Režie:
Wojciech Jerzy HasScénář:
Tadeusz KwiatkowskiKamera:
Mieczysław JahodaHudba:
Krzysztof PendereckiHrají:
Zbigniew Cybulski, Iga Cembrzyńska, Elżbieta Czyżewska, Gustaw Holoubek, Joanna Jędryka, Janusz Kłosiński, Bogumił Kobiela, Barbara Krafftówna (více)Obsahy(1)
Zábavný historický film Rukopis nalezený v Zaragoze v sobě spojuje prvky stylové kostýmní komedie, dobrodružného rytířského filmu i fantastické báje s duchy, oběšenci, šílenci a tajemnými princeznami. Byl natočen podle nevšedního románu velkého dobrodruha, knížete Jana Potockého. Román vznikl jako barvité vyprávění a současně satira na lidskou pošetilost a pověrčivost. Jeho hlavním hrdinou je mladý Alfonso van Worden, který se právě dozvěděl, že je jediným mužským potomkem slavného rodu a je vybrán k velikým úkolům. (Letní filmová škola)
(více)Recenze (35)
Neuvědomuji si žádný jiný film, který by obsahoval dramatickou šestiexpozici... Viděno znovu na LFŠ 2013, na plátně a s českými titulky. Těch časových rovin tam může být 7, podle toho, jestli sen Cybulského v rovině č. 2 bereme jako novou rovinu anebo ne. Pak jsou tam ještě dvě odnože v rámci 3. a 5. časové roviny, takže pokud každou tuto krátkou odnož bereme jako samostatnou expozici, lze jich nakonec napočítat 9. ()
Důkaz, že i tak mnohovrstevnaté a žánrově různorodé dílo, jakým je román Jana Potockého "Rukopis nalezený v Zaragoze" (česky Odeon, 1973) lze zpracovat s respektem vůči předloze a přesto vytvořit naprosto osobité filmové dílo. Svéráznou atmosféru snímku kromě výborné kamery a vynikající hudby dotváří i specifický humor a nadprůměrné herecké výkony, i když v hlavní roli bych si dokázal představit i někoho jiného. Zbigniew Cybulski tu na mne působil poněkud změkčile, jeho charizma (nepopiratelné například v "Popelu a démantu") se kamsi vytrácí a v první části tříhodinové verze snímku ho tak trochu zastiňuje Franciszek Pieczka, ve druhé výrazně dominuje herecký projev Leona Niemczyka. Na okraj: jedním z řady režisérů, kteří neskrývali svůj obdiv k Hasovu filmu byl i Luis Buňuel, který způsob vyprávění typický pro "Rukopis nalezený v Zaragoze" několikrát použil ve svých snímcích z přelomu 60. a 70. let - rámcová a vložená vyprávění obsahuje "Mléčná dráha", "Nenápadný půvab buržoazie" nebo "Přelud svobody". ()
Poľský historický film mal svoju silnú pozíciu a dokázal ponúknuť divákovi mnohokrát nevšedný zážitok. V tomto prípade zaexperimentoval a výsledok je podľa mojho názoru polovičný. Podstata príbehu sa časom stráca, nedokážu mu pomáhať ani dobrá výprava a kombinácia fantasy s komickými prvkami. Ako satira na ľudské slabosti však funguje. ()
Lahůdka literární i filmová, takový labyrint proplétajících se volně navazujících příběhů v romantickém prostředí Španělska: malebná krajina (točeno ve vápencových skalách mezi Krakovem a Čenstochovou), historická architektura, pěkné ženy a kostýmy. Fantaskní groteska či gotický román s hororovými a zednářsko-synkretickými prvky? Samozřejmě, nelze brát vážně, ale jen jako doklad romantismu, jako gotický román. Lépe je určitě prvně číst, neb četba je mnohem lepší a pak se teprve podívat, jak to Poláci natočili (ve filmu je m.j. vypuštěn příběh Věčného žida). Nepřehledné je to v obou případech pro množství odboček a vyprávění osobních příběhů a milostných pletek mnoha postav. Rozhodně jeden z nejzajímavějších filmů, které jsem viděl a který stojí za opakované zhlédnutí. Přesněji 4,5. Dle mého názoru vhodný námět pro remake v barvách, kdy by se též dal více využít mysteriózní nádech hlavní dějové osy. ()
„Frasquetta rozprávala svoju príhodu Busquerosovi, ten potom Lopezovi Soarezovi, ktorý ju zase rozprával seňorovi Avadorovi,” - z toho sa človek môže zblázniť, - „všetky tie príhody začínajú prosto a poslucháč očakáva, že bude skoro koniec - lenže jedna historka plodí druhú a z nej vychádza tretia, niečo na spôsob veličín, ktoré možno deliť donekonečna.” • Áno, vskutku je to presne tak, a inak to už zrejme byť ani asi vôbec nemôže, keďže autor románovej predlohy - Rukopisu nájdeného v Zaragoze - Jan Potocki; ho jednak zverejnil už v roku 1805, a jednak ho zase i pomerne dosť šikovne obalil akousi »mnohovrstvovou fóliou« naprieč celým týmto, mimoriadne zdĺhavým, popretkávaným rozprávaním, ktorú najprv naprosto horlivý čitateľ, a až následne potom i celkom nedočkavý divák - postupne rozbaľoval, ako nejakú c-i-b-u-ľ-u, aby v podstate práve vďaka tomu mohol prísť postupne až kamsi na začiatok; alebo na „koniec začiatku a začiatok konca?” • Je to vlastne konkrétny «príbeh v príbehu,» etapovo aplikovaný i o akési ďalšie [mini]príbehy v ústrednej d-e-j-o-v-e-j štruktúre, a to konkrétne v samotnej nadväznosti na divoké eskapády hlavnej postavy - seňora Alfonsa van Wordena - šľachtica a kapitána galonskej gardy vo fascinujúcom stvárnení „poľským Jamesom Deanom,” čiže Zbigniewom Cybulskim, kde sa to mimochodom počas tohto, jednako však i trocha dlhšieho, filmového skotačenia, len tak akosi extra zvlášť zase hemžilo čo najrôznejšími, scenáristickými nápadmi, a k tomu azda i najšpecifickejšími výmyslami od výmyslu sveta, aké režisér W. J. Has - dokázal čo úplne najviac vyťažiť zo svojej vizuálnej vízie, a čuduj sa svete; že som z toho celého jeho rozsahu napokon nemal hlavu, ako dajaký jeleň, i keď musím súčasne rovnako podotknúť, že najlepšie by pasovalo absolvovať nasledujúcu projekciu v čo najkratšom časovom úseku - trebárs v dvoch po sebe nasledujúcich dňoch - pre lepšie ukotvenie a pochopenie príslušného titulu • Evokuje mi to taktiež i poľskú variáciu na „Dobrodružstvá baróna Prášila, ” na čo som si takmer ihneď spomenul počas sledovania daných dobrodružstiev hlavného hrdinu na kľukatej ceste do Madridu, a ktorý sa nie kompletne vždy - objavil v každej jednej príhode, aká sa mi ponúkala s tým dôvetkom, že tento čiernobiely, umeleckým spôsobom ladený titul - zároveň obsahoval i »pointu v pointe,« čo ešte priam prehĺbilo celkový divácky zážitok, ktorý ale automaticky nie je hneď určený pre každého jedného diváka → najskôr si to v celom svojom ponímaní vyžaduje čo najnáročnejšieho pozorovateľa. ← Magický realizmus v čo najčistejšej podobe ma napadá okrem toho doplniť na samotné ukončenie recenzie, vrátane i vydareného kinematografického diela, čo by malo teda publikum od danej veci hádam dopredu očakávať. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (24)
- Premiéra filmu, která byla naplánována na 25. ledna 1965, se nakonec uskutečnila 9. února téhož roku ve varšavském kongresovém sálu. Pro polské diváky v kinech představovalo zacyklení vyprávění velký problém a mnoho znuděných diváků během promítání odcházelo. (classic)
- Román „Rękopis znaleziony w Saragossie“ režisérovi doporučil Tadeusz Kwiatkowski, pozdější scenárista filmu. Ocenil význam díla v kultuře a historii, bohatství postav v něm a upozornil také na vyprávění, umožňující filmové experimenty s časem a prostorem a zcela odlišné inscenační postupy. (classic)
- Mezi důležité motivy románu i filmu patří motiv cesty. V knize má poznávací a iniciační charakter – Alfons (Zbigniew Cybulski) poznává politický a společenský svět, zatímco ve filmu nabývá van Wordenova cesta rysů bližších romantickým hrdinům. Odkaz na Potockého inspiraci, „Dona Quijota“, je zde patrnější než v předloze. Filmový historik Marcin Maron uvedl: „Vždyť je to jenom o tom, jak se to dělá, když se to dělá, stejně jako se u Potockého příběh mění ve vyprávění, tak se u Hase vyprávění mění v poezii. Has vyjímá z Potockého románu všechny ty rysy, které by mohly naznačovat jeho preromantický charakter.“ (classic)
Reklama