Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Na podzim roku 1938 se britský úředník a německý diplomat náhodou potkají v Mnichově a začnou tajně plánovat, jak odvrátit vypuknutí války. Podle knihy od R. Harrise. (Netflix)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (114)

Stíba 

všechny recenze uživatele

Vizuál je kvalitní ale nejde se na film nedívat i z faktického historického hlediska a to je kámen úrazu. Kdo by snad ještě i ke konci filmu váhal, jak že na tuto bolestivou historickou zkušenost Britové po dekádách pohlížejí, závěrečné titulky to zcela vyjasnily. Dost smutné a vidíme to obzvláště teď, v době kdy Rusové drancují Ukrajinu, že vlastní pohodlí je pro mnoho zemí stále mnohem důležitější než vydat trochu energie, ubrat na komfortu a postavit se za ty, kterým se zavázali býti partnerem. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Pro nás je Mnichov symbol zrady a národní mýtus, kterým dodnes poměřujeme naše postoje k ostatním státům, pro Angličany nejspíš ničím podstatným. Přesto natočili televizní snímek (emočně, výprava je naopak bohatá), který jejich roli v této historii vysvětluje, a samozřejmě i omlouvá a zdůvodňuje. Nejsem natolik znalá historie, abych mohla jejich vyprávění, které se od našich učebnic dějepisu podstatně liší, argumentačně vyvrátit. Snímek jako takový je ale slabý, nezajímavý, nemá v sobě příliš napětí, a kdyby to nebylo o Čechách, tak se na to ani nepodívám. SHRNUTÍ: Inscenace, která možná zaujme jedině potomky N. Chamberleina. ()

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

„Jen získal čas. Premiér nám dal šanci vyhrát až nastane čas. Chytré, když se nad tím zamyslíš…" Je docela šílené, že i v dnešní době může někdo akt podpisu Mnichovské dohody alibisticky hodnotit jako "chytrý tah". Člověka pak asi nutně napadne, zda by se něco takového mohlo opakovat třeba, kdyby Putin po západu chtěl, aby se v zájmu zamezení jaderného útoku na Paříž vzdal vlivu ve východních státech NATO. Doufejme, že dnešní politici mají více rozumu než dnešní filmaři... Ke scénáři filmu snad jen tolik, že ač ten samotný nápad s paralelním příběhem svou mladíků (bývalých spolužáků z Oxfordu) z obou stran "barikády", kteří ale ve skutečnosti jsou na téže "lodi", není zas tak špatný, těch všech náhod, které se musí stát, aby děj filmu běžel podle přání jeho tvůrců, je tolik, že to ve finále působí jako hodně vykonstruovaná story. Fiktivní dokument o Hitlerových válečných záměrech budiž, ale proč do historického filmu cpát špionážní zápletku? A že by se zrovna mladík z úřadu německého ministerstva zahraniční dostal k hovoru s Hitlerem mezi čtyřma očima a měl tak příležitost jej zabít, to už je fakt vrchol nepravděpodobnosti. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Jo tak nejlíp na mě zapůsobil konec, kde si Britové odůvodnili mnichovskou zradu jako vlastně geniální strategický krok. Tak to mě občana ČR vážně ironicky pobavilo. O tom jakej je západ jsme se mohli přesvědčit v kauze "Vrbětice" kdy nás nechali proti rusákům opět sami a reálně se nás zastali jen Slováci, Pobaltí a krapet Balkánu a vrchol tomu dala současná vláda, když řekla že jsme to západu dostatečně nevysvětlili a nežádali. No já nevím, když já něco potřebuji od přátel nebo oni ode mě, nemusíme u toho klečet ani připravovat slovní průjem na 5 hodin, prostě stačí říct, tak to mezi přáteli a spojenci platí. No a pokud jde o celý film, tak pro mě jako čecha měl film samozřejmě vysoce atraktivní téma, takže některé pasaže filmu mě bavili, ale protože to celý stojí na nějakým přatelství dvou chlapců a jakés takés špionáži, která je směšná a především již zmíněním závěrem, tak že bych byl nějak nadšen to tedy věru ne, Vidím to stejně jako kolegové někde mezi 2-3 asi spíš tři i když Hitler se teda moc nepoved.. Tak nakonec upravuji na dvě, protožejsme o tom ještě dlouze přemýšlel a ten film dokonale představuje i současné chování západu k zemím jako jsme my, arognatní, povýšenecké a pokrytecké. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Můžu pochválit exteriéry i interiéry, natočeno to bylo velmi pěkně, ale stálo mi to za víc jak dvě hodiny času? Neřekl bych. S tím, že nás Britové a Francouzi svého času použili jako tribut pro jednoho z největších zmrdů v dějinách, bych se se zaťatými zuby smířil, ale to, co předvedli tvůrci tohoto snímku, mohu nazvat jedině ostudou. Británie a Francie se po Velké válce staly strážci evropské demokracie a v této roli hanebně selhaly. Ne, nejen v osmatřicátém, začalo to neustálými ústupky při porušování Versaillské smlouvy, což vlastně vedlo k jejímu úplnému zašlapání do země, pak se mlčelo při anšlusu Rakouska, a ve finále byly herr Hitlerovi darovány Sudety. Neville Chamberlain vyšel z jednání s Führerem jako úplný idiot, ale tvůrci filmu dokázali i z jeho zbabělosti, samolibosti a nedostatku soudnosti udělat jednu velkou přednost během jediného dialogu v letadle. "Stojíme za Čechy!", to bylo jako co? Kam se tvůrcům zatoulal fakt, že v té době ještě rok existovalo Československo? Kromě toho se jako již tradičně nepodařil Hitler. Kurňa, vždyť i u nás umí filmaři vystřihnout luxusního Jonáka, tak kde je problém? Duce dopadl podobně, Chamberlain byl ovšem dokonalý. Největším hnusem byl ovšem fakt, že se touto záležitostí Britové dokázali obdivně poplácat po zádech, přestože všichni vědí, kam to celé vedlo. I když.... Možná nevědí, lidé často zapomínají, případně využívají svou selektivní paměť. / Poučení: Kéž by nějaké bylo, ale lidé jsou zjevně nepoučitelní. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (6)

  • Ve filmu zazní píseň od Horst Wessel Lied, mezi lidmi známá spíše jako „Die Fahne hoch“. (Winster)
  • Dokument, který Helena (Sandra Hüller) ukazuje Paulovi (Jannis Niewöhner) ve svém bytě, je Hossbachův protokol. Hossbachův protokol je záznam z tajné porady A. Hitlera s W. Blombergem, W. Fritschem, E. Raederem, H. Göringem a K. Neurathem a dalších ze dne 10. 11. 1937, při které byli vysoce postavení politici a představitelé armády sezámeni s Hitlerovými plány rozpoutat válku v Evropě. Řešilo se na ní jak zaútočit na Československo, Rakousko a Francii, i v jakém pořadí. Už zde se uvažovalo nad následném nuceném vystěhování alespoň 2 milionů obyvatel Československa a alespoň 1 milionu z Rakouska. Hitler zde také prohlásil, že otázka německého „životního prostoru“ musí být vyřešena „nejpozději do roku 1943–1945“. Případnou pomoc Československu ze strany Velké Británie a Francie ve svých předpokladech vyloučil „se vší pravděpodobností“. Protokol je pojemnován po Hitlerovu vojenském pobočníku, plukovníku Friedrichovi Hossbachovi. (Maulincio)
  • V závěru filmu se objeví titulek: „Čas získaný mnichovskou dohodou pomohl Británii a jejím spojencům připravit se na válku a vedl k porážce Německa,“ což se může jevit jako ušlechtilý plán, avšak zbrojní výroba v později obsazeném Československu (a poté i ve Francii) posloužila Německu k výrobě potřebné vojenské techniky a vybavení k rozpoutání války v Evropě a jejímu postupnému obsazení, které vedlo až k přímým útokům na Spojené království a až zapojení USA s výrobními kapacitami a Německem nedotknutelnými továrnami se podařilo Evropu osvobodit. (Maulincio)

Reklama

Reklama