Smím dál (S02E01)

Mělo to potenciál představit nám spoustu témat a událostí, které se v mezi čase staly, ale bohužel jsme se nedočkali ani té revoluce nebo zmínce o ní. Je to podobně otřesně nudný a zdlouhavý začátek jako u 1. série. Vše se táhne, dialogy nedávají smysl a jen hra se světlem a barvičkama se může zdát jako přidaná hodnota první epizody 2. série. Avšak zbylé 2 epizody naštěstí dojem ze 2. série vylepšují. (23.05.2023)

⚪Dvojsečné, rovnako ako prvá séria. Vizuálne/formálne pútavé, nad úrovňou bežnej tv produkcie, dejovo/obsahovo všelijaké.⚪Jednak sa scenár stále nerozhodol, či chce teda Ivetu postaviť do pozície naivky, ktorá potrebovala ostré vedenie, inak by bola neustále zrútená, alebo silnej ambicióznej ženy, ktorá vedela, čo chce a šla si za tým, čo veľmi nejde dokopy, jednak nie je absolútne známe, nakoľko sa scény aj tohto dielu zakladajú na reálnych udalostiach, resp. koľko z nich už je autorská licencia.⚪Pretože, rôzne intímne rozhovory Ivety a Štaidla či scény, v ktorých on pôsobí ako odroda Krstného otca, ktorého sa ona skôr bojí a všetci sa pred ním boja nadýchnuť skôr robia škodu ako úžitok. Totižto, Iveta sa vraj podľa tvorcov nemala v seriáli démonizovať a zobrazovať skrz optiku bulváru, na druhej strane sa presne to robí so Štaidlom, ktorý tu naozaj pôsobí ako arogantný, vypočítavý človek, ktorý si Ivetu skôr vydržiaval a manipuloval, a ktorým predsa mohol byť, no prečo to zobraziť takto.⚪Syn Artur vraj seriál odobril s tým, že bude na jeho mamu ,,dobrý," potom si ale nechá viac-menej pošlapať a bulvarizovať otca....??⚪K Ivete samotnej, tá debulvarizácia sa darí tak pol na pol - ako bolo spomenuté - že ju seriál zobrazuje ako naivnú, pred všetkým vystrašenú osobu (aj keď už je v showbiznise nejaký rok zabehaná), ktorá hltá prášky na hlavu a má halucinácie - či je to dôstojné zobrazenie je otázne, či je to realistické zobrazenie tiež nevedno.⚪Inak, je veľmi divnými autorským rozhodnutím, v trojdielnej sérii (kam sa očakávane len tak-tak všetko časovo vojde) iba tak venovať priestor triviálnej prerábke akejsi hudobnej scénky, ktorá zaberie skoro cez 10 minút 40 minútovej epizódy. Rovnako, ako v prvej sérii nie je jasné, prečo piesne nemohli zaznievať ako v biografiách v pôvodnom znení, tu duet Gott - Bartošová pôsobí (napriek všetky snahy herca stvárňujúceho Gotta) ako ,,také slabšie karaoke."⚪ (06.05.2023)

Tak pokud přistoupíte na hru, kterou s námi tvůrci hrají, pokud jste přijali ony role v minulé sérii, umíte-li oprostit od skutečných postav, tak tento první díl druhé série užijete. Druhou kopii Bartošové, natož Gotta nebo Svobody nejde najít. A to je vždy kontroverzní - nejen tady, ale i jiné osoby, které máte v paměti. Naopak Fialovou musím pochválit. Taktéž Brzobohatý jako Štajdl je výborný. Zajímavá je role Jána Jackuliaka a na něho jsem zvědav i v dalších dílech. Jen co bych zkrátil, to je první píseň s dvojnicí. Byla zbytečně dlouhá - studiová. Nebo měli udělat víc střihů a jiných záběrů. (09.05.2023)

Tvůrcům asi došlo, že už jen pohádkou to neuhrají, a tak nasadili skoro surrealistický vzhled scén, podivné barvy skoro jako z hororu. Jen vedení scénáře nechali stejné, tedy povrchně bleskové (rozuměj jako z deníku Blesk), nepřinášejí nic nového ani objevného. Dokonce zde mají chybu, kdy novinářce v kabelce zazvíní telefon - v roce 1993! (30.04.2024)

Houpačka mezi Samirem a divákem, kterou režisér houpe neuváženě a tempo si určuje sám. Iveta dokáže mnohdy překvapit, některé postavy si dialogově a herectvím sednou (Brzobohatý jako Štaidl), některé jsou naopak ale úplně mimo (vizuálně nepodobný Ondřej Ruml, s polohou hlasu bas-barytona, se tu objevuje jako tenor Gott) a hlavně je tu spousta věcí zas úplně zbytečně (za necelou hodinu se stane dost a nic vlastně pořádně). Samir si však je evidentně vědom toho co dělá a já jeho vizi a způsob prezentování respektuju. Jestli jej ale shledávám v tomto případě za ideální, je věc druhá. (13.05.2023)