Konference ve Wannsee

Debata vysokopostavených vojenských funkcionárov "Tretej Ríše", politikov, právnikov, hľadajúcich riešenie ako najjednoduchšie, nebezpečnejšie, v rámci zákona, vyčistiť nemeckú zem a svet od židovskej rasy. Bolo veľmi zvláštne počúvať tieto choré, zvrátené názory, či myšlienky ohľadom niečoho tak krutého. Akoby sa rozprávali o spôsobe sadenia "pšenice". Proste, bol to rozkaz, politický smer Vodcu, a oni "robotníci", ktorí dostali za úlohu nájsť spôsob, ako vykonať svoju prácu. Nič viac, nič menej. Nikto zo zúčastnených sa nezamýšľa nad nemorálnymi či protihumánnymi krokmi. Je to meeting ako každý iný, stačí sa len dohodnúť. Divák, ktorý si pustí tento snímok by mal vedieť, že celý film zobrazuje vyjadrenie myšlienok formou dialógu, žiadna akcia, samopal, či guľomety. (28.03.2014)

Konference ve Wannsee je silně autentický a sugestivní film, který Vás vtáhne až do středu samotného zla. Mé první setkání se Stanleym Tuccim. Své role, přímého vykonavatele zla, Adolfa Eichmanna, se zhostil naprosto excelentně. A Kenneth Branagh jako nejvyšší představitel SS, Reinhard Heydrich, mě svým chladnokrevným ztvárněním naprosto šokoval. Snad ještě v žádném filmu nebyla jeho postava tak přesvědčivě a bezcitně znázorněna. Ten jeho bezelstný, dobrotivý úsměv, za nímž se skrývá to nejodpornější zlo a jeho pevná rozhodnost, ve mě vyvolával silné mrazení. Je až neuvěřitelné, jak snadno a samozřejmě nejvyšší představitelé Třetí říše nad lejstry, dobrým pitím a jídlem, rozhodli o osudu milionů lidí... Co kdybyste u toho stolu seděli Vy a do vašich očí by se jako žiletky zabodával pronikavý a nemilosrdný pohled toho blonďatého árijce? Odporovali byste mu, nesouhlasili, nebo byste jen seděli, tiše uvažovali po svém, protože byste věděli, že stejně nemáte na výběr a že tady jde o něco mnohem většího a strašnějšího, co už stejně nikdo nedokáže zastavit... (25.01.2007)

Hraný dokument, jehož síla a působivost spočívá v tíze a váze fakt a souvislostí. jež v rámci non fiction - ve skutečnosti nejpůsobivější formě scifi - podává. To je základní rámec skvělého filmu, jehož scénářem se stal jediný dochovaný exemplář zápisu v rukou muže, jmenovce jména, které je pro Němce vším - Martina Luthera. Pozitivně právní ortodoxie, tato neúmyslná sestra i nechtěná matka organizovaného zločinu, v tomto případě posloužila způsobem, který budí děs i dnes. Bohužel ne u všech. Ještě hrůznější než představa cikánského a židovského exodu-etnocidy jsou možné následné důsledky dalších, řetězově následujících činů tohoto druhu. Svým způsobem bylo a zůstává Wannsee vrcholem. Vrcholem lidského zla a zloby. Zvolená dramatická forma kulturního dědictví - i pakultura je de facto formou kultury - působivost této mefisotofelské ďábelskosti oproti očekávatelnému klasickému dokumentárnímu filmu ještě zesílila. Historii archivních dokumentů doplňuje historiografie orálních pramenů - zápis z této porady je jakousi syntézou obou těchto přístupů. Zní to hrozně, ale podobných děl by mělo být více. O to víc, oč rychleji ubývá pamětníků a přímých účastníků těchto strašlivých hrůz nejkrvavější a nejzločinnější války dosavadních lidských dějin. (05.11.2007)

Velmi slušná rekonstrukce jedné ze zásadních událostí druhé světové války. Člověk má místy pocit, že sleduje skutečné jednání, protože přístup (chlad, nadšení), který dokázali herci vtisknout svým postavám, když mluví o deportaci ("čili zastřelení") milionů lidí, je zcela realistický. Už jen z historického hlediska by měl být tento film zaznamenán. P.S. Všiměte si trestů a osudů aktérů "konference" uváděných v závěru filmu. (22.04.2007)

Několik důležitějších nacistických funkcionářů devadesát minut mluví a mluví a mluví, až se domluví. Občas něco snědí, napijí se, pohádají se, začnou jako stádo dobytčat mlátit pěstmi do stolu, ale jakým způsobem „židovskou otázku“ nakonec vyřeší je pochopitelně známo již několik desítek let. Jediný dochovaný spis o této přísně tajné konferenci (oficiálně k ní nikdy nedošlo) nelze považovat za zdroj dostatečně věrohodný, nemá však valného významu zpochybňovat detaily, na děsivosti tématu by to nepřidalo ani neubralo. Sledovat konverzaci patnácti chladnokrevných Němců bylo znepokojivé, ještě více znepokojivé pro mě však bylo, že jsem se od filmu nedokázal odtrhnout. Výborní herci, nápaditá kamera, jeden dům, pár exteriérů – tak málo občas stačí ke kvalitnímu filmu, jde jen o to, mít dostatečně silný námět. 80% (27.01.2007)