Kráska dne

Pokud si feministky vedou něco jako černou listinu, "Kráska dne" tam určitě nechybí. Bunuel zobrazuje ženy jako něco, co slouží čistě jen pro uspokojení mužských potřeb, stačí si jen zaplatit (žena=prostitutka). Surrealisticky koncipovaná fraška využívá snových sekvencí a prostřihů do hrdinčiny minulosti, ty nám sice mnoho nevysvětlí, ale mohou sloužit jako záchytná vodítka, podle kterých si můžeme snímek zkusit rozšifrovat. Já si film užil jako snovou hříčku, zkoumající sexuální fantazie a úchylky, dále jsem se dozvěděl, že pojem frigidní nymfomanka se vůbec nevylučuje :) Netřeba zmiňovat, že film si oblíbí především pánové, na čemž nese zásluhu okouzlující Catherine Deneuve, jejíž erotično bylo pro výsledný dojem klíčovým. 9/10 (08.12.2009)

Buñuelove vzťahové štúdie sú vskutku úchvatné a jedinečné. U tohto režiséra sa mi páči, že nič nenecháva na náhodu a vždy sa snaží ísť až na kosť problému, k čomu mu samozrejme slúži najmä brilantné charakterové vykreslenie postáv. V tomto prípade sa mi však zdá, že sa tu mierne odklonil od bežnej schémy skúmania vzťahu, a že sa viac zameral na psychológiu jedinca, konkrétne na ženu, ktorá si navonok žije spokojným životom, no vo vnútri je prázdna ako taká opustená vlčica. Čo sa týka jednotlivých nelineárnych vsuviek vo filme - útržky snov a predstáv, nevadili mi, a miestami pekne dopĺňali hlavnú os príbehu. Záver som si predstavoval trochu inak, no ale zas nemôžeme mať všetko, však? Nadpriemer. 75/100 (11.10.2017)

Že by Buñuel opravdu v tomto filmu útočil na svátost manželskou, jak tvrdí uživatel Pohrobek? Je to skutečně docela dobře možné, i když já osobně jsem ve filmu nějakou ostrou averzi k tomuto svazku nepocítil. Jisté je jedno: hlavní hrdinka Severine, skvěle ztvárněná Catherine Deneuve, není v manželsví zcela šťastná a hlavní příčinou jejího strádání je neukojená sexuální touha. Snad je pro svazek s jedním mužem příliš bohatá, neprávem spoutaná a zároveň trestaná za něco, s čím se narodila a čím nechce ubližovat. Že by tohle chtěl říct Buňuel? Jistě víc. Viděno pohledem dnešního diváka, kterému sexualita otevřeně vstupuje do života i ve chvílích, ve kterých na ni absolutně nemá náladu a nenormální je spíše ten, kdo se o svůj sexuální život nedělí, to může vypadat úplně jinak. Totiž jako selhání "intimní" komunikace manželů, či prostě obecně partnerů, kteří si nedokáží otevřeně sdělit, po jakých sexuálních zážitcích touží. A zde by již Buñuel mohl s radostí přispěchat s tezí, mimochodem nejspíše oprávněnou, že za takový stav věcí je zodpovědna církev, která po staletí vnímala sexualitu jako něco špinavého, vhodného jen k plození dětí, na což stačí 3 minuty a jedna poloha. Nu nevím, jak moc pokročila sexuální revoluce ve frankistickém Španělsku roku 67. Ale můj pocit z Buňuela je, že touží vždy být před o nad situací zároveň. Angažovaný i cynický - politicky i společensky. Nejspíš by souhlasil, že v posteli není místo nejen pro stát, ale ani pro boha, byť jeho útoky vůči církvi, jsou-li tu přítomny, proti např. Viridianě značně zesubtilněly. Jisto je, že Severine své touhy začne ukájet mimo manželství a její zážitky jsou, mírně řečeno, velmi netradiční. Netuším, kde přesně k nim Buñuel našel inspiraci, zda v okolí, ve snech či fantazii, ale nedá mi to, abych si neodpustil citovat, co řekl o jednom svém slavném příteli: "Salvador Dali svedl mnoho žen, zvláštěpak Američanek, jenže tahle svedení většinou spočívala v tom, že je svlékl do naha ve svém bytě, osmažil pár vajíček, dal je těm dámám na ramena a beze slova jim ukázal dveře.” Ke sledování Krásky dne přeji všem dobrou chuť :) (18.09.2008)

Krásku dne bych neviděl nebýt naší zlaté čt2 (děkuju). Zaujalo mě téma a také hlavní protagonistka (shodou okolností jsem C. Deneuve viděl nedávno ještě v jednom filmu a docela mě dostal fakt, že tato herečka byla za mlada fakt kočka). S panem režisérem to bylo naše první setkání, takže zatím nemám s čím srovnávat. Hlavní hrdinka byla strašně komplikovaná postava (stejně tak se ale dá krásně říct, že prostě nevěděla, co pořádně vlastně chce); žila si v blahobytu, měla úspěšného manžela a taky elegantního sebevědomého nápadníka, ale ani s jedním si to nechtěla rozdat, protože ji plně uspokojovala pouze práce společnice (dámy prominou; prostě to byla kurva a potřebovala to tvrdě, nač z toho dělat tabu, že :-) ). Možná sexuální úchylka, deviace, v každém případě dění v ve veřejném domě bylo velmi zajímavé, často i úsměvné a stejně tak Severininy zvrhlé představy. To, že se "práce" promítla i do soukromého života a poznamenala ho, jí možná paradoxně pomohlo, každopádně dle konce nelze moc usuzovat, jak její život pokračoval dál. Zvláštní dílko, které v dnešní době samozřejmě ani za mák nevyzní odvážně či nějak eroticky, ale zabaví a pobaví, takže na ty slabší 4* to ještě bude. (06.02.2012)

Pokládat tento film za společensko-kritický jen dokazuje, jak mělká a zničující byla hippícká kulturní revoluce. Šablonovité prkenné figury a doslova comicsový příběh mohou vyvolávat emoce jen v lidech charakterově nedospělých. Jejich zrovnoprávnění je právě ten výsledek, ke kterému celý ten ikonoklastický kravál mířil. --- Já to neodmítám z nesouhlasu, odmítám to coby blbé. (25.10.2011)