Iveta

Tak zbytečný film jsem už dlouho neviděla. Bylo to naprosto o ničem, postavy byly napsány jako úplně nesvéprávné, bylo to upoceně upatlané a děj žádný. Postava pronajímatele bytu ( nechápu jeho myšlenkové pochody) další je postava vojáka a jeho ženy ( úplně zbytečná) a ségra Ivana to bylo jako co?! No naprostý bulšit...Čekala jsem to, ale, že až takhle blbé...Za mě 40% (29.05.2022)

Tak tohle nebude žádná seriálová pecka, a to ani na poměry českého rybníčku. Iveta, které zde na začátku má být už 18, ale chováním tak 8 let, se neustále pohledem raněné srnky tváří, jakoby měla v příští chvíli čelit hromadnému znásilnění. Přitom jde jen za tím, kam ji srdce táhne, tedy dělat šoubyznys do Prahy, a najít k tomu lásku z pasáže, která na oplátku zase vyladí její knoflíky lásky. Jenže má pech, napoprvé natrefí na psychopata Sepéšiho. Nejsem expert na život Bartošové, vlastně o ní nic nevím, můžu však s klidem prohlásit: Takhle to určitě ve skutečnosti nebylo. Všichni protagonisté jsou vlastně už po smrti, bránit se tedy nebudou. Seriál pak ale zřejmě nemůže uspokojit ani zaryté fanoušky. K dovršení všeho neštěstí jsem měl z toho bleděmodrého pastelově rozpitého přísvitu většiny záběrů pořádný bolehlav, na který už nestačily ani brýle s filtrem modrého světla. Subjektivně má každý díl tak 4 hodiny, a dokoukal jsem všechny jen se sebezapřením. Druhá řada sice přidala barevných filtrů, červenou, a hlavně žlutou, ale jinak je to to samé, jako první v bleděmodrém. 90's se v tomto dílku příliš neliší od 80's, a čím dál tím víc to vypadá jako vlhký sen jakéhosi bulvárního pisálka. Všechny postavy jsou neskutečně otravné, scénář není zábavný ani ničím zajímavý, příliš daleko od reality - v Ivetě zkrátka nefunguje skoro nic. Třetí řada pak bez filtru míří kamsi do brakového odpadu Ulice, a nekomromisně završuje pekelnou zkázu pro Ivetu i diváky. Alespoň jsem tady však zažíval ozdravné až katarzní záchvaty smíchu během přehrávání Rajmonta, Prachaře, i dalších kreací. (25.02.2023)

Jako hodně mi to oscilovalo mezi 2** a 3*** myslím, že stopáž mohla jít dolů. Zajímavý mi přišlo to nasvícení, někdy na úkor pozadí prostě svítily barevný světla :D Četl jsem, že postava Gotta koupila u lidí šílený hejty, tohle bych asi autorům odpustil, to se nějak věrohodněji dost možná nedalo. Jen celkově mě to vlastně pak už asi ani nebavilo a bylo  to delší než bylo potřeba. VIděl jsem to po dobré Volze, což Ivetě taky nepomohlo. (06.06.2023)

9/9 Minisérie Iveta aspiruje na podobný koncept, jaký byl věnován Marii Terezii na ČT. Jde o opulentní projekt rozložený na několik let s cílem propagovat novou produkci Voyo Originál. Je to tedy ambiciózní záležitost, která by se chtěla vyrovnat zajímavým projektům mezinárodních kabelových televizí, ale je určená výhradně pro náš malý rybníček. Marie Terezie se dočkala 8 dílů (v novém sestřihu pouze 5 dílů), Božena 4 dílů, ale Iveta je obě strčí hravě do kapsy s 9 díly. A přesně v takto nastaveném poměru hodnot si tu žijeme. (22.05.2022)

Pokud se rozhodnete na Ivetu podívat, je nutné vnímat tento seriál výhradně jako uměleckou licenci volně inspirovanou skutečnými událostmi. Vznik projektu každopádně podpořil Ivetin jediný syn Artur a upřímně ho obdivuji, že se po složitém období dospívání, kdy byla jeho nejbližší rodina pod každodenním tlakem bulváru, rozhodl do toho jít a vracet se k událostem, které se jeho maminky přímo týkaly a měly vliv na její podlomené psychické zdraví. Když bych měla ohodnotit seriál jako celek (první série se věnuje Ivetiným pěveckým začátkům a vztahem s Petrem Sepéšim, druhá série se přesune do první poloviny 90. let a vrcholí narozením Ivetiného vymodleného dítěte, třetí série už ukazuje Ivetu jako zlomenou ženu bojující s bulvárem i vlastními démony), vnímám pozitivně herecké výkony ústředních herců v čele s Aničkou Fialovou v roli Ivety, Ondřeje Brzobohatého jako Ladislava Štaidla i Vojtěcha Vodochodského v roli Petra Sepéšiho. Na menším prostoru zaujmou i Miroslav Hanuš a Alena Mihulová jako Ivetini rodiče. Samir ve svém kontroverzním projektu hodně pracuje s vizuální stránkou a barevným laděním mnohých scén (rozptýlení světla nebo naopak přesvícení, zřejmě podle momentálního rozpoložení hlavní hrdinky) a dává tak často větší význam uměleckému vyjádření než samotnému příběhu a zápletce. Taky bych se obešla bez vsuvek v podobě příběhu mladého vojáka, který Ivetu platonicky miluje, ačkoli i jeho linka dostane ve finále minisérie smutné rozuzlení. Skoro 4*. (19.10.2023)