Oppenheimer
Oppenheimer
Oppenheimer
Režie:
Christopher NolanScénář:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Ludwig GöranssonHrají:
Cillian Murphy, Matt Damon, Robert Downey Jr., Emily Blunt, Florence Pugh, Josh Hartnett, Casey Affleck, Rami Malek, Kenneth Branagh, Tom Conti, Benny Safdie (více)VOD (4)
Obsahy(2)
V době, kdy Druhá světová válka ještě vypadala nerozhodně, probíhal na dálku dramatický souboj mezi Spojenými státy a Německem o to, komu se dřív podaří zkonstruovat atomovou bombu a získat nad nepřítelem rozhodující převahu. V Americe se tajný výzkum skrýval pod označením Projekt Manhattan a jedním z jeho klíčových aktérů byl astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakem se s týmem dalších vědců pokoušel sestrojit vynález, který má potenciál zničit celý svět, ale bez jehož včasného dokončení se tentýž svět nepodaří zachránit… (Cinemart)
(více)Recenze (1 340)
3 hodiny nezmyslov. Vytvoria ancikristovstvo ako je atómová bomba. Zhodia ju na nevinných ľudí. Natočia takýto film a ešte si za neho možno aj budú tlieskať na odovzdávaní cien. FUJ. HNUS. ODPAD. Keby sa tam chcel objaviť nejaký príbuzný pozostalý, kto by im vyčistil papule aký sú už jeblý, že natočili ešte o tom akoby neviem aké úžasné dielo. Je to nezmysel. Toto sa nemalo ani nikdy natáčať. Nečakal som, že práve jeden z mojich obľúbených režisérov niečo také urobí. ()
No bohuzial ja osobne sa nezaradim medzi nadsencov tohto movie,skor naopak,ale tak nejako som to aj ocakaval vzhladom na to,ze to reziroval Christopher Nolan,kedze jeho posledne filmy ma absolutne nenadchli,tri hodiny sledovat len dialogy aj to o temach,ktore su pre bezneho cloveka nezaujimave je hrozna nuda,dvakrat som pri pozerani zaspal a co sa tyka samotneho Oppenheimera,tak ci bol genius alebo nebol,urcite ho zaradujem medzi ludi,ktori sa radsej ani nemali narodit,kedze atomova bomba nepriniesla nic ine,len smrt nevinnych ludi,ale zase na druhej strane si uvedomil,ze urobil velku chybu,takze to beriem ako jeho plus,no a zivotopisne dramy ja osobne velmi zboznujem,ale tato sa mi jednoducho nepacila,aj keby ziskala 100 Oscarov...:-) ()
Mohl jsem dát buď plné 3*, nebo velmi velmi slabé 4*. Je to strašně kecací, ale až příšerně moc a v poslední třetině jsem už nedržel tempo s tím, jaká postava je jaká. Tři hodiny je přepal. Výsledně mi počínání hlavní postavy přišlo něco ve stylu "otevřel si hospodu, ale chodili mu tam lidi" - když vymyslíš atomovou bombu, je dost jasné, že nebudeš oblíbenec. Stále však platí, že Nolan nepatří do mojí oblíbené škály režisérů a neustříkávám si do trenek za každý film, co natočí (což většina osazenstva čsfd říct nemůže). ()
Asi jsem měl příliš přehnaná očekávání. Již vámi spatřené 4 hvězdy nicméně rozhodně nenaznačují nějakou nukleární katastrofu. Je sice fajn, že pan režisér má v oblibě hrátky s chronologií, přičemž jeho všemožné střípkovité prostřihy představují jeho nezaměnitelný rukopis. Nicméně v případě Oppenheimera mám pocit, že se Nolanovi nepodařilo - i přesto, že se zjevně snažil - efektně propojit 2 základní linie děje. Zatímco životopisně-fyzikální náplň filmu je nesmírně šťavnatá, poválečné ukecané vyšetřování postrádá náboj. Zřejmě v tom mohla hrát roli i moje přeci jen narušená pozornost po 2 hodinovém intenzivním sledování, přičemž 3. hodina věnující se oné nudnější látce zkrátka jen už unavuje. A abych řekl pravdu, měl jsem i pocit, že celková kvalita dialogů k závěru silně upadala - alespoň na poměry Nolanových scénářů. Nicméně musím poznamenat, že vypiplané repliky přeci jen převažují. Celkově tedy zdůrazňuji, že kvalita snímku spočívá nejen v nastíněné biografické a vědecké rovině, ale i ona očekávaná protiválečná tematika pojící se s Oppenheimerovou sebereflexí funguje naprosto úžasně. I když všechny detaily fyzikova života neznám, oceňuji, že se film snaží o historickou věrohodnost. O hercích není třeba nic říkat, jelikož si již stačí přečíst jejich jména v soupisku. Přesto je vskutku fascinující, kolik slovutných jmen se podařilo do díla zapojit, i když některá z nich takřka představují camea. Neodpustím si v souvislosti s ansámblem i mírně chlípnou poznámku - tedy to, že mě u Nolanova filmu překvapily jisté explicitnější scény. Jenom konstatuji. A nestěžuji si. Technická stránka opět tradičně nolanovsky dokonalá. Hudba vskutku kosmická. Ani zde nemusel působit dvorní skladatel Zimmer, jelikož Ludwig Göransson se výzvy chopil nanejvýš uspokojivě. Takže tedy zatím 4 hvězdy z 5. Uvidím, zda po recidivní projekci změním přeci jen názor. ()
Oppie je příběh zrodu nového světa a osoby, která se na tom aktivně podílela. Nolan prostě jede bomby a na filmu je znát ten cit pro filmovou práci. Tři hoďky utekly jako voda a k dokonalosti tomu chybí málo. Kdyby to mělo údernější konec tak je to za plnou palbu ale i tak bych to označil jako jednu z nejlepších biografií za poslední roky. ()
Scorsese to není, holt. Hudba, kamera a Murphyho klobouk legendární. Hartnett is back. ()
Prolínání dějových linek považuji za oživení, a nebylo těžké se v něm zorientovat. Dialogy hutné, ale záplava slov zabíjí ty nejsilnější momenty, kde by méně slov umocnilo dojem. Kromě toho jsem vnímala rozpolcené vyznění. Hlavní poselství, i dle závěrečných slov, mělo znít, co jsem to stvořil, přesto maximum pozornosti je věnováno poválečné šikaně Oppenheimera. Tedy v reálu zase nebyla tak dramatická. Ve filmu ani moc nevyznívá Oppenheimerovo nasazení o kontrolu v oblasti jaderné energie. Vizuál a hudba to je Nolan se vším všudy, ale čekala jsem o něco víc filozofie, namísto toho nekonečné dohady, kdo kdy byl v komunistické straně. ()
Hej.Jakože dokumentární film?Einstein.Zweistein.Dreistein.Technická stránka.A jako co? ()
Poměrně dlouhý film, což v kombinaci s přeskakováním mezi třemi dějovými linkami způsobuje, že se v tom člověk občas může ztrácet. Filmu hodně pomáhá výborná hudba, která perfektně buduje napětí - zvlášť u odpočtu do výbuchu. Bohužel, naopak na samostatný poslech hudba už moc nefunguje. Nejvíc jsem byl zvědavý na výbuch, ten mě ale nakonec moc nepotěšil. Co se dá dělat. Celkově vzato kvalitní životopisný film, který ukazuje (řekl bych) méně známé historické události. Více v mé audiorecenzi. ()
Nolan to opět dokázal a natočil snímek, jenž je minimálně nadprůměr. Vizuálně, hudebně a herecky podmanivý snímek se dokáže vrýt pod kůži a na rozmezí tří hodin nenudí i přes spoustu dialogů. Za mě je bohužel mínus gigantické množství postav (jmen) u kterých jsem se pak už ztrácel a nevěděl kdo je kdo. Každopádně je to velmi povedený životopisný snímek, který dodá spoustu informací a to včetně vnitřního rozpoložení samotného Oppenheimera. 4* zaslouženě. ()
Zatiaľ čo v Tenete bol Nolan najviac sám sebou, akého som ho zažil, a nevypálilo to (komerčne) najlepšie (aj keď za mňa jeden z favoritov roka 2020 a réžia by si zaslúžila chvály a sošky), v Oppenheimrovi sa na môj vkus mimoriadne prekonal. Je to síce stále štylisticky a výpravne klasický, typický Nolan, ktorého milujem. Nie je to veru odraz mojej duše, ale pravý kinematografický eskapizmus, keď sa cítim ako na dobrej návšteve u priateľa, ktorý vidí svet inak ako ja a predsa tomu nejak rozumiem. Ale tento raz, narozdiel od spomínaného Tenetu, som nemusel k tomuto priateľovi merať takú dlhú cestu. Tentoraz sa totiž priblížil on ku mne. Miesto technokratického sa párania vo vede tu máme páranie sa vo vzťahoch, politike, myšlienkach, mladosti a hlavne STRACHU a ZODPOVEDNOSTI. Žiadna provplánová hurá hurá oslava výbuchu či prázdna patriotická epopej, ako asi mnohí čakali, ale remeselne dokonale a tentoraz aj citlivo a humanisticky vstýčený prst ľudstvu. Som zvyknutý, že postavy v nolanovkách zvyknú byť figúrky v masterplane mastra, ale tentoraz sa šlo inde. Krásne dobové, dokonalo nasvietené, úzkostlivé a PERFEKTNE zahrané, od charizmatického Cilliana, v ktorom som nemohol skrze podobu a profesiu nevidieť môjho dedka (chemika), najlepšie hrajúci RDJ ever a a na malom priestore na milimeter presné osudové ženy Florence a Emily. Som nesmierne šťastný, že kým filmový svet neovládne štrajk, CGI, streaming či AI, sme mali možnosť okúsiť a dostať kus pravej, poctivej autorskej tvorby. Zažiť radosť z plnenia kín miesto plnenia gaučov v obývačke pre originálny a nie veru ľahký príbeh, ktorého natáčanie muselo dozaista spôsobovať radosť aj strach za kamerou. P.S: Takisto by som chcel vyzdvihnúť aj nemenej poctivo a filmovo starosvetsky natočenú sestru from another mother, Barbie. Filmy síce tak rozdielne, ale v závere oba silne humanistické, aj keď iným spôsobom. Barbenheimer, ďakujem ti za víkendový darček mimo všetkých biznis algoritmov, ktorý sa už asi nikdy nezopakuje, aj keď sa ho zrejme mnohí budú snažiť mechanicky napodobniť (nenapodobnia). ()
Druhá část letošního fenoménu "Barbiheimer" je za mnou a jsem ráda, že aspoň tady můžu dát mnohem lepší hodnocení. Film je hodně dlouhý, některé pasáže mi připadaly možná až navíc a klidně bych tak půl hodinu z filmu ubrala. Každopádně styl jakým je to natočený je skvělý, herecké obsazení potěšilo a hudba to krásně dokreslovala. I tady člověk odchází s rozpačitými pocity, ale to hlavně proto, že si uvědomí, jak je to celé reálné a jaké nebezpečí atomovka představuje. U scén, kdy se tam na testovací výbuch koukají s nadšením, jak kdyby šlo o ohňostroj na oslavu nového roku, jsem jen kroutila hlavou a u samotného finále mi bušilo srdce o sto šest. Dojem to rozhodně zanechalo, ale nejsem si jistá, jestli bych to někdy potřebovala vidět znovu... ()
Herecky dokonalé, řemeslně dokonalé, umělecky geniální a se spoustou vrstev a rovin, co asi všechny člověk nemá při prvním shlédnutí šanci pochytit. Je to natočený typicky Nolanovsky, ale tentokrát to má už tak v malíku, že 'Nolanovská mozaika' kdy se prolínají různe časové a dějové linie, je jen vedlejším a geniálním efektem, co slouží účelům ostatních prvků filmů. To co zde bylo pro mě to hlavní je ta historická výkladní skříň, psychická analýza Oppenheimera, skvěle podány stále aktuální otázky ve vědě, ale hlavně ten tíživý pocit, že za všechny činy neseme zodpovědnost a to jak v krátkodobé tak dlouhodobé perspektivě a co vše může naše zprvu třeba i nevinné nadšení a prvotní zaslepenost při objevování něčeho nového způsobit. Tenhle film by šel asi rozkouskovat na jednotlivé úseky a ty každé do hloubky analyzovat, ale to již nechám na jiných a teď se těším na druhou projekci. Ed.: Ano, druhá projekce to potvrdilo, za mě je toto Magnum Opus Nolana. ()
Nechtěl jsem, ale viděl jsem. Oficiálně jsem tím zhlédnul Barbieheimer, a to jsem původně neměl v plánu kouknout ani jedno. Nemám vůbec rád Cilliana Murphyho a Christophera Nolana, a tak už jsem šel do kina s nízkým očekáváním. Navíc, mě dost odrazuje 180 minutová stopáž. To se však podařilo talentovanému Ludwigu Göranssonovi zvrátit díky intenzivnímu husí kůži navozujícímu soundtracku. Vždy, když má film skvělý soundtrack, nemůže být samo sebou špatný. Také překvapí, že film celkem zpočátku odsýpá a jistě míří k věci - k výbuchu. Avšak samotný, všemi (až přehnaně) chválený výbuch mě ze sedačky nezvedl, naopak to byly právě scény s Florence Pugh, kdy došlo ke kombinaci výborného hudebního podkresu, úderných dialogů a přesvědčivých hereckých výkonů vyvolávajících smutek. Nejlepší scéna z celého Oppenheimera za mě tedy není ta s výbuchem, nýbrž u výslechu s Florence Pugh, Cillianem Murphym a Emily Blunt. Miluju ji! Dějová linka s Robertem Downeym Jr. mě osobně moc nezajímala. Mínusem shledávám i vazby mezi jednotlivými postavami, jejich plány, názory či historický kontext, který mi někdy unikal, protože to vše za mě Nolan nedokázal zřetelně oddělit a srozumitelně předat. Bohužel třeba linka s vodíkovou bombou mi nějak utekla. Dovolím si na chvíli odběhnout od recenze. Christopher Nolan by měl definitivně natočit film čistě o vztazích, protože to, co jsem viděl zde, by se v takovém snímku prodalo ještě desetkrát lépe. Rozhodně ho musím pochválit za vztahy v milostném trojúhelníku které byly intenzivní a dramatické. Takže se přiznám, že co se týče historie atomové bomby, spíš mě z filmu zajímal milostný trojúhelník, který si mou pozornost jednoznačně ukradl na plné čáře. Po výbuchu už film spíše dojížděl a párkrát usnul a říkal, že už by se mohlo schylovat k závěru. Vyhodnocení: Nečekaně oznamuji, že jsem Oppenheimer tým ()
Pri písaní tejto recenzii mi v slúchadlách hrá I’m Just Ken a to už potvrdzuje, že na akú stranu fanklubu Barbieheimera sa pridávam. Nemajte mi to za zlé, ale tento film je v podstate dokonalý. Ale nie až tak moc v podstate. Má mínusy. Po prvé: nevedel som čo si mám do kina obliecť. Pri Barbie to bolo jasné (biela košeľa, ružová kravata a ružové kraťasy). Avšak tu som nemohol ísť v obleku a klobúku, ktoré ani nemám... Ďalší problém je dĺžka. Prečo je to pre boha tri hodiny dlhé. A ešte som sedel v piatej rade takže moje uši prežili takpovediac atomóvku. Chris má palec hore za to, že je to tak nudná zápletka a on z toho vyčaroval niečo fakt pozerateľné. Herci sú fakt k zožratiu, Cillian Murphy je síce stále trošku Tommy, ale zahral to perfektne. Aj môj menej obľúbený herec Matt to dal na jednotku. A niekto kto som ani nevedel, že existuje (Florence Pugh) ma celkom prekvapil...toto som úprimne nečakal. Kamera pracuje neuveriteľne dobre. A to že počet CGI efektov je nula je dychberúce. No ale ja som chcel pecku. Nie niečo z čoho ma bude bolieť riť v kine. Zoberme si to zase takto, že doma by to nebol taký zážitok. Lebo nie ste šialenec, aby ste si dávali volume na sto. A ak pokiaľ hej, tak ľutujem vašich susedov. Ale postava, ktorá bola, že úžasná je bezpochyby Lewis Strauss v podaní Robíka Downeyho Juniora. Proste kvázi záporák ako sa patrí. Týmto vlastne narážam na ten koniec. Myslel som, že to skončí výbuchom bombičky ale ne! Nene, ja som ešte tam musel sedieť ďalšiu pol hodinu. Stalo sa mi to asi druhý-krát v živote, že som sa počas filmu pozeral na hodinky a počítal kedy skončí. Raz pri Super Mariovi a teraz. Oppie je dobrý film, ale len na first time. Určite to neplánujem pekne dlho vidieť. Mám rád nehercov alebo menej známe osobnosti, čo tu nie je možné. Je tu toľko hviezd, že by vám nestačili asi ani prsty na oboch nohách aby ste ich spočítali. To je potom u mňa problém keď vidím Freddieho Mercuryho alebo Hercula Poirota v jednom filme a až potom si uvedomím, že mám tých hercov trošku zaškatuľkovaných. Ale koniec koncov sú to zaslúžené štyri hviezdičky. ()
Hype filmu jsem otestoval a mohu říct, že byl zasloužený a Nolan mě stále ještě nikdy nezklamal. Na plátně se střídá jedna známá tvář za druhou, i pouze pro malé role. Ludwig Göransson s famózním doprovodem po celou dobu a výborný střih dodávají filmu šmrnc. I když se film zabývá více politikou, se kterou jsem nebyl obeznámen, tak mě to bavilo poslouchat a nijak jsem se v tom neztrácel. Líbilo se mi také, že vedlejší role byly vyvážené a každý tu měl svoji chvilku se kterou vynikl. Nolan je prostě jeden z nejlepších. ()
Doposiaľ najviac človek-orientovaný snímok Chritophera Nolana, ktorého téma by pravdepodobne ani nemohla byť viac aktuálnejšia. Precízne poskladané kúsky jednotlivých scén, kde dialógy, obrazy, hudba a sú v takej harmónii, v ktorej byť musia. A to celé udržať počas 180 minút – to dokážu len režiséri, ktorý stoja na ramenách obrov. Herecký all-star funguje tak ako má, každý je na dobrom mieste a odvádza taký výkon, ktorý má (v niektorých prípadoch ešte lepší, ktorý by sa dal očakávať). Na ich čele pochopiteľne stojí Cillian Murphy, ktorý svojmu charakteru dá všetko čo potrebuje. Niektoré jeho scény bez reči (napr. scény s ikonickým klobúkom) sú tak silné, ako tie, ktoré sú plných rečí. Vo vedľajšej roli veľmi príjemne prekvapil Robert Downey Jr., ktorý pod rukami Nolana podáva jeden zo svojich najlepších hereckých performancov. Je dobré vedieť, že aj dneska sa točia také filmy, akým teraz vyrukoval Chritopher Nolan – film „must see“ v kine. V prípade štítky „magnum opus Chrisophera Nolana“ by som ešte bol opatrný – tento režisér (aspoň pevne dúfaj) nepovedal svoje posledné slovo. P.S.: Som zvedavý na Oscarové nominácie. Osobné hodnotenie: 92% (*****) ()
Žel bohu to není tak dobrý film, jak jsem doufal. Navzdory mému hodnocení se ovšem stále jedná o značně nadprůměrný snímek. Historické události dramatizuje bravurně a se skvělou doprovodnou hudbou vytváří dechberoucí montáže či s audio designem dokonce docílí mírné lekačky. Jenomže stopáž je dlouhá, jmen a postav je mnoho, z nichž žádné se plnohodnotně nepodařilo získat mé sympatie - zejména samotná postava Cilliana Murphyho je (ovšem tedy po právu) mimořádně chladná a odtažitá. A co je pro mne snad nejsmutnější? Že i když do toho dal Nolan značné úsilí (o výbuchu bomby nemluvě) a že na jisté zpřeházení narativního pořádku také dojde, paradoxně jsem Nolana z tohoto filmu cítil méně, než z jeho předchozích.___V mém srdci tedy Oppenheimer prohrává o půl bodu proti svému protipólu - Barbie. ()
Tříhodinový, převážně komorní, životopis o „otci atomové bomby“, jenž zpočátku rozjede více časových linek, u kterých se může zdát, že jsou zprvu rozštěpeny, stejně jako ty atomy, aby do sebe v závěru zapadly. Geniální fyzik, v zajetí svých vlastních démonů a tragického dopadu jeho celoživotní práce, kterému ještě navíc bytí komplikuje vztah mezi jeho osudovými ženami, kde jedna se utápí ve sklenkách martini a druhá ve svých komunistických depresích. Nakonec tedy to nejvěrnější přátelství bylo mezi Oppiem a Albiem. Herci předvádí koncert na nejvyšší úrovni – ať už žiletkář Shelby s kloboukem a cigaretou vraženou v koutku úst, Iron Man v netradičně slizké poloze, či generál se smyslem pro humor Met Dejmn… ale i ty krátké štěky si tady, vhodně vybraní představitelé, užívají. Nolan natočil rozhodně působivý snímek, kterému nelze filmařsky téměř nic vytknout (výstavba městečka Los Alamos a následně provedený test naprosto precizní, stejně jako „snové“ scény při případných následcích úmrtí), kde vrcholem je samozřejmě právě samotný Trinity test a první atomový hřib na světě… no, pak ale následuje ještě finální (hodinové) dějství, řešící soudní spory. A některé témata, ne úplně podstatná pro děj, klidně vynechat (ubrat tak třičtvrtě hodinky) a určitě bych byl spokojenější. Taky bych se nebál občas upustit i trochu té hudby – vážně nemusel být skoro každý dialog proložen zvukovou složkou, která byla hlasitější než v kotli na čutalovém derby. Ale i tak, jak už jsem zmiňoval – precizně odvedené řemeslo, které mě však nezasáhlo tak, jak bych si přál. Svižnější převyprávění v tomto vydařeném dokumentu. ■ AnanAss‘s Score: 7/10 ■ ()
Související novinky
Kaskadér propadl, přesto má napsané pokračování
Kinaři teď nemají zrovna nejlepší časy. Blíží se totiž letní sezóna, která tradičně bývá nařachaná těmi největšími blockbustery a do pokladniček kin často nasype cenné zlatky. Jenže se zdá, že ta… (více)
Matt Damon a Casey Affleck v bostonské vykrádačce
Režisér Doug Liman (Na hraně zítřka) do toho šlape naplno. Jen před pár týdny přistál na Prime Video jeho remake akční klasiky Road House s Jakem Gyllenhaalem a už v srpnu se budeme moci pokochat… (více)
96. Ceny Akademie - výsledky
V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (více)
77. ročník cen BAFTA - výsledky
V neděli 18. února 2024 proběhl v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre 77. ročník předávání prestižních cen Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA), během nějž byla… (více)
„Stávám se smrtí, ničitelem světů.“ Oppenheimer není nejlepším snímkem Christophera Nolana, ale je možná tím úplně nejdůležitějším. (Ono ale tvrdit o nějakém filmu od Nolana, že je nejlepší, je již tak nadlidský výkon, že jeho provedení snad není ani možné.) Oppenheimer je složitou mozaikou životního příběhu otce atomové bomby J. Roberta Oppenheimera - od univerzitních let po Los Alamos a samotný boj se Spojenými státy. Je to příběh muže, který si byl vědom toho, co stvořil a co zapříčinil - naši Smrt. Nolan opustil brázdy akčních vod jednoduchosti a vztyčil nade všemi svůj velký prostředníček, aby všem těm, co si myslí, že jeho filmy jsou jen Temný rytíř či Interstellar, ukázal, že on tu není jen pro to, aby bavil masy. On je tu pro to, aby poukázal nad hrozbou něčeho, co je na spadnutí (ať už z té či oné strany). Vyložil své karty surovým dramatickým portrétem člověka, který stvořil KONEC, konec nás všech, budeme-li stále blbnout sami se sebou a hrát hru na škorpiony uvnitř nádoby. Donutil nás přemýšlet. Přemýšlet nad tím, čeho si máme vlastně vážit, jestli chceme vše jen tak za nic zahodit pryč. Nolanovo umění roztroušené příběhové kompozice, která dokáže zaujmout, dáte-li ji šanci, se stává v případě Oppenheimera skvělou volbou, která nás nutí pozorně sledovat celý příběh od začátku až do jeho srdceryvného konce. Postupně dostáváme obrovský osobnostní spletenec čehosi, co lze nazvat jednoduše pád z vrcholu té nejvyšší hory do té nejhlubší propasti. Dostáváme příběh lidské beznaděje. Příběh prométheovského mučedníka. Příběh mučedníka vlastního stvořitele. Příběh mučedníka, který lidem přinesl oheň a sobě samému jen muka. Příběh člověka, který pomohl, ale přinesl s sebou i nezastavitelné zlo. To vše zvládl excelentně výborný Cillian Murphy, o jehož výkonu budeme hovořit mnoho let (tedy aspoň doufám). Murphy má kolem sebe to nejlepší, co filmový svět může dát. Ať už je to bezchybný Robert Downey Jr., který se představil v jedné z nejlepších rolí své kariéry (ne-li úplně té nejlepší), Matt Damon nebo můj oblíbený Kenneth Branagh. Albert Einstein v podání Toma Contiho je až moc uvěřitelný, že jsem velmi dlouho váhal nad tím, zdali před kamerou nestojí doopravdový Einstein. Ženskému světu pak vévodí úžasná Emily Blunt, ale za zmínku také stojí i výkon mladé Florence Pugh, která dle mého mohla dostat trochu více prostoru. Oppenheimer je filmařskou perličkou. Vše zvládl na sto procent. Mě osobně velmi zaujala práce s černobílým filmem, který dodává oněm scénám patřičný tón napětí. Hudba je spíše ambientní než melodická - je přímo taková, jako kdyby vyšla z pera samotného Zimmera (vliv je doopravdy cítit) - a dodává tomuto dramatu to správné napětí. Velmi také kvituji režisérův přístup (prakticky v každém filmu), že strání používání jakýchkoliv CGI efektů a zeleného plátna. Je to vidět a jsem za to moc a moc rád. Scény z výbuchem jsou perfektně natočené. Ticho je jako hluboký nádech před skokem do vody. Samotná exploze vyburcuje naše tělo ke strachu. Hleděl jsem s otevřenou pusou. Je tu jedna věc, která mě trochu zamrzela. Film se totiž příliš nevěnoval vědecké části, na níž jsem se těšil. Myslím si, že mohl dostat více prostoru i univerzitní život mladého Roberta nebo také jeho komplikovaný vztah se ženami. Bude nutné nechat si film trochu uležet v hlavě. Zhlédnout jej několikrát a pak znovu přehodnotit. Nový film Christophera Nolana přichází do doby nejnutnější. Je důležité informovat společnost o nebezpečí. Žijeme v době, kdy hrozí snad největší nebezpečí použití zbraní hromadného ničení. Nolan stvořil jeden z nejdůležitějších filmů 21. století, který asi většinu nenadchne (pro jeho složitost a možná pro nudu, jak bylo vidno nedaleko mého sedadla v kině), ale zamrazí svojí aktuálností a poselstvím. () (méně) (více)