Oppenheimer
Oppenheimer
Oppenheimer
Režie:
Christopher NolanScénář:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Ludwig GöranssonHrají:
Cillian Murphy, Matt Damon, Robert Downey Jr., Emily Blunt, Florence Pugh, Josh Hartnett, Casey Affleck, Rami Malek, Kenneth Branagh, Tom Conti, Benny Safdie (více)VOD (4)
Obsahy(2)
V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit… (Cinemart)
(více)Recenze (1 340)
Geniálny mix obrazu a zvuku, herecká extratrieda (takúto zostavu už len tak neuvidíte) nonstop gradujúca hudba a myšlienkovo bohatý film ktorý treba vidieť na veľkom plátne. Keby toto natočil iný režisér, ide o jeho životné dielo. U Nolana už sme ale zvyknutí na top robotu a tak sú očakávania ďaleko inde. No a ja som rád že ich opäť naplnil parádne. Nato že zväčša ide o dialógovu lahôdku, tempo je veľmi dynamické. Nelinearné rozprávanie, kamera, artovejšie vychytávky, to všetko spolu vytvára pocit výnimočnosti. Oppenheimer je monumentálna dráma, a takých veľa nie je. Cillian Murphy je hlavný ťahač príbehu, verím ale že Downey Jr. si ide minimálne pre nomináciu na Oscara. Zatiaľ kino zážitok roka ktorý síce citeľné brzdí v poslednej polhodinke, no ja som bol tak vtiahnutý že mi to ani na chvíľu nevadilo. ()
,,Stávám se smrtí, ničitelem světů” Na tento životopisný snímek o "americkém Prometheovi" jsem se, musím říct, moc těšil a má očekávání se celkem naplnila. Ze začátku mě sice ono prolínání více dějových rovin poněkud mátlo, ale postupem času jsem si na tento styl vyprávění zvykl (ač moc nechápu důvody, proč dějová linka spojená se slyšením Oppenheimerova protivníka Strausseho před americkým Senátem musela mít černobílý vizuál). Tříhodinová stopáž mi vzhledem k celkovému tempu vyprávění a poměrně opulentnímu vizuálu (viz zejména scéna s pokusným výbuchem bomby) vůbec nevadila (na hodinky jsem se v kině za celou dobu podíval jen jednou). Možná trošku paradoxně mě z celého filmu asi nejvíce bavila jeho závěrečná část, která v plné šíři ukazuje, jakému bezprecedentnímu tlaku musel Oppenheimer za éry mccarthysmu čelit. Zde totiž již nejde jen o čistě chladný životopisný film, ale máte co dočinění se silným politickým dramatem. Trošku mi asi celkově vadila poněkud předimenzovaná hudba, ač asi chápu Nolanův záměr podtrhnout jejím prostřednictvím vyhrocenost daných dějů. ()
3.5/5. Téma je poněkud suché, jde vlastně o tři hodiny dlouhou biografii s ohulenou hudbou a prostřihy na atomové výbuchy. Grafické podání je fantastické, dialogy sedí a jsou i vtipné. Hudba ve správné momenty graduje. Tak s čím mám problém? Třeba s tím že se nedokážu ani po 3 hodinách filmu ztotožnit s hlavním hrdinou. Nebyl mi příliš sympatický. Prostě další americká vědecká modla. Biografickiu linku filmu jsem tedy příliš neocenil. Linka zkoušky atomové bomby se ale povedla. Linka morální kocoviny Oppenheimera beru. Sdělit myšlenku, že Oppenheimer chtěl ukončit atomovou bombou všechny budoucí války je dobrá pointa. Závěrečnou linku perzekuce Oppenheimera asi už tolik řešit nemusím. Jen za sebe řeknu, že je zbytečně rozkouskovana a místy dost nepřehledná. Přijde mi, že je primárně určena Američanům. I ti se musí vyrovnat se svou erou poválečných cistek. Zatímco u nás soudci z lidu zabili Horakovou, v Améru za levicové aktivity zdiskreditovali může, který z Ameriky udělal světového policajta. Dobře za ten film. Před chvílí jsem četl že Oppneheimera ocistili až teprv před rokem. A to je dobře. ()
"Teraz som sa stal Smrťou. Ničiteľom svetov." Film, ktorému neviem vyčítať nič. Len pridávam upozornenie, že chce pozorného sústredeného diváka a doma ho čaká doštudovanie faktov (napr. že atómy tvoria z 99 % "prázdny priestor") a historických postáv. Mená svetoznámych fyzikov Niels Bohr, Werner Heisenberg, Enrico Fermi, Lewis Strauss si zo školy len matne pamätám.. Áno, naozaj, po filme kino stíchlo, aj tá partia pubertiakov, ktorá si priniesla pukance a počas prvej polhodiny pravidelne riešili svoje mobily, sa upokojila a sústredila. Možno tento film nie je len o Robertovi Oppenheimerovi, ale o nás, o ľudstve, ako takom. Koľkokrát sme sa už hrali s ohňom a spôsobili požiar? Možno nie globálny, ale podpálili sme pôdu pod sebou a mosty medzi nami. ()
Chirurgicky natočený film. Nolan je technik a zde odvedl skvělou práci. Má to úžasný herce (casting je narvaný známými tvářemi) v čele se skvělým Cillian Murphym, kterého na konci zastínil Robert Downey Jr. (Give him an Oscar!). Pro Murphyho konečně hlavní role v takovém velkém filmu. Oppenheimer je přesně pro něho. Hudebně je to taky skvělé. Jen si stojím za svým názorem, že ačkoliv hudba i u Tenetu byla dobrá, tak Zimmer mi k Nolanovi víc sedí. Kamera Hoytemy jako vždy vynikající. Pasáž před výbuchem byla fantasticky atmosférická, to napětí se dalo krájet. Samotný výbuch, ale nebyl ničím ohromující, ale asi takhle to mělo vypadat. Poslední třetina perfektní. Můj největší problém s filmem je ten, že jsem čekal víc a tak nějak si uvědomuji, že mě Nolan od Dunkerku nedokáže dostat, tak jak od Memento, až po Interstellar. Mám zde problém s ženskými postavami. Florence Pugh a Emily Blunt jsou moje oblíbené herečky, ale vůbec jsem zde nechápal jejich vztah s Oppenheimerem. Pugh mi tam přišla úplně mimo. Film má nevyvážené tempo a některé pasáže bych krátil. Ale díky Nolanovi a jeho hrátkami s časem je to zajímavá podívaná. Jenže s tím se pojí další problém s filmem, který mám. Díky tomu skákání v čase, Nolan hrozně moc spěchá a nedokázal jsem se plně ponořit do filmu místama. Ve finále jsem si, ale Oppenheimera užil a byl to skvělý kinozážitek. Jen nejsem nadšený. Možná, ale pomůže další projekce. 8/10 ()
Poutavý příběh, tři hodiny utečou jak voda, ale Nolanovi sluší velkolepější podívaná než komorní konverzační drama. ()
Trochu krátke na môj vkus, ale inak nad slnko jasných päť žiarivých hviezd, a to za každú dejovú líniu samostatne a vcelku zároveň. ()
Scéna s Trinity se může směle zařadit do zlatého fondu kinematografie! ()
Je to film roku? Uvidíme, s čím príde Napoleon, adept je to ale horúci. Nolan, ty starý pes! 9 rokov som musel čakať na ďalší film od teba, pri ktorom budem mať zimomriavky a emóciu? A oplatilo sa. Murphy, kedysi Bčkový, vedľajší herec, ktorý svetu ukázal, že má talent a nos na projekty. Pôjde po sošku? Neviem, ale už je definitívne v tripleA klube. Podržal skoro všetko, bez zbytočného prehrávania, so sebe vlastným výrazom a štýlom. Tak, ako som tomu filmu neveril ( po Dunkirku a hlavne po Tenetovi ) a nechcel som to vidieť v kine, tak som to v kine videl a po dlhom čase ma niečo zase rozjebalo na písek. Posledná hodina sa však trochu vlečie a už je to skôr pre pozorného diváka, ale tie dve pred tým, fuuu. Hlavne ten nelineárny štýl predloženia príbehu dokáže udržať jak pozornosť, tak vyrobiť napätie. Čo je však najdôležitejšie, nie je tu výrazné hluché miesto a je to skvelý exkurz do histórie. Kino je nutnosť! 5 z 5 (CinemaCity Eurovea) ()
Po dvoch meh filmoch (Interstellar, Dunkirk) a jednom, ktorý ma vyslovene iritoval (Tenet), mi Nolan konečne zase vybil poistky a natočil jeden z najlepších filmov kariéry. A možno aj ten najlepší. Fantastická práca. ()
Asi první Nolanův film, u kterého mě nezajímal režisér - byly pro mě rozhodující příběh, geniální mysl hlavního aktéra a zvyšující se tlak. Test jaderné zbraně byl výborný. Murphy úžasný, další bezchybné role Damon a Hartnett. Letní kino Boskovice, Filmový víkend 8/2023. ()
Nolanově až patologicky komplikovanému přístupu k jakékoliv věci zkrátka asi nikdy nepřijdu na chuť. Nevadilo mi to u Interstellaru, i Počátek jsem si oblíbil, ale zde převažovaly extrémně komplikované soudní a politické tahanice, které mě v žádném případě do sedačky nepřipoutaly. Absolutně jsem se v tom ztrácel, pomalu nevěděl kdo je kdo a po většinu stopáže se doslova nudil. Co jediné mě zaujalo, tak část paradoxně se zabývající vědou, sestrojením atomové bomby a následných morálních dopadech. Kdyby jen na tom byl vystaven celý film, věřím, že bych se dobře bavil. Bylo to skvěle vystavené, efektní a zatraceně dobře vyniklo v IMAX formátu, který některým scénám dodal nezaměnitelný šmrnc. Bohužel tato část tvořila možná tak čtvrtinu filmu a zbytek se topil v nekonečném, utahaném a rádoby dramatickém politickém patosu. Byl jsem na snímek zvědavý, nakonec se mi bohužel nezavděčil a jde o typ filmu, který nemám vůbec žádnou motivaci si pustit znovu, i třeba, až dorazí na televizní obrazovky s dabingem. Přesto budu Nolanovu kinematografii dál aktivně sledovat, třeba se mi příště opět trefí do chuti. ()
Je to skvělé, ale něco mi tam chybí. Nejspíš mi nehraje poselství s pointou, které ač je super přísně, tak i na Nolana snad až super jasné (i když poslední záběr před titulky bomba!) a taky bych trochu krátil. Los Alamos a pasáže říznuté kvantovou fyzikou, potažmo celkově vědou/filozofováním v čele s Albertem totální blaho. Nejspíš budu mít po těch letech jen ta nejvyšší očekávání a záleží na momentálním rozpoložení, jestli se to potká naplno. Zatím za mě silné čtyři puntíky, objektivně pravděpodobně masterpiece. ()
Naprosto nechutné ztvrátnění největšího a nejhoršího oběvu naší i předešlé doby. Oslava vrahů v podání policitkých kryplů, ale také neuvěřitelné geniality hrstky vědců. Každý si asi udělá obrázek sám, ale já, kterýmu byl Cillian Murphy vždy nesympatický, obracím jeho hereckému umu. Jasně film je prošpikován luxusními herci a taky toto veledílo je toho důkazem. Morálně z toho ale asi nebudu moc dobře spát. ()
Dlouhý, předlouhý a težký, přetěžký to bylo. Samozřejmě ne pro mě. Já jakožto zkušený jaderný fyzik jsem si jen zopáknul pár poznatků a porovnal je s mými výzkumy. Ale nedivil bych se, kdyby odbornost filmu spoustu amatérských diváků odradila. ()
Mít to ke dvoum hodinám… a opět musíte Nolanovi nejednou odpustit, že je to Nolan ( pokud jej za to naopak nežerete samozřejmě ). Viz. zbytečně dramatizovaný výslech Oppiho s následnými halucinacemi a burácejícím sound designem. Jako takhle zbytečně gradovaná například i scéna sraní na hajzlu bude mít stejný efekt. Některé linky naprosto zbytečné pro film a tím pádem i jeho délku ( vše s Florence Pugh ). Jinak formálně šikovné. Škoda té nesmyslné délky. IMAX určitě fajn, ale naprosto zbytečný. Ale to je Nolan. Samozřejmě, že v Imaxu vyzní epičněji i Krteček a hrouda. Silná tři. ()
Ten film neni špatnej (je to Nolan, tak jak by moh bejt špatnej), ale jen si ho už asi nepustim nikdy znovu. Jen nenaplňuje to, co by podle mě moh a měl. Jen mi nepřijde dostatečně zajímavej. Je životopisnej, ale přesto zkratkovitej. Je o jednom z nejvýznaměnjších fyzikálních objevů 20. století (co do významu pro lidstvo, výsledek nejzásadnějšího dosavadního války atd.), ale přesto ne dost popisnej nebo edukativní v týhle vědecký části, která by mohla bejt kurva zajímavá - a kdo by k tomu měl mít lepší příležitost než génius Nolan s v podstatě neomezenym rozpočtem? Film je rádoby psychologickej nebo hloubavej, ale ty myšlenky mně osobně přijdou mělký a ne dost zajímavý (problém dvojsečnosti atomovejch zbraní mě samotnýho napad už asi ticíkrát a teď si z toho na zadek kvůli Nolanovi nesednu). Film je rozvláčnej a často příliš doslovnej (záběry na tavící se kůži z obličejů), přesto ale zkratkovitej - což uznávám, že obecně u životopisnejch filmů jinak moc nejde. Rozumim a cenim tu rovinu absurdního kontrastu byrokratický zvůle a vědecký práce geniálního fyzika s možná nejzásadnějšim přínosem jedný individuality celýmu lidstvu v první polovině dvacátýho století (minimálně v kontextu světovýho válečnýho konfliktu a jeho výsledku), ale mě ta cca třetí čtvrtina filmu (u soudu) s dlouhejma a nepřehlednejma replikama, který byly zároveň ale téměř o ničem, vlastně nudila. Rozumim tomu, že pro někoho tohle je hezký a funkční vykreslení těch kontrastů, o kterejch film asi má bejt, ale na mě to prostě nefungovalo. Nehejtuju to ale - beru, že někoho to oslovit mohlo, někoho to možná dokonce i přivedlo na myšlenky, na který do tý doby nenarazil. Všechno tohle může mít objektivní přínos a pokud to jen povede k nějaký obecně větší ostražitosti směrem k např. hromadnejm zbraním, tak neřeknu ani popel. Jen ten potenciál to podle mýho názoru mělo mnohem, ale mnohem větší. ()
Po Dunkerku a Insomnii dávám v pořadí třetí tři hvězdy Nolanovu filmu a jestli jsem byl u rozprávky z druhé světové vojny ze zpackaných časových rovin a vážných kukučů na rozpacích, tak Oppenheimer si je plně zaslouží a dost mě síří jeho nedotaženost a nekoncepčnost. Prvně pozitiva: mistrná kompozice (u některých obrazů jsem měl chuť všechno pauznout a vychutnávat si jejich "fotografický" vizuál), na Nolana poměrně dobře zvládnuté vztahy mezi postavami, celkem funkční dialogy, herci, kamera, výprava... Strašně dobře se mi na film dívalo, neřekl bych, že má tři hodiny. U výtek převládá vlastně jen jedna. Film není žánrově jednotný. Životopisným není, procházíme jen části Oppenheimerova života a to snad jen pro formu (studium a konec života). Je filmem o jaderné fyzice a fyzicích? Nemyslím si. Témata fyziky se sice občas zmíní, ale většinou jsou jen glosována. Vlastní výzkum bomby v teoretické i praktické rovině není, a narativně je řešen s virtuozitou Nolanovi vlastní: je zmíněn a následně slyšíme o vyřešení. Žádná laboratoř, žádný pokus o proniknutí do myšlenkového diskurzu podivínů... Je politickým dramatem? Možná má k němu nejblíž (Oppenheimer jako představitel vojenského výzkumu - manažer - jedné ze zainteresovaných stran konfliktu slouží vládnímu aparátu a sám je konfrontován s "nepřátelskými" ideologiemi). Dobovým snímkem o 40. a 50. letech v USA? Na to jsou dobové problémy redukovány na polopatickou (až heslovitou) reflexi komunismu/socialismu v USA. Je soudním dramatem? Filmem o pomstě? Psychologickou studií o vině? Alegorií na Promethea? Ale no tak ... Rád bych kouknul na film, který by byl klidně šestihodinový a jednotlivé vrstvy by byly sladěny do kompaktního celku. Takhle bohužel jen za 3. ... A závěrem: mistr na točení jaderných výbuchů je David Lynch ()
Oppenheimer je velký film. Nejen stopáží nebo významem zvoleného tématu, ale především precizní filmařinou. Kdo jiný než Nolan by měl v dnešní době natočit takhle klasický, poctivý biják. Důmyslný scénář nechává diváka dlouho v napětí, výborné herecké výkony (hlavně Murphyho, Pugh, Damona a Downeyho Jr.) fascinují a vše umocňuje vynikající hudba, zvuk a střih. Velký film, velký zážitek. ()
Související novinky
Kaskadér propadl, přesto má napsané pokračování
Kinaři teď nemají zrovna nejlepší časy. Blíží se totiž letní sezóna, která tradičně bývá nařachaná těmi největšími blockbustery a do pokladniček kin často nasype cenné zlatky. Jenže se zdá, že ta… (více)
Matt Damon a Casey Affleck v bostonské vykrádačce
Režisér Doug Liman (Na hraně zítřka) do toho šlape naplno. Jen před pár týdny přistál na Prime Video jeho remake akční klasiky Road House s Jakem Gyllenhaalem a už v srpnu se budeme moci pokochat… (více)
96. Ceny Akademie - výsledky
V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (více)
77. ročník cen BAFTA - výsledky
V neděli 18. února 2024 proběhl v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre 77. ročník předávání prestižních cen Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA), během nějž byla… (více)
(9/10). Když před nějakou dobou začal Christopher Nolan vykládat svá esa z rukávu na stůl a ukázalo se, co bude jeho dalším projektem, tak se ve mně bily pocity. Přece jen je vyhlášený svými brilantními originálními nápady, takže adaptace nějaké historické události nemusí být tak atraktivní. Na druhou stranu téma sestrojení atomové bomby je samo o sobě nesmírně třaskavým tématem, takže jsem se s tím dokázal velmi rychle smířit a postupně se naladit. Když pak byly odhalena jména hereckých es, která se spojí v tomto historickém eposu, tak se má očekávání vyhoupla zase o stupínek výše. Nezažil jsem, že by nějaký film byl takto nabitý hereckými esy. Nalijme si čistého vína - všichni chtějí spolupracovat s tímto geniálním tvůrcem, takže i takový Matt Damon si musel trochu posunout jeho plánovanou hereckou pauzu. Výsledkem je skutečnost, že je tady během 180 minut rozehráno hned několik hereckých koncertů v čele s Cillianem Murphym, který se zhostil strůjce atomové bomby s velikou grácií. Jeho sešlý a utrápený zjev je jedním z důvodů, proč vás jeho osud natolik zasáhne. Za celou stopáž se tady vystřídaly tváře od Caseyho Afflecka až po Garyho Oldmana. Všichni do jejich výkonu dali maximum a zanechali ve filmu jejich odkaz. Někdo hlubší, někdo plytčí - společně však tvoří impozantní kulturní zážitek, který se na plátně odehrává jen velmi zřídka. Člověk si už opravdu začne uvědomovat, jaké neuvěřitelné štěstí má, že svůj život žije v době, kdy vychází takové filmy jako Oppenheimer. Opulentní podívaná od jednoho z nejlepších režisérů současnosti byla jako vždycky jedinečným zážitkem. Tato zkušenost byla ovšem v něčem odlišná, protože paralela se současným děním ve světě je velice zarážející a znepokojivá. Oppenheimer mi nejspíše nedá spát několik dní a bude trvat několik dlouhých nocí, než se znovu vyspím do růžova. Tento film mne zasáhl přímo do srdce svým brilantním provedením. Nejde jenom o výborné herecké výkony, které jsem dříve zmiňoval. Tady se sešlo úplně všechno. Jak už je zvykem a tradicí, tak precizní kamera Hoyte van Hoytemy, která tentokrát nemusela snímat vesmírné spektakulární výjevy, nebo obrazy pozpátku. Tentokrát došlo na detailní obličejové záběry se špetkou uranu. Když už jsme u toho štěpení, tak velice očekávaný jaderný výbuch realizovaný pomocí praktických efektů, řadím mezi nejgeniálnější filmové výjevy století. Jak může někdo natočit něco tak děsuplného, jako je atomová bomba, tak přenádherně - paradox. Od samého úžasu nad touto nádherou jsem úplně zapomněl na výbuch. Takže když mě pak pleštil Dolby ATMOS, tak se mi málem zastavilo srdce. Kromě kamery tady byla i hudba, která k tomto impozantnímu zážitku dopomáhala pod taktovkou Ludwiga Göranssona. Byl jsem velice zvědavý na jeho hudební podkres. Jedná se o mladého a talentovaného skladatele, který nahradil již v Tenetu dvorního skladatele Hanse Zimmera, který přesedlal na Denise Villeneuveho. Ludwig mě už několikrát dokázal uchvátit svými údernými tóny. Oppenheimer není výjimkou a kombinace houslí a elektronické hudby dokázala vytvořit dokonalou symbiózu, která je nesmírně poutavá. Dokázal mě přikovat jeho líbeznými tóny k sedačce a držet mě tam po celých 180 minut. On má velký podíl na tom, jak silný to byl zážitek. Celkově jsem přímo miloval snové sekvence, kdy se v Oppieho hlavě odehrávala štěpící reakce. Chtělo to velkou odvahu něco takového do filmu zařadit, protože ne všichni jsou zvyklí na tento prvek. Ale kdo jiný by si to mohl dovolit než právě Nolan. Jeho experimentování je z filmu cítit na sto honů. Hrátky s časovými liniemi a paletou barev byly příjemnými průvodci celým filmem. Velký dopad na psychiku diváka mají také až hororové sekvence, které jsou tady prokládány celým filmem. Hlavně ty, které přicházejí na scénu již s pokročilou stopáží, mají zvlášť velký dopad. Oppenheimer byl svým stylem vyprávění neobyčejným životopisným filmem o jednom neobyčejném člověku. Asi to není nejlepší film Christophera Nolana, protože mi trvalo velkou část stopáže se na něj plnohodnotně naladit. Jenomže Oppenheimer má nepopsatelný dopad na moje lidské a filmové smýšlení. “Now, I am become Death, the destroyer of worlds.” () (méně) (více)