspkojení a nemíní se ho za žádnou cenu vzdát. K výraznějším postavám patří také Anaïs (velmi zajímavá Geneviève Page), šarmantní provozovatelka nevěstince pro lepší klientelu. Kráska dne je pro ni perlou, která poslouchá příkazy a plní všechny možné mužské potřeby. Z dalších rolí: klidnější gangster a Marcelův kamarád Hyppolite (příjemný Francisco Rabal), spolehlivá a prostodušší Anaïsina služka Pallas (Muni), nenasytně žádostivý klient nevěstince a výrobce bonbonů Adolphe (Francis Blanche), po stimulujícím výprasku toužící gynekolog (François Maistre), rituální fetišista a dobře platící vévoda (Georges Marchal), Séverininy zkušené kolegyně z domu rozkoše brunetka Charlotte (Françoise Fabian) a zrzka Mathilde (Maria Latour), Séverinina kamarádka Renée (Macha Méril), tajemný a spokojený čínský návštěvník nevěstince (Iska Khan), nevybíravý vévodův majordomus (Bernard Musson), či služka u Serizů Marie (Adélaïde Blasquez). Kráska dne přitahuje na svou dobu velmi kontroverzní formou voyery a sexuálně nenaplněné, nicméně podstatou je rozpor a anarchistická nesmlouvavost Buñuelovy soukromé války proti zatuchlým konvencím, morální přetvářce a katolické nesnášenlivosti. Niterná rozervanost v poetické filmové řeči sugestivně ožívá a zmocňuje se všeho v dohledu. Konečně, buď se naučíme vycházet s potlačovaným pudem v souladu s realitou, nebo se staneme jejich otroky a život bude rozpolcen. Zásadní životní konflikt, úchvatný filmový prožitek! () (méně) (více)