Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Na podzim roku 1938 se britský úředník a německý diplomat náhodou potkají v Mnichově a začnou tajně plánovat, jak odvrátit vypuknutí války. Podle knihy od R. Harrise. (Netflix)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (117)

liquido26 

všechny recenze uživatele

Jeremy Irons dává Nevillu Chamberlainovi mnohem víc charismatu, než si zaslouží a dělá z něj vlastně celkem sympatického dědu, který chce zabránit válce. Vizuálně mu byl fakt podobný. Na druhou stranu Hitler si podobný skoro nebyl a herecký výkon jeho představitele celkem nic moc, prostě jen někdo s knírkem. O Mnichově, o zradě, o tom proč nás zradili, o tom, jestli si to Britové potřebují po víc jak osmdesáti letech ospravedlňovat, by toho šlo napsat asi hodně, ale film jako takový mě docela bavil. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Opravdu jsem na to neměl pajšl; vydržel jsem jen půl hodiny. Přepisování dějin ve velkém, Chamberlain jako vizionář a velký filosof. Řekněme, že je to jen film; ale čím se liší od skutečnosti? Kde máme hledat skutečnost, když ne ve filmu? Jak se ti, kteří ji prožili a nedostanou slovo, mají postavit proti těm, kteří ji falšují v rámci velké filmové industrie? Navíc zde byl cítit podvod z každého snímků, nejen pouze z dialogů. Kulisy, herci, kamera, forma příběhu atd. to vše už vzbuzovalo prvotní odpor... Kdysi jsem by fandou (to neznamená, že už nejsem) skupiny Vanilla Fudge. Jejich LP The beat goes on pojednává i o Chamberlainovi, zvlášť je tu zvýrazněn jeho citát: (tyto dva národy - víme které) nebudou proti sobě už nikdy bojovat (... never to go to war with one another again). Nedivte se tedy mému rozhořčení; je vrozené! ()

Reklama

Davej 

všechny recenze uživatele

Hodnotím herce, kostýmy, příběh. Nesouhlasím s vyzněním filmu shrnutým v závěrečných titulcích (ovšem předchozí dění filmu nám toto vyznění nijak nevnucuje, vidíme například i to, že v německé armádě byli někteří generálové připraveni v případě války proti Československu svrhnout Hitlera. Každý si tedy může- pokud nebude titulky brát jako zjevenou pravdu- udělat nazor sám.) Ale objektivně vzato je ten film slušný. Trochu přidávám s ohledem na nízké hodnocení ostatních. 65-70%. ()

jhr 

všechny recenze uživatele

Co čekat od Britů jiného než snahu o obhajobu Mnichovské zrady? Tento film je sice řemeslně bez větších chyb, ale obsahově představuje zvláště pro nás jako pro občany bývalého Československa velmi citlivou záležitost. Celá fiktivní linka je sice napínavá, ale v kontextu historických faktu zbytečná. Téma Mnichovské dohody a obecně politiky appeasementu je zajímavé a nosné samo o sobě. Z mého pohledu není potřeba do něj přidávat fikci. Zvláště pokud má fungovat jako obhajoba Chamberlaina a skutečnosti, že nás Britové spolu s franouzy prodali Hitlerovi. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Divný film. Dívala jsem se na něj jen kvůli Georgeovi a ani on tam neměl moc co na práci. Dle mého se nepovedlo zachytit ani tíhu historické situace, ani vztah mezi bývalými spolužáky a ani nepochopení mezi generacemi (mlaďoši x Chamberlain), takže film byl ve výsledku... o ničem? Respektive je to vše takové moc namátkou... Asi je to zase symptom literární adaptace, do filmu prolínají stíny událostí a motivů, na které je v knížce víc času, ale tady nedávají moc smysl. Jeremy je velmi upozaděn, což se může zdát trefné vzhledem ke kontextu, ale nezdá se mi, že by to režisér udělal naschvál. Jakou roli tam mělo hrát Hughovo selhávající manželství? Co ten falešný "akční" konec? Divný film. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (15)

  • Fasáda mnichovské Führerbau vykazuje velmi zřetelné známky opotřebení a vyblednutí vlivem desetiletí (skutečný stav v době natáčení), ačkoli historicky byla budova dokončena teprve rok předtím (1937). (Johnny.ARN)
  • Dokument, který Helena (Sandra Hüller) ukazuje Paulovi (Jannis Niewöhner) ve svém bytě, je Hossbachův protokol. Hossbachův protokol je záznam z tajné porady A. Hitlera s W. Blombergem, W. Fritschem, E. Raederem, H. Göringem a K. Neurathem a dalších ze dne 10. 11. 1937, při které byli vysoce postavení politici a představitelé armády sezámeni s Hitlerovými plány rozpoutat válku v Evropě. Řešilo se na ní jak zaútočit na Československo, Rakousko a Francii, i v jakém pořadí. Už zde se uvažovalo nad následném nuceném vystěhování alespoň 2 milionů obyvatel Československa a alespoň 1 milionu z Rakouska. Hitler zde také prohlásil, že otázka německého „životního prostoru“ musí být vyřešena „nejpozději do roku 1943–1945“. Případnou pomoc Československu ze strany Velké Británie a Francie ve svých předpokladech vyloučil „se vší pravděpodobností“. Protokol je pojemnován po Hitlerovu vojenském pobočníku, plukovníku Friedrichovi Hossbachovi. (Maulincio)

Reklama

Reklama