Režie:
Wojciech Jerzy HasScénář:
Tadeusz KwiatkowskiKamera:
Mieczysław JahodaHudba:
Krzysztof PendereckiHrají:
Zbigniew Cybulski, Iga Cembrzyńska, Elżbieta Czyżewska, Gustaw Holoubek, Joanna Jędryka, Janusz Kłosiński, Bogumił Kobiela, Barbara Krafftówna (více)Obsahy(1)
Zábavný historický film Rukopis nalezený v Zaragoze v sobě spojuje prvky stylové kostýmní komedie, dobrodružného rytířského filmu i fantastické báje s duchy, oběšenci, šílenci a tajemnými princeznami. Byl natočen podle nevšedního románu velkého dobrodruha, knížete Jana Potockého. Román vznikl jako barvité vyprávění a současně satira na lidskou pošetilost a pověrčivost. Jeho hlavním hrdinou je mladý Alfonso van Worden, který se právě dozvěděl, že je jediným mužským potomkem slavného rodu a je vybrán k velikým úkolům. (Letní filmová škola)
(více)Recenze (35)
Důkaz, že i tak mnohovrstevnaté a žánrově různorodé dílo, jakým je román Jana Potockého "Rukopis nalezený v Zaragoze" (česky Odeon, 1973) lze zpracovat s respektem vůči předloze a přesto vytvořit naprosto osobité filmové dílo. Svéráznou atmosféru snímku kromě výborné kamery a vynikající hudby dotváří i specifický humor a nadprůměrné herecké výkony, i když v hlavní roli bych si dokázal představit i někoho jiného. Zbigniew Cybulski tu na mne působil poněkud změkčile, jeho charizma (nepopiratelné například v "Popelu a démantu") se kamsi vytrácí a v první části tříhodinové verze snímku ho tak trochu zastiňuje Franciszek Pieczka, ve druhé výrazně dominuje herecký projev Leona Niemczyka. Na okraj: jedním z řady režisérů, kteří neskrývali svůj obdiv k Hasovu filmu byl i Luis Buňuel, který způsob vyprávění typický pro "Rukopis nalezený v Zaragoze" několikrát použil ve svých snímcích z přelomu 60. a 70. let - rámcová a vložená vyprávění obsahuje "Mléčná dráha", "Nenápadný půvab buržoazie" nebo "Přelud svobody". ()
Bývaly doby, kdy jsem na tří až čtyř hodinové filmy koukal neustále. Dnes k takto dlouhému filmu sáhnu sporadicky. Je téměř nemožné si najít tolik času a vychutnat si takto dlouhý snímek v celku. Koukal jsem na to tedy s přestávkami možná čtyři a půl hodiny. Snímek byl hodně zvláštní, rozkouskovaný styl vyprávění nebyl nijak zmatený a dalo se v tom orientovat, ale pořád jsem čekal a čekal, co z toho vyleze a závěr mě tak nějak zklamal. Místy hodně zábavné, místy trochu dost rozvláčné, jako celek mě to příliš neuchvátilo, ale zase jsem rád, že jsem to viděl. ()
I přes olbřímí délku je to zábavné dílo. Ta úctyhodná stopáž je způsobena tím, že snad každá postava, kterou hlavní hrdina potká, vypráví příběh (ten ve filmu vidíme) a pak i postavy těch příběhů vypráví své vlastní historky, přičemž se některé mohou i prolínat. Ne všechny jsou stejně zábavné a mě se více líbila druhá část filmu, kde přijde na scénu vykutálený šlechtic Busqueros, což je nejlepší postava. Režisérovi se povedlo skvěle zachytit kouzlo doby. Miluju ty ďábelské zvuky a minimalistický hudební doprovod u šibenice. Samozřejmě se to tam hemží lebkami, duchy, kordy a hlavně spoustou krásných ženských. Opravdu nepamatuju film, ještě k tomu černobílý, kde by bylo tolik vnadných, laškovných krasavic. ()
Neuvědomuji si žádný jiný film, který by obsahoval dramatickou šestiexpozici... Viděno znovu na LFŠ 2013, na plátně a s českými titulky. Těch časových rovin tam může být 7, podle toho, jestli sen Cybulského v rovině č. 2 bereme jako novou rovinu anebo ne. Pak jsou tam ještě dvě odnože v rámci 3. a 5. časové roviny, takže pokud každou tuto krátkou odnož bereme jako samostatnou expozici, lze jich nakonec napočítat 9. ()
Tříhodinový historický snímek s prvky surrealismu, příběh o cestách velitele gard Alfonse van Wordena španělskými prériemi. Film unáší svou atmosférou na pomezí snu a reality a rozsáhlostí s několika příběhovými liniemi. V druhé části se film vyprávěním hrdinů rozvětví až v pětinásobných flashbacích, které se navzájem střídají a doplňují, až splynou samy do sebe. Luis Buñuel, který je známý tím, že málokdy viděl jeden film vícekrát, údajně shlédl Rukopis hned třikrát. Mezi další obdivovatele patří Francis Ford Coppola, Martin Scorsese a především David Lynch. Nezbývá, než tento snímek doporučit každému, kdo nemusí mít všechno naservírováno přímo na talíři, ale kdo se rád v budoucnu na film podívá znovu. ()
Galerie (16)
Photo © Zespół Filmowy Kamera
![Rukopis nalezený v Zaragoze - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/157/842/157842254_b492dd.jpg)
Zajímavosti (24)
- Filmový historik Marcin Maron poznamenal, že kniha a film mají společné nejen kompoziční a vypravěčské postupy, ale také to, že základem obou děl je reflexe otázek času a historie. Literární obrazy prezentované v románu, které sahají k tak různorodým zdrojům, jako jsou Giovanni Boccaccio, William Shakespeare, Miguel de Cervantes, Voltaire a Denis Diderot, což mu dodává intertextuální hloubku, se ve filmu odrážejí „jako v zrcadle“. (classic)
- Jedná se o oblíbený film Luise Buñuela, Larse von Triera, Davida Lynche, Martina Scorseseho či Francise F. Coppoly. (Cimr)
- Premiéra filmu, která byla naplánována na 25. ledna 1965, se nakonec uskutečnila 9. února téhož roku ve varšavském kongresovém sálu. Pro polské diváky v kinech představovalo zacyklení vyprávění velký problém a mnoho znuděných diváků během promítání odcházelo. (classic)
Reklama