Iveta

Ivetu Bartošovou už pamatuji jen jako trosku a předmět zviditelňování Rychtáře, Macury a dalších zoufalců. Proto oceňuji pohled na začátky její kariéry, který naznačuje i možné důvody smutného konce talentované zpěvačky. Nejsilnější stránkou jsou herci v hlavních i vedlejších rolích, jako Ivetina rodina a hlavní producent. Sympatická hlavní dvojice, která se aktérům podobá, a navíc dobře zpívá. Anna Fialová si tu spravila image po roli nesnesitelné hysterky v sérii Guru, což ale mohl být záměr tvůrců. Interpretace některých písní je možná dokonce lepší a živější než v originále, hlavně v posledním díle, který je celkově nejlepší. Je tu poměrně dost nepřesností a zjednodušení, chybí některé důležité epizody z Ivetiny kariéry, ale to se dá odpustit, není to dokument. Co je ovšem horší jsou početná hluchá místa a nudné scény v každém díle. Trucující Iveta, opakované přehrávání písní třeba i třikrát za díl je zbytečná ztráta času, který mohli využít k nějakým dalším epizodám té doby, případně každý díl o 10 minut zkrátit. Vedlejší linie s vojákem je slabá, nicneříkající a má nevyužitý potenciál. Snímek není nijak drahý, interiéry jsou udělané pěkně a přesvědčivě, ale exteriéry jsou celkem odfláknuté. Stylizovat Prahu do vzhledu 80. let by asi vyšlo draho, ale dost by to pomohlo navodit dobovou atmosféru. Série sama o sobě spíš na tři hvězdy, čtvrtou přidávám za odvahu jít do takového projektu a povedený výběr herců. (09.06.2022)

Dokument "Mále mě znáš" ve mně probudil zvědavost, jelikoř Iveta mi byla po celý můj život naprosto ukradená. Ten příběh je ale docela silný. Seriál je v první sérii naprostou zoufalostí a dalo by se to odbýt desetiminutovým prologem. Druhá série po smrti Sepéšiho už je zajímavější, Fialová už má co hrát a docela válí. Největší bizár je ten její únos, konečně docela povedeně natočený díl. Takže první série tak 25%, druhá tak 65%. (28.04.2024)

Tak tohle nebude žádná seriálová pecka, a to ani na poměry českého rybníčku. Iveta, které zde na začátku má být už 18, ale chováním tak 8 let, se neustále pohledem raněné srnky tváří, jakoby měla v příští chvíli čelit hromadnému znásilnění. Přitom jde jen za tím, kam ji srdce táhne, tedy dělat šoubyznys do Prahy, a najít k tomu lásku z pasáže, která na oplátku zase vyladí její knoflíky lásky. Jenže má pech, napoprvé natrefí na psychopata Sepéšiho. Nejsem expert na život Bartošové, vlastně o ní nic nevím, můžu však s klidem prohlásit: Takhle to určitě ve skutečnosti nebylo. Všichni protagonisté jsou vlastně už po smrti, bránit se tedy nebudou. Seriál pak ale zřejmě nemůže uspokojit ani zaryté fanoušky. K dovršení všeho neštěstí jsem měl z toho bleděmodrého pastelově rozpitého přísvitu většiny záběrů pořádný bolehlav, na který už nestačily ani brýle s filtrem modrého světla. Subjektivně má každý díl tak 4 hodiny, a dokoukal jsem všechny jen se sebezapřením. Druhá řada sice přidala barevných filtrů, červenou, a hlavně žlutou, ale jinak je to to samé, jako první v bleděmodrém. 90's se v tomto dílku příliš neliší od 80's, a čím dál tím víc to vypadá jako vlhký sen jakéhosi bulvárního pisálka. Všechny postavy jsou neskutečně otravné, scénář není zábavný ani ničím zajímavý, příliš daleko od reality - v Ivetě zkrátka nefunguje skoro nic. Třetí řada pak bez filtru míří kamsi do brakového odpadu Ulice, a nekomromisně završuje pekelnou zkázu pro Ivetu i diváky. Alespoň jsem tady však zažíval ozdravné až katarzní záchvaty smíchu během přehrávání Rajmonta, Prachaře, i dalších kreací. (25.02.2023)

1. série: To Voyo je jasně jinde. Ta tvorba je v něčem nějak v plenkách. V něčem docela v pohodě, v něčem totálně patetická až hloupá. Jenže mapování takovéhoto příběhu je děláno tak, aby člověk věděl o co vůbec šlo, tak oukej. Je jasné, že filmařsky je kvalita dost ambivalentní, ale jako kdo ví? Časem Voyo snad bude konkurence. Teď má zajímavá témata, ale tím to končí. (02.09.2022)

Příběh mladičké Ivety, která chce být zpěvačkou, zatím co tatínkovi se to absolutně nelíbí. Když prorazí na soutěži a je jí nabídnuto jet pracovat do Prahy, zdá se jí to jako sen, ale jak řekl její otec - vždyť jí v té Praze sežerou. Petr Sepéši nikdy nebyl zlatíčko, dneska už se ví, že mu šlo hlavně o sebe a ne o Ivetu, takže to tady bylo zvládnutý skvěle. Celé je to takové zasněné, nostalgické, atmosférické a na české poměry překvapivě dobré. Není to bulvární, ale lidské, možná by tomu prospělo i ukázání dalšího vývoje postavy, ale věřím, že tahle minisérie zaujme nejen mladší osazenstvo diváků, kteří ani netuší, kdo Bartošová byla, stejně jako starší generaci, která bude nostalgicky vzpomínat. Obsazení rolí se vážně povedlo a byť jsem k české tvorbě hodně skeptická, tohle mě mile překvapilo.  8/10 (17.06.2022)